Přemýšleli jste někdy proč extremismus v zemích s majoritní muslimskou populací zdánlivě vzrůstá posledních deset let? Přemýšleli jste někdy jak by se tato situace dala zvrátit? Podívali jste se někdy na Arabská povstání a pomysleli si, "Jak se to dalo předvídat?" nebo "Jak se na to lépe připravit?" Můj osobní příběh, moje cesta, která mě přivedla až na toto pódium, je konkrétní ukázkou toho, co se děje v zemích s muslimskou většinou v průběhu posledních desetiletí, přinejmenším. Chtěl bych se s vámi o část tohoto příběhu podělit, a také o mé myšlenky o změnách a roli společenských hnutí při nich. v zemích s většinovou muslimskou populací.

Začněme tím že vám dám velmi, velmi krátkou historii času smím-li. Ve středověkých společnostech byly určená spojenectví. Identita byla definována především na základě náboženství. A pak jsme se přesunuli do éry 19. století kdy byl vzestup evropských národních států kde identity a spojenectví byly definovány podle národnosti. Takže identita byla primárně definována etnikem a to se odrazilo v národních státech. V době globalizace jsme ještě dál, říkám tomu éra občanství - kde lidé mohou být různé rasy, etnického zázemí, ale jsou si rovni jako občané. ve státě. Můžete být americký Ital; můžete být americký Ir; nebo anglický Pakistánec.

A já věřím, že se posouváme do nové doby, a tuto dobu nedávno pojmenoval New York Times jako "dobu chování". Já bych definoval dobu chování jako období mezinárodního spojenectví, kde identita se určuje spíše na základě myšlenek a narativů. A tyto myšlenky a narativy, které přetahují lidi přes hranice stále více ovlivňují způsob jak se lidé chovají. Tohle ale není jenom dobrá zpráva, protože já také věřím že nenávist se stala globální stejně jako láska. Vlastně věřím že lidé, kteří na této době chování nejvíce vydělali, dodnes, donedávna, do doby před šesti měsíci, lidé, kteří toho nejvíce využili, doby chování a mezinárodních spojenectví, digitálního aktivismu a dalších přeshraničních technologií ti, kteří z toho nejvíce získali byli extrémisté. A to je něco, o čem bych chtěl pohovořit.

Pokud se podíváme na Islamisty, pokud se podíváme na fenomén krajně pravicových fašistů, jedna věc v níž vynikají, jedna věc ve které přímo vynikají, je komunikace přes hranice, používání technologií k organizování, k šíření myšlenek a vytváření celosvětového fenoménu. Měl bych to vědět, protože 13 let svého života, jsem byl členem extrémistické Islamistické organizace. A byl jsem opravdu velmi úspěšný v šíření myšlenek přes hranice. A byl jsem svědky nárůstu Islámského extremismu odlišného od Islámu, víry, a způsobu, kterým ovlivňoval mé spoluvěřící po celém světě.

A můj příběh, můj osobní příběh, je pravdivý důkaz věku chování o kterém zde hovořím. Jsem, mimochodem - kluk z Essexu, narozen a vychován v Essexu v Británii. Každý kdo je z Anglie ví, jakou my, z Essexu, máme reputaci. Ale narozen v Essexu, v 16 letech, jsem se přidal k organizaci. V 17 jsem rekrutoval lidi z univerzity v Cambridge do organizace. V 19 jsem byl národním vůdcem tohoto společenství v Británii. V 21 jsem spoluzakládal tuto organizaci v Pákistánu. Ve 22 jsem spoluzakládal tuto organizaci v Dánsku A když mi bylo 24 skončil jsem ve vězení v Egyptě, na černé listině tří zemí světa že jsem se snažil svrhnout jejich vlády, byl jsem mučen v Egyptských věznicích a odsouzen k pěti letům za nenásilné trestné činy.

Ta cesta mě vzala z Essexu přes celý svět - mimochodem, vysmívali jsme se demokratickým aktivistům. Připadali nám, že jsou sto let za opicema. Byli úplně zastaralí. Naučil jsem se používat email od extremistické organizace, kterou jsem používal. Naučil jsem se jak efektivně komunikovat přes hranice aniž by mě chytili. Nakonec mě chytili, samozřejmě, v Egyptě. Ale způsob, jakým jsem se učil používat technologii ke svým cílům mě díky tomu, že jsem byl z extremistické skupiny, nutil myslet dál než jsou hranice národního státu. Doba chování: kde myšlenky a narativy stále více ovlivňují chování a identitu a spojenectví.