Proč jet na Erasmus?!
Každý si myslí, že je Erasmus jen jedna party za druhou, ale... taky sice občas chodím pařit, je mi přece jen něco přes 22, ale užívám si i studijní část toho všeho. Opravdu jsem ráda, že můžu studovat v angličtině, s rodilými mluvčími. Učím se i česky, protože se chci naučit ještě jiný jazyk. V jednom semestru se tak můžu naučit dva jazyky a získat nové znalosti. Například se naučím, jak napsat recenzi na knihu, což bych v Maďarsku nemohla. Je to super. A nejlepší je, že za to nemusím platit!

Čau! Jsem Jef, Erasmák z Belgie. Tento semestr studuju tady v Brně. Podle mě je Erasmus takový zajímavý doplněk vašeho studentského života, protože potkáte lidi z celého světa a vytvoříte si tak přátelství po celém světě. Je naprosto normální pařit s Američanem, Estoncem, Thaiwancem... a pobýt spolu v jedné místnosti. A to je tak úžasný zážitek – ten internacionalismus. A vypadá to taky dobře ve vašem životopise. Fakt že jo. Hodně zaměstnavatelů oceňuje zkušenost s Erasmem, pokud jej máte v životopise. A je to jako... prostě vám to otevře oči.

Vrátíte se domů jako někdo jiný, ale vrátíte se jako někdo nezávislejší, moudřejší a bez předsudků. Je to výborná zkušenost, za kterou se nikdo nemusí stydět. Prospěje každému. Kdykoli. Japonsko je od České republiky ve všem úplně rozdílné. Budovy, jídlo, lidé, jazyk – všechno je jiné. A když jsem tady přijela, bylo to pro mě fantastické, právě protože to bylo všechno tak rozdílné ...poznávám nové lidi, mladé inteligentní lidi, se kterýma sdílím své myšlenky.

Je to nejenom příležitost spolupracovat teď, ale spolupracovat taky v budoucnu. A třeba po deseti nebo pěti letech... protože potkáte lidi z různých oborů, možná pak spolu budete nějak v kontaktu. Být součástí Erasmu je prostě skvělá příležitost. Miluju to. Tohle je můj druhý semestr. Prodloužila jsem si svůj pobyt, protože to tady zbožňuju. Erasmus je opravdu jiná zkušenost. Poznáte nové kamarády, poznáte něco lepšího, je to vážně fajn. Jinak se tady taky vyučuje.

Ale dost se z hodin naučím a mám celkem i dobré známky! Tak určitě. Hodiny jsou úžasné. Studuju sociologii a je to ohromné, opravdu na univerzitní úrovni. Hodně se tady toho naučím. Ne, jsou na mě pyšní, protože musím pořád mluvit anglicky. A už jsem předtím navštívila mnoho zemí, takže ví, že se o sebe dokážu postarat. Ale je to skutečně velká zkušenost být takhle sám na celý semestr v zahraničí, kde je jiný jazyk, být v jiné zemi s jinými zvyky.

Je to fakt v pohodě. Myslím, že se není čeho bát. Moje rodina - když jsem měla z domu odjet pryč měla o mě máma vážně strach, ale zároveň rozuměla, že to nebude jen pro zábavu, ale že mě to rovněž obohatí. Dokonce, že bych tady mohla taky dostat práci nebo získat nějaké pracovní zkušenosti, že bych mohla získat smlouvu od své univerzity, díky její spolupráci jinými evropskými univerzitami, a to je prostě prospěšné.

Srovnala to, co potencionálně můžu získat, co je důležité, a prostě viděla zároveň i tu lepší stránku, což je úspěch. Jasně! Brno je fakt super město. Je dost malé, aby nebylo přeplněné, je dost velké – pořád je tu co dělat. Síť veřejné dopravy je senzační. Je tady plno malých hospod, ale taky velké kluby, vždycky je co podniknout. A Češi jsou jedineční lidé a mají fakt skvělý smysl pro humor. A jo, celkově si to tady vážně užívám, je to skvělé město.

Je ve středu Evropy, můžete cestovat, kam se vám chce. To je boží! A miluju české pivo! Taky miluju české pivo! Erasmus mi dává příležitost poznat novou kulturu, to znamená českou kulturu. A naučit se nový jazyk – češtinu. lekce afričtiny :)

Škola je väzenie
Škola je 18-ročný donucovací vládny program vzdelávania, ktorý sterilizuje mozgový potenciál detí. Tie, ktoré napriek tomu prežijú výučbu a prežijú konformitu a naďalej myslia samostatne, sú ojedinelým úkazom. Všetky deti začínajú ako zvedavé, veľmi experimentálne mysle, až sú jedného dňa poslané do školy. Povinná školská dochádzka vždy pozostávala iba z memorovania dobre známych skutočností a drezúrovania, aby deti zvládali nutkavé správanie.

Všetko, čo die a hovorí počas väčšiny dňa, musí vyhovova záujmom jeho učiteľov. Ich správanie sa musí zhodova s danou politikou a reguláciou. Nemôžu používa WC bez súhlasu. Ak chcú prehovori, musia zodvihnú ruku a po zhruba každej hodine zazvoní zvoniec a každý sa musí pohybova . Viac otrocké to nemôže by . A takýto druh výučby sa stáva pre die a rituálom, podkladom pre televízne show a knihy, alebo ideológie, ktoré im vštepujú ich učitelia alebo rodičia.

Počas rokov sa vyvinula celá kultúra postavená na tomto modele, odstraňujúca u detí ich schopnos spôsobova štátu problémy v ranom veku. Vycviči ich, aby boli dobrými služobníkmi politicky korektných. Ich prostredie sa podobá väzeniu. Tým, že ludia nemajú žiadnu možnos kontrolova dozorcu väznice, proces sa stáva formálnou záležitos ou. Nemajú vôbec žiadnu kontrolu nad vlastnými životmi, čo priamo súvisí s používaním násilia, pretože sa môžu riadi len sami medzi sebou.

Povinná školská dochádzka produkuje deti, ktoré sa buď boja tyranie ostatných, alebo boli vychované k neustálemu vykoris ovaniu ostatných. Presne ako vo väzenskom systéme násilného spolužitia. Die a je povinné sa pohybova v určitých budovách a správa sa v medziach, ktoré stanovuje štát. A to všetko pod hrozbou uväznenia. Celá armáda úradníkov starajúca sa o záškoláctvo bola najatá, aby sa ani jedno die a neocitlo na druhej strane mreží.

Na konci 18-ročnej výučby autority štátu je die a prepustené do sveta. Je to ako ukončenie 18-ročného výkonu trestu odňatia slobody. Teraz, keď si vycvičený kona ako je ti nakázané, môžeš by voľný. Výsledkom škôl, alebo skôr štátom riadenej výrobnej činnosti, je spoločnos ochotná podda sa, poslúcha a počúva. Vynútené správanie, ktoré technicky musí vyústi do otroctva, bude len vštepova myseľ plnú strachu a hrôzy. Musíte by niekde v danom čase, buď na príkaz úradu alebo zvonca.

Všetci ako súčas masy sa hromadne presunú na inú pozíciu alebo miesto, aby sa zapojili do novej činnosti. Sú vycvičení, aby nielen postupovali podľa príkazov, ale sa i správali určitým spôsobom. Pre deti sa stanovujú pravidlá, obmedzenia a zákony. Vravia, toto nemôžeš robi iným, toto môžeš. Toto je prijateľné, toto nie je prijateľné. Štandardy kultúry, morálky a správania sa vrývajú do týchto nových mladých myslí v rozkvitajúcom stupni vývoja.

Štát vypína ich hlavy a tvaruje ich tak, aby zodpovedali jeho požiadavkám. Prvou lekciou, ktorú vám vštepujú, je poslúchanie príkazov autorít. Druhou je vzájomná spolupráca pre dosiahnutie cieľa stanovenom tými, ktorí riadia. Ak sa skupina detí učí správa rovnako, bez ohľadu na to čo by chceli robi, nikdy sa nebudú bráni ako dospelí. Je to skupina ľudí, ktorí budú býva medzi švábmi a nikdy nezavolajú zdravotného inšpektora.

Je to skupina ludí, ktorú lahko vystrašia policajti, aby sa dobrovoľne vzdala svojich práv. Je to skupina zamestnancov odovzdávajúca život do rúk korporácii, ktorá im prikazuje ako sa majú oblieka, čo majú hovori, kedy vstáva, čo v podstate znamená, že vám vravia, kedy ís spa . Nie je to nič nové. Je to ovocie povinnej školskej dochádzky. Ak sa pozriete na korene priemyslu 19. storočia, občianska vojna ukázala priemyselníkom a finančníkom, že štandardizovaná populácia, vycvičená poslúcha rozkazy bez výraznejšieho premýšľania, môže fungova ako strom s peniazmi.

Nie je prekvapujúce, že globálna moc a bohatstvo korporácií sú založené na podradnom vzdelávacom systéme, ktorý pôsobí proti rozvíjaniu skutočného charakteru jednotlivca a skutočného intelektu. Pretože nemysliaci byrokrat alebo nevšímavý robotník, nasledujúci systém bez otázok, je práve tou šablónou, na ktorom je náš systém závislý. A toto je to, čo škola produkuje. Systém nie je navrhnutý, aby vzdelával ľudí.

Preto federálna a štátna byrokracia držia taktovku, nie rodičia alebo školské rady. Každý zákon je tvrdo vynucovaný maximálnym trestom. Učiteľova intonácia sa podobá intonácii dozorcu väznice. Žiadne spochybňovanie jeho autority. Vždy nájdu spôsob ako využi donucovaciu schopnos tak, aby vynútili tieto normy u ľudí. Každé die a, ktoré neposlúchne túto vládnucu silu, čaká prísne potrestanie. Niet pochýb, že aktívny študent zmýšľa pozitívne o školských autoritách.

Podobne ako majster vo fabrike. Plnia kvóty kontrolojúceho dozorcu v školskom obvode. Toto je realita vyučovania vládou. Štátu je jedno, či je die a bezdomovec, žije na ulici alebo trpí podvýživou a hladom. Ale v momente ako sa nedostaví do školy v plánovaný čas, ako na súdne pojednávanie, polícia dostáva upozornenie. Pokial nezrušíme povinnú školskú dochádzku, vaše die a bude vychovávané ako otrok, aby toto zotročenie prijal v dospelosti.