Grameen Banka je známá díky svému přínosu síly mikrofinancování k více než 4 miliónům chudých žen v Bangladéši. Taktéž vybudovala více než dva tucty jiných společností. Ať již ziskové či neziskové organizace, naším cílem je prospěch, který to dává chudým lidem. Muhammad Yunus, zakladatel Grameen Banky, popisuje proč a jak Grameen Banka nastartovala své podnikání v oblastech tak různých jako např. textílie, technologie mobilních telefonů a zdravotní péče.

Dělí se o cenné zkušenosti, které nazbíral hledaním nových způsobů, jak dát členům Grameen Banky ještě větší přístup k přiležitostem a moci. Potřebujeme docela jinou strukturu, jinou konstrukci, jiné podporní body. Budeme souzeni našimi vlastními výsledky.

D. Yunus vidí globální potřebu nového druhu kapitalismu, takového, který klade lidi v nouzi do popředí. Demonstruje, jak ekonomická životaschopnost dokáže zvětšovat dopad sociálne zaměřeného podnikání. Popisuje podporní systém potřebný k umožnění takového nového modelu kapitalismu, aby ten dosáhl svůj maximální potenciál.

BEZEZTRÁTOVÉ PODNIKÁNÍ
Jednou z věcí, kterou jsem přitáhl pozornost v spojené s bídou je, že chudí lidé jsou oběti systému. A systém je tvořený institucemi, pravidly a koncepty. Mluvím o vytváření institucí, které jsou otevřené a které můžou být osloveny bídníky, kteří můžou dělat obchody s takovými institucemi. Grameen Banka je jedním z příkladů, tady jsme se pokusili vytvořit místo, kde jsou chudí lidé uvitáni. Řekli jsme si, že změníme základní principy bankovnictví.

Konvenční bankovnictví je založeno na principu: čím více máš, tím více dostaneš. Změnili jsme to - a řekli jsme: Když nemáš nic, jsi nejvyšší prioritou. A pak mluvíme o konceptech. Kdy jsme sešli ze stesky, co se konceptů týče? A koncept je jednou z věcí, u které je pochopitelné, že kapitalismus byl velice úzce definován, úzce interpretován. Tak, že od té skutečně zajímavé části kapitalismu bylo upuštěno. Anebo nikdy nebyla objevena, nikdy nebyla odhalena.

Podnikání, tak jak je definováno kapitalismem, je těleso, které bylo vytvořeno k vydělavání peněz, a to je systém kapitalismu. Tvrdím, že to je nesprávné. Kapitalismus nikdy netvrdil, že musíte vytvořit instituci jenom na vydělavání peněz. Múžete vytvořit jiný druh instituce, která může dělat pro lidi dobré skutky. Její zájmem je vrácení nákladů, aby mohla dále fungovat, avšak nemá zájem o maximalizaci zisků. Mohly bychom to nazvat neztrátové společnosti.

Jistě jsou Vám známé neziskové organizace. Neziskové organizace jsou více-méně charitativními organizacemi, které rozdávají, protože nemají zájem o vytváření zisku, jenomže nemají zájem ani o získávání svých nákladů zpět. Neztrátové organizace jsou více podnikatelsky zaměřeny. Pracují samostatně, získávají své peníze zpátky a zároveň pracují na dosahování určitých společenských cílů. Ozývají se hlasy z prostředí konvenčního podnikání, které chtějí více podporovat lidi a také společnost jako takovou - někdy jsou nazývány jako sociálne odpovědné společnosti.

Ačkoliv jsou to dobře míněné iniciativy, pochybuju o tom, protože základy, na kterých je postavena jejich práce, jsou v jistém bodě limitovány. Jestliže jsou o něco odvážnejší, můžou zajít o něco dále, A můžete být i vůdčí osobností podniku a toužíte udělat něco dobrého, jenomže vždycky tam jsou vaši investoři, jenomže vždycky budou limitovány základním princípem podnikání: maximalizací zisků. kteří po vás chtějí více vydělaných peněz.

Struktura je tedy vytýčena, a protože je to koncepční struktura, nemůžete z toho vycouvat. Všechny ty instituce, všechny ty odhady, hodnocení, ratingy jsou dělané na základe tohto. Ctím a obdivuju lidi, kteří to dělají, zároveň však tvrdím, že potřebujeme jiný druh struktury, jiné podporní body, abychom mohli z toho dostat maximum, a to je to, o čem je podnikání v sociálně zaměřeném podniku. Tam nejste hodnoceni podle již existujícího měřítka.

Vytváříte si svoje vlastní měradlo. Jako příklad bych mohl uvést: Konvenční banka by mohla půjčovat peníze bez ručení, bez zábezpěky dalšími lidmi. Bylo by to skvělé a zatléskal bych tomu, jenomže to by nezměnilo banku jako takovou. Jestliže však přijedete do Grameen Banky, to je to jediné, co uděláme pro miliony lidí. To je našim jediným podnikáním. Nemůžeme od tohoto odejít. To je to, k čemu jsme se zavázali. A v tom je celý ten rozdíl. Potřebujeme docela jinou strukturu, jinou konstrukci, jiné podporní body. Budeme souzeni našimi vlastními výsledky.

CESTY K SOCIÁLNĚ ZAMĚŘENÝM SPOLEČNOSTEM
Kdokoliv může vytvořit sociálně zaměřený podnik, a to dvěma různymi způsoby...aneb existujou tři. Můžete být již existující neziskovou organizaci, NZO, která má v programě zdravotní péči, poskytuje zdravotní péči z peněz darců - někdo vám peníze dal. Tady vlastně zjistíte, že vždycky potřebujete peníze od někoho jiného, aby jste mohly vykonávat svou činnost. A když tvrdíte, že je to velice nejisté, jestliže peníze dostanete nebo ne, proč pak nezačít účtovat malý poplatek za službu?

I když to nepokřyje všechny vaše náklady, alespoň získáte nějaké peníze zpátky. Alespoň do té míry nepotřebujete peníze z vnějších zdrojů. A to by bylo jen to nejmenší. Když je vaším programem zdravotní péče, zamířujete se na chudé lidi - to jsou vaše intence. Aby ste však vydělali nějaké peníze, možná by jste měli své podnikání rozšířit. A zatímco sloužíte chudým, můžete i bohatým. A takhle můžete vydělávat peníze na bohatých a dotovat svou práci s chudými.

A nakonec si dážete pokrýt i své náklady. To by byl jeden způsob - předotování. Tudiž by jse se pohli od neziskové organizace, krůček za krůčkem, do bodu, v kterém by jse již nebyly neziskovou organizaci, dokázali by jste, po prvé vůbec, pokrýt své náklady a mít vybalancované podnikání. Takhle se dá hnout ze světa neziskového do světa ziskového podnikání. Vstoupite, tedy, do světa neztrátového. A svým investorům zajistíte, že nestratí své peníze. Není to grant.

Je to půjčka, i když bezúroční. Avšak neručíte, že vyděláte peníze. Můžete mít ledas dobrý pocit z toho, co děláte. To je vše. A tohle je jeden z možných přístupů k věci. Ten další - někdo může být velkopodnikatelem a vydělávat hodně peněz. Může to být velice agresivní podnikání, jako jen klasické podnikání dokáže. A pak se rozhodne, že již vydělal dostatek peněz a že dále bude vést tuhlectu firmu, která vydělává peníze.

Jenomže taky chce mít sociálně zaměřenou společnost, protože chce přes ní dělat dobré skutky, protože zná všechny triky podnikání. Netouží po zisku, protože vyrábí dostatek zisku v původní firmě. Jenomže tohle je něco, co chce dělat, a tak tá sama osoba může sehrávat dvě role: může byt konvenčním podnikatelem a zároveň může mít i sociálně zaměřené podnikání. Neboli třetí kategorie - ani ve světe zisku, ani ve světe neziskovém: Byl profesorem. Byl umělcem.

Mohl přijít a vytvořit něco. A tak se rozhodl, že to udělá. A udělal to. A stal se velice úspěšným podnikatelem sociálně zaměřené firmy. Jako umělce vás peníze nikdy nezajímaly. Máte potěšení ze své práce, a i tak vás peníze nezajímají. A můžete dělat dobré skutky a mít z toho potěšení. Je to možné. Když jsme vytvářeli naše společnosti, ty vycházeli z docela jiných historických pozadí. Není to nic, co bych byl plánoval 30 let.

Budu mít takovou firmu, nebo takovou a o dva roky zas další - nikdy jsem neměl takovýhle plán, nikdy by mně to ani ve snu nenapadlo. Celý příbeh Grameen Banky vzešel na kousku prázdného papíru nebol mysle. Pokaždé jsme se posouvali po malém krůčku, a pokaždé si mysleli, že je to ten poslední. A když jsme ten krok udělali, pak to již byly dva kroky. Nikdy by nás nenapadlo, že budeme mít banku. Nikdy to nebylo našim záměrem, nikdy.

Vše, co jsem dělal, byla jenom demonstrace toho, že je to možné. Celý ten proces mně však pohtlil natolik, že jsem si jednou řekl: Proč nemít vlastní banku? A protože to, jak jsme to dělali, nefungovalo, jediným možným řešením bylo vytvořit vlastní banku. Každá z těch firem, které jsme vytvořili na vyřešení jistého problému na počátku vlastně firmou nebyla. Byl to je projekt a ten projekt narůstal, až bylo těžké pro banku spravovat tolik odlišných věcí jako např. rybářství, zemědelství, které jsou samy o sobě velkými projekty.

Tak jsem se rozhod, že jim dám formu podniku. A tak u rozhodování, jaký druh firmy založit, byla nejlepší myšlenkou nezisková organizace. Společnost, která nevydává akce, nezisková společnost. Jenomže když přišla príležitost mobilních telefonů, bylo zjevné, že potřebujeme investory a kdybychom jim řekli, že jsme nezisková organizace, nenašli by jsme nikoho. Tak jsem jim řekli, že jsme zisková organizace a že je čeká hromada peněz, a tak jsme získali partnery a nastartovali podnikání.

Kdykoliv to bylo aplikovatelné jistým způsobem, tak jsme se zúčastnili. Když to nebylo za účelem zisku, tak jako nezisková organizace. Když jsme si mysleli, že tohle se dá dělat jen pro zisk, tak jsme vytvořili ziskovou organizaci. Do čehokoliv jsme se zapletli, vždycky jsme předem vyjasnili, jestli je to zisková nebo-li nezisková organizace, a že naše přítomnost tady je v souvislosti s benefity pro chudé lidi.

Buď přímo ze služeb - rybářství, zemědelství, atd. nebo-li jak to bylo u mobilních telefonů, oboustranně - my přineseme mobilní telefony k vám, vy vyděláte a taktéž vlastníte firmu, nebo-li její část, kterou pro vás spravujeme. A takhle jsme to dělali se vším, co přišlo. A když je na dohled nový nápad, premýšlíme, jakou formu tomu dáme, jestli ziskovou nebo neziskovou organizaci. A tak jsme šli dál a dál.

ZEMĚDĚLSKÁ NADACE GRAMEENU
Příbeh Grameenu začíná v zemědělství. Zamíchal jsem se do produkce rýže, prože jsem se domníval, že produkce rýže je řešením na překonání hladomoru. Začalo to tedy zemědělstvím a zavlažováním. Viděli jsme příležitost ve všech těch nefunkčních hlubinných studních ležících všude po celé zemi. Tak jsme přišli na nápad, jak to vzít od vlády, zavlažit půdu a pak ponechat to lidem.

S touhle snahou jsme se vmíchali do veliké operace s hlubinnými studněmi, zavlažováním, farmařením, zařízením, atd. a nazvali to Zemědělský Projekt. A když jsme zkoupili víc takových studní v severní části Bangladéše, samo se to stalo ohromným projektem. A pro lepší fungování tohoto projektu jsme se v jistém momentě rozhodli vytvořit pro to samostatnou společnost, tak jsme to změnili na neziskovou organizaci a pojmenovali to Zemědělská Nadace Grameenu.

RYBÁŘSKÁ NADACE GRAMEENU
Pak jsme se zaplétli do rybářského projektu, a tohle byla skutečně náhoda. Nikdy bych nepomyslel, že budeme mít něco společného s rybářstvím. Jedného dnes jsem měl telefonát od Sekretáře z Ministerstva Rybolovu a chtěl se mnou mluvit o projektu, který měla vláda. Tvrdil, že ten projekt je samý zmatek, že je to moc zkorumpované, nic se neudělalo, vláda utrácí peníze, mnoho peněz od darců, a všechno jde dolů vodou. V jedné části Bangladěše je kolem 800 velikých rybníků.

Ty byli vyhlubeny před několika stáletími jistým králem, který choval množství dobytka a potřeboval pro něj dostatek vody, proto bylo vyhlubeno množství takových rybníků. Zeširoka mi vyložil celou situaci a naléhal na mně, abych to vzal. Prodiskutoval jsem to, tedy, s kolegy, podal všechny informace a všichni se zhodly na tom, že bychom to měli vzít. Teprve teď, když jsme to vzali, musíme začít chovat ryby, a tak jsme se začali zapodívat rybolovem.

A to se stalo našim rybářským projektem. Libovali jsme si, jaké to je nádherné místo s množstvím ryb. A v jistém momentě se to stalo tak velikým projektem, že bylo nutno to oddělit od banky tak, že správa rybářství a správa banky není v rukách těch samých lidí. A oddělili jsme to a vytvořili Rybářskou Nadaci. A ta pořád funguje stejním způsobem v té samé oblasti a ročne vyprodukuje víc než 1000 tun ryb.

GRAMEENSKÉ KÁRO
Množství rodin v Bangladěši zdědilo jednou velice speciální schopnost. Schopnost tkát na ručním stavu. Tohle se dědí již celá staletí. A v historii se potkáme s mušelínem, který se stal velice známým v Evropě u výroby oděvů. Mušelín je jemná látka vyráběná v Indii, protože Bangladěš byl v té době částí Indie, takže tahle látka, která přišla z Indie, byla vlastně vyráběna v Bangladéši. A pořád tady žijí tkadleci, protože tradice se zachovává.

Jenomže tyhle lidi procházejí množstvím nesnází, jen aby prožili. A doposud ještě stále existuje milion rodin v Bangladěši, které vyrábějí látky. Z nějakých důvodů tito tkadleci, kteří ručně produkují všechny ty věci, nedosahují trh a cenu a konkurence zvenčí je mnohem levnější. Neni to látkou samotnou, nýbrž kvůli užitým second-hand oděvům, vhozeným na trh v Bangladéši. A ty jsou tak levné, že ručně tkané látky jim nemůžou konkurovat. Mnozí tito tkalci si také vypůjčovali u Grameen Banky.

Stalo se to našim bolehlavem a když nastane období sucha, mají obrovské problémy se splácením půjček. Nakonec jsme se dostali k tomu, že jestliže to nedokážeme zpropagovat uvnitř země, proč s tím nezajít za hranice? Tenhle nápad se nás držel, domnívali jsme se, že je to jenom věcí marketingu, že můžem tyto látky vzít do Evropy a USA a říct, že jsou ručně dělané. Hledali jsme pro to název, aby to lidi mohli okamžitě rozeznat.

Tak jsme to pojménovali Grameenske Káro, protože základní látka, která je vyráběna, je károvaná. Prvních pár let bylo docela úspěšných. Pak se něco stalo na mezinárodním trhu a všecho šlo opět dolů. Jenomže to, co jsme mezičasem dosáhli, jak jsme se to pokoušeli zpropagovat na mezinárodním trhu bylo, k našemu údivu, velice podnětivé pro mladé Bangladěšany, kteří považovali za věc cti nosit věci z Grameenského Kára.

Tak se to zažalo ve velkém prodávat na domácím trhu. A stále to pokračuje. Dokonce i lidi, kteří dávají dárky přátelům, se dožadují věcí dělaných z Grameenského Kára, a taky pro jejich děti, atd. Je to věcí cti, protože je to ručně tkané v Bangladěši a oni tak chtějí prokázat svůj respekt vůči tomu.

GRAMEENSKY TELEFON
Vždycky, když se mluví o bídě, zmiňují se její příčiny a možnosti, jak adresovat tenhle problém. Zjistili jsme, že jisté intervence jsou velice podstatné, velice důležité. Jednou z nich je úvěr, který sám propaguju jako lidské právo tak podstatné, důležité pro život, že by za lidské právo považováno mělo být. Další důležitou věcí, domnívám se, jsou informační technologie. Tohle je věk, v kterém se svět mění.

Lidská společnost se mění díky explozi vycházející z přínosů informačních technologií. Myslel jsem si, že když dokážeme spojit informační technologie s chudými lidmi, tito dokážou změnit svůj vlastní život omnoho rychleji, než by kdokoliv kdykoliv pomyslel. Bylo otázní, jak spojit tyto dvě věci dohromady, jak to udělat a přivést informační technologie k chudým lidem. Jednou ze šancí, která se nám nabídla bez toho, abychom mohli popřemýšlet, co to udělá, byly mobilní telefony, a tak jsme po tyhle šanci sáhli.

Vláda přijímala žádosti o licenci od mobilních telefonních společností. Jednu jsme si dali a po dlouhé procedurální bitvě jsme, nakonec, získali licenci, a takhle vznikl Grameensky Telefon. Myšlenkou toho bylo přivést mobilní telefony do venkovských oblastí Bangladéše a vložit je do ruk chudých žen, z finančních prostředků Grameen Banky, tak, aby ony mohly prodávat telefonní službu, a tím se staly telefonistkami vesnice.

Když jsme hledali partnery pro Grameensky Telefon, zkoušeli jsme to u různých firem a různé firmy to zkoušeli u nás, no nakonec jsme se spojili s norskou firmou Telenord. Líbli se nám z principu, protože je to státní podnik. Tak jsme se domnívali, že když je to podnik vlastněný státem, nebude hrabivou firmou, která všechny vyždímá a pak se zpakuje. A nejenom, že šéf Telenordu, jeho prezident, pán Hammondson je skvělý člověk, ale taky okamžitě pochopil, oč nám jde.

A slíbil plnou podporu. Takže, když podnikatel sociálně zaměřené firmy hledá obchodního partnera ze starého světa, musí být, přinejmenším, opatrný, s kým se dá dokopy, protože na počátku vám nemusí být známé všechny detaily podnikání, do kterého se řítíte, jenomže když se něco stane, jestliže krize nebo-li úspěch, nemusí se stát, že se k tomu postavíte stejně. Raději buďte připraveni dříve, než začnete s jednáním.

Abychom vytvořili Grameensky Telefon, přemýšleli jsme, jak do toho vložit investice z Grameen Banky. Měla by Grameen Banka do toho investovat? Domníval jsem se, že kdyby došlo k tomu nejhoršímu, nebylo by dobré takovému něčemu Grameen Banku vystavovat. Další alternativou, tedy, bylo, vytvořit osobitou společnost, a ta by byla částečním majitelem Grameenského Telefonu. Tak jsme takovou firmu vytvořili, neziskovou firmu, a ta je něco jako splnomocněnec, je majitelem 35% akcí Grameenského Telefonu.

Tohle je tedy vztah mezi Grameenskym Telefonem a Telecomem, který reprezentuje zájmy vypůjčovatelů Grameen Banky. Jednou jim budou tyto akce prodané, aby se tak stali vlastníky Grameenského Telefonu. Grameensky Telefon se stal velice úspěšnou firmou. Je největším mobilním operátorem v zemi, cirka s dvě a půl milionem zákazníků. Zároveň to taky přinéslo něco jiného - telefon do ruk chudých žen na venkově, aby ty mohly vydělávat peníze.

A je to úspěšné podnikání - když máte co-li jeden telefon, když jste vypůjčovatelem peněz od Grameen Banky za tím účelem, pak si můžete být jisti, že za pár let budete ven z bídy. A nikdo vás již nemůže srazit k zemi. Tohle úplně změnilo chování lidí. Lidé se můžou spojit s kýmkoliv na světě a chudá žena se stala docela jiným člověkem, od té doby, co má telefon. I ona se může spojit s kymkoliv chce.

GRAMEEN IT SPOLEČNOSTI
Naposlouchali jsme se docela dost o outsourcingových společnostech v Indii a Bangaloru. Není žáden rozdíl mezi Bangladéšem a Indii. Dhaka se ničím neliší od Bangaloru.... Proč to nepřinést k nám, proč se nazačít učit, jak to funguje, protože tohle je zajímavým podnikáním samo o sobě, a zároveň se dostat k potenciálu informačních technologií? Nechceme být z toho vynecháni, protože pokuď nemáme dosah na informační technologie, nikdy nezjistíme, jaký potenciální dopad by to mohlo mít na chudé lidi.

A tak jsme vytvářeli jednu společnost za druhou, všechny zapodívající se informačními technologiemi. Vytvořili informační cesty, IT park, chtěli spojit lidi dohromady tak, že kdokoliv touží začít podnikat v IT, stačí přijít, napojit se na síť a je připojený. Protože získat připojení je v Bangladéši velice časově nároční záležitostí. Tudiž jsme vytvořili taky Grameen Software v naději, že se stane dobrým zdrojem pro outsourcing a dá možnost mladým lidem z Bangladéše zaměstnat se jako programátor a dělat programy pro americký a evropský trh.

Začali jsme, tedy, s tréningovým programem a vytvořili společnost a pojmenovali jsme si Vzdělávání Grameenské Hvězdy. Děti Grameenu odcházejí ze stredních škol, jedou dál na vysoké školy a zanedlouho budou hledat práci. Tudiž mohou přijít do těchto IT Vzdělávacích center pojmenovaných jako Vzdělávání Grameenské Hvězdy. Grameen Banka jim poskytne půjčku na vyplacení studijních poplatků, aby mohly získat potřebný tréning, dostat se do skupiny lidí ve sféře informačních technologií, a tak mohly i profesně růst.

Samo o sobě se to stalo ohromným podnikáním, jenomže taky to rychle upadlo a v současné době se to drží na minimu, hlavně z důvodu úpadku mezinárodního obchodu, se kterým šla dolů také tato firma. Doufáme, že se ekonomika pozvedne a tím také naši firma poroste, protože ta sice existuje, ale nevydělává žádné peníze. Společnosti zapodívajíci se informačními technologiemi se nedali udržovat jaho IT skupina. Mnoho lidí muselo opustit společnost, protože ta si je nemohla dovolit platit.

Jednou z úspěšných IT firem se stala společnost Grameen Communications. Pokoušejí se přivést internet na venkov, protože tam je internetova infrastruktura velice slabá. V tom však neuspěli, jejich úspěch vzešel z podpory Grameen Banky. Jsou, totiž, plně odpovědni za počítačový systém v celé Grameen bance. Developují software, organizujé tréningové programy a spravují počítače. Včechen outosurcing jde k nim a oni tím vydělávají docela slušné peníze.

GRAMEENSKÝ FOND
Vytvořili jsme sociálně zaměřenú investiční společnost a pojmenovali ji Grameenský Fond, protože jsme měli k dispozici peníze od darců určeny na inovace, výzkumy a pod. V jistém bodě jsme dospěli k záveru, že místo toho, abychom to udělali vrámci struktur banky, raději to oddelíme a vytvoříme fond, investiční fond, přes který můžem investovat všude, kam se dá a zároveň můžem mít partnery. Tak jsme, tedy, použili tyto peníze a vytvořili Grameenský Fond a ten investoval do Grameenského Softwaru, a ten zas do Grameenského IT Parku.

Do všech těchto společností, které jsme vytvořili, prvotní kapitál přišel z rizikových investic. Později se k tomu přidali investice z privátního sektoru, tedy se to stalo společným podnikem vlastněným privátnými podnikately ze světa komerčního podnikání a sociálně zaměřenou firmou vytvořenou Grameenským Fondem. Doufáme, že některým vypůjčovatelům Grameen Banky, kterým se zadařilo a chtěli by expandovat, Grameenský Fond může nabídnout investiční kapitál na jejich další růst.

GRAMEENSKÝ SYNDIKÁT
Další v radě velice úspěšných společností, kterou jsme vytvořili, je Grameenský Syndikát. Je to nezisková organizace, která se zapodívá jednáním s návštěvníky, kteří touží vidět, jak fungujeme, pochopit naše cíle, ku případu získat u nás tréning. Pro tento účel jsme vytvořili tuhle firmu, takže návštěvníci mohou přijít a my jsme schopni jim ukázat všechny naše zařízení, poskytnout informační materiály, a to vše dělat na profesionální úrovni. Grameenský Dialog je workshop pro nováčky, aby pochopili fungování Grameen Banky.

Poskytujou technický know-how a zároveň z poplatků, které za to vybírají, mají alespoň nějaký příjem. Jestliže si vezmete informační materiál, berou poplatek za informační materiál, jestliže chcete, aby k vám přišel někdo z Grameen Banky a zhodnotil váš program, zorganizují takové setkání, které, samozřejmě, zpoplatňují. A když chcete začít program ve vaší zemi podle vzoru Grameen Banky, přijedou a vybudují vám operační systém, naleznou lidi na vyjednávání, atd.

V současné době programy vytvořené Grameen Bankou byly vytvořeny v Kosově, kde byl vytvořen velice hezký funkční program, taktéž v Turecku, v Zambii... Když se podíváte na počet těch, kteří ve světe úspěšně zkopírovali program Grameen Banky, pak lze zatleskat Grameenskému Syndikátu za skvělou práci, kterou odvedli.

GRAMEENSKÁ ENERGIE
Další firmou je Grameenská Energie nebo-li Grameen Shakti. Začal díky potřebě přinést sluneční energii do země, protože Bangladéš je zemí, ve které 70% lidí nemá přístup k eletřině. Grameenská Energie přinesla do země solární články a ty se začaly prodávat na venkově. Lidém se to zalíbilo, protože tenhle balík byl vytvořen tak, že lidi jsou schopní jej splácet. Vyhodní výše splátek, platby na období 3 let, atd. Je to jejich vlastní systém, zaučí vás, jak ten systém udržovat a ten je schopen fungovat celé léta. Tohle roste každý měsíc pořád víc, doposuď se prodalo víc než solarních systému na venkově Bangladéše.

VSTUP DO VEŘEJNÉHO ŽIVOTA: GRAMEENSKÝ SPOLEČNÝ FOND
Některé úspěšné společnosti se dřív nebol později stanou veřejnými. Našim cílem je, že v momentě, kdy se stanou veřejnými, chceme jejich akce nabídnout vypůjčovatelům Grameen Banky, aby si tito postupně mohli vytvářet své vlastní podílové portfolio. Zjistili jsme, že pro lidi je dosti nepohodlné vyhledávat mezi toliky různě zaměřenými podniky, a proto jsme se domnívali, že by bylo dobré vytvořit pro ně jedno místo, kde by mohli nakupovat.

Tak jsme vytvořili Grameenský Společný Fond, který se dostane na burzu v Dhaka již tento měsíc. Jednou z firem, ve kterou vkládáme své naděje, že bude nabízet veřejné akce, je Cybernet - velice úspěšná firma, poskytovatel internetových služeb, která již ve svém třetím a čtvrtém roku fungování vytvářela zisk. A od té doby je pořád v zisku. Dostali se do stadia, kdy chtějí tisknout své majetkové podíly a prodávat je na burze.

Další takouto velice úspěšnou společností je Grameenský Telefon, která má taky snahu dostat se na burzu a tisknout své podíly. Celý proces byl pozdržen tím, že Grameensky Telefon chce nabídnout své akce na 3 burzách naraz - na burze v Dhaka, na burze v New Yorku a na burze v Oslo. Jsou zvědaví, jak to celé dopadne. Čekají na vhodnou dobu pro vstup na trh... a aby reakce trhu byla znamenitá. Cokoliv se stane, myšlenkou toho je postupně přinášet majetkové podíly k vypůjčovatelům Grameen Banky její prostřednictvím, a to přes Společné Fondy, které jsme vytvořili.

JAK SE STÁT NEZTRÁTOVOU SPOLEČNOSTÍ: GRAMEENSKÉ ZDRAVÍ
Když jsme vytvořili neziskovou organizaci a nastartovali v ní nějaké projekty, naší snahou bylo je spravovat jako podnikání, jenomže nikdy jsme si nebyli jistí jejich životaschopností. Vždycky to potřebuje prostředky, podporu ze zdrojů, které je nezisková organizace schopna nashromáždit. A když jsme si již byli jistí, že takováhle firma je schopna samostatně fungovat, co vlastně značí, že je neztrátová, pak založíme obchodní společnost ve formatu neziskové organizace.

Tohle jsou experimentální stádia, např. jak u firmy Grameenské Blaho, která byla vytvořena, aby adresovala mnohé problémy, kterými se nebylo možné zapodívat v Grameen Bance. Tam jsme umístili program zdravotní péče. Snahou bylo vybudovat program zdravotního pojištění v Bangladéši, který by byl soběstačný. Takové programy zdravotní péče jsou otevřeny nejenom pro vypůjčovatele Grameenu, ale i pro ty, kteří nejsou členy Grameenu.

Rozdíl je v tom, že vypůjčovatelé platí nižší pojistné než ti ostatní. Nečlenové platí dvojnásobek toho, co platí členové Grameenu. Doufáme, že takhle získán příjem dokáže pokrýt všechny výdaje infastruktury, kterou jsme vybudovali. Na počátku jsme dostávali zpátky míň než 50% nákladů. V současné době jsme na hranici návratnosti přibližně 90%.

Očekáváme ještě nějaký kousíček, dokuď se nám podaří získat zpět všechny vložené náklady, a pak se to otevře možnosti okopírování a vložení do podnikatelské formy. Další společností, kterou máme ve vyhlídce, bude celonárodní program zdravotní péče, i proto se nám zkušenosti nashromažděné programem Grameenské Zdraví nesmírně hodí, abychom vědeli, co tam ještě přidat, aby se to stalo zajímavějším pro lidi.

DůLEŽITOST UDRŽITELNOSTI
Podle definice jsou hlavním záměrem sociálně zaměřeného podniku zájmy lidí, a ty je vhodné mít. Pokuď však tyto podniky nejsou úspěšné, jaky prospěch přinášejí jejich dobré úmysly? Mohl bych mít farmaceutický podnik na báze charity, dávat lidem léky, a nakonec bych skončil s velikou ztrátou. Je mnohem lepší mít sociálně zaměřen podnik na platformě podnikání, než jako charitativní záležitost. Peníze z charity jsou, totiž, limitovány.

Peníze z podnikání limitované nejsou, protože čím víc se vám daří, tím více investorů můžete získat, máte více úvěrových možností, protože vaše podnikání je úspěšné a oni vás chtějí podporovat. Tehdy jsou vám všechny dveře otevřené. To je ta hezčí stránka věci, když podnikáte jako sociálně zaměřena společnost. Jako taková můžete začít v malém, udělat to úspešným a pak se dějí dvě věci. Můžete expandovat, protože více investorů vás podpoří, protože jste úspěšní, děláte si svou práci a dosahujete stanovené cíle, a pak jiní lidé vás mohou napodobnit, vybudovat ten samý systém, být replikátory s pitnou vodou. Ten samý problém se zdravotní pěčí. Chci to udělat v mé zemi, v mém koutku města. Žiju v chudé části a chtěl bych tam mít zdravotní centrum a mít na to od vás franchisingovou licenci. A takhle by to mohlo být na celem světě. A to je přesně to, o čem je sociálně zaměřené podnikání.

PODPORNÍ SYSTÉMY A INSTITUCE
Kvůli tomu, že kapitalismus je tak úzce interpretován, sociálně cítící lidé se nechtějí plést do podnikání, protože je to nezajímá. Není to to, co by chtěli, nechtějí vydělávat peníze. Chtějí dělat něco jiného, proto jsou mimo podnikání. Proto tvrdím, že když se to otevře, mnohem víc lidí se postupem času zapojí, obzvláště mladých lidí vyhledávajících příležitosti, jak přispět k dobru světa, jak vyřešit světové problémy, takových, kteří sní o tom, jak se stanou podnikately sociálně zaměřených společností.

A na to je potřebné vytvořit zařízení, aby se tito lidé mohli stát takovými podnikately. Mluvím o vytváření fakult. Z obchodních škol odcházejí inžinýři. Kdyby bylo vytvořeno studium Sociálne Zaměřeného Podnikání na obchodních školách, ze škol by odcházeli inžinýři vystudovaní v sociální oblasti. Další instituci pro to, aby to mohlo fungovat, je např. burza cenných papírů. Na již existujících burzách lidé obchodují s cílem vydělat peníze. Je to úplně prosté - nechodí tam dělat charitu.

Jenomže kdyby jste chtěli konat dobro jistým podnikatelským způsobem, nemáte kam jít. Proč, pak, nevytvořit docela jinou burzu, kde by všechny sociálně zaměřené firmy obchodovali? A mohly by to být, ku příkladu, firmy zabívající se právy žen, detmi na ulicích, problémy s pitnou vodou. Mohly by to firmy zaměřené na problémy s arzénem, na problém se znečišťováním prostředí, někde jinde zas na program zdravotní pěče, anebo na zdravotní pojištění pro chudé lidi.

Můžete mít sto, i tisíc nápadů, které je možné uskutečnit v podnikatelském duchu. A můžete získat investory, kteří ačkoliv nemůžou mít společnost tohoto druhu, ale rádi by do takové investovali. Mají peníze a můžou je utratit, jenomže kdyby chtěli začít podnikat jako sociálně zaměřený podnik, můžou naběhnout na hromadu problémů, protože povedle nemají zřízené podporní instituce, takže by docela závisely na starých institucích, které by v každém momentě zpytovali jejich normy, nechápali by jejich činnost, nechápali jejich chyby, atd. protože když nevytářejí zisk, proč by je tyto měli podporovat?

Proč bychom vám půjčovali peníze, když nevytváříte žáden zisk, jak nám je chcete splatit? To ještě neznamená, že jste docela mimo hru. Právě naopak, značí to, že jste první, kdo chce vstoupit na nové teritorium a ukázat cestu ostatním, aby ti mohly následovat a vytvořit instituci. Takhle to, přece, dělali všichni průkopníci. Být prvním, co vystrčí krk a udělá to. Naštěstí, když se podíváte kdekoliv na světě existuje omnoho víc sociálně zaměřených podniků, než jste si mysleli. Na počátku jistě budou nějaké problémy, nýbrž pokuď zotrváte, porostete a dokážete vytvořit svůj vlastní svět.

SMĚREM K SPRÁVNÉ GLOBALIZACI
Kdyz se již jednou vypracujete, vytříbite koncept, pak bude mnohem snažší přistupovat k celkové globální situaci a problémem vytváření více lidí chudými díky globalizaci. Globalizace nás děsí. Globalizace znamená svobodu pro všechny. Jenomže když mluvíme o svobodě pro všechny ve světě podnikání, je to jenom svoboda bohatých, svoboda velkých, svoboda nejbohatších zemí, je to svoboda nejbohatších společností. To znamená, že chudé země a chudé společnosti nemají žádnou šanci.

Jestliže jste otevřeli cestu globalizaci kam můžou jenom velké autá a velké náklaďáky, nezůstane prostor pro malé Bangladéšske rikše anebo povozy na takovéhle cestě. A tím jsme skončily nadobro. Jenomže když budou existovat pravidla provozu, a i naše rikše můžou na silnice, i když mozná jsou pomalé a roztřesené, no pokuď se hýbou a mají prostor, tak máte plnou záruku bezpěčí a všeho, co s tím souvisí. To je ta globalizace, tá správná globalizace, a ne něco jako klopání na její dveře.

A tohle je i o něco prostější, mnohem prostější, pokuď povolíme sociálně zaměřeným společnostem, aby mohly vejít do provozu. Protože jenom oni můžou zajistit, že ten provoz je správný, protože jsou to zajímavý lidé, kteří řídí své podniky stejně dobře, jako veliké společnosti. A jen tak lehko je na zem nesrazíte. Tohle je způsob, jak všechny zlé elementy globalizace, ty hrozné aspekty, můžou být adresované, jestliže dáme prostor těmto věcem.