Pokud nic jiného, alespoň jsem zjistil, čím necháváme projít naše přednášející: potící se dlaně, bezesné noci, a úplně nepřirozený strach z hodin. Chci říct, je to docela brutální.

Taky jsem trochu nervózní z tohohle. Na světě bude brzy devět miliard lidí. A ty nejoptimističtější sny mohou být nahlodány vyhlídkou, že lidé vydrancují planetu. Ale nedávno mně zaujal jiný pohled na velké davy lidí, protože za jistých okolností mohou vytvořit něco opravdu senzačního. Je to fenomén, který si myslím může využít kterýkoli jedinec nebo organizace. Rozhodně to ovlivnilo, jakým způsobem přemýšlíme o budoucnosti TEDu, a možná budoucnost světa vůbec.

Tak to pojďme prozkoumat. Příběh začíná jediným člověkem, dítětem, které se chová trochu divně. Tohle děcko je známo online jako Lil Demon. Předvádí tady triky, taneční triky, které nejspíš žádný šestiletý nikdy předtím nezvládnul. Jak se je naučil? A co ho přimělo strávit ty stovky hodin cvičení, které tohle musely předcházet? Tady je nápověda.

(Video) Lil Demon: ♫ Step your game up. Oh. Oh. ♫ (Vyšponuj svoji hru, jé jé)

Chris Anderson: Tak to mi poslal tenhle muž, filmař, Jonathan Chu, který mi řekl, že to byl okamžik, kdy si uvědomil že Internet způsobuje vývoj tance. Tohle je, co řekl na TEDu v únoru. Tedy, v zásadě tanečníci se online vzájemně vyzývají, aby se zlepšili, jsou vynalézány neuvěřitelné nové taneční dovednosti. Dokonce i ti šestiletí se přidávají. Připadalo mi to jako revoluce. A tak měl Jon skvělý nápad: šel a najal ty nejlepší s nejlepších tanečníků na YouTube aby vytvořil tuto taneční skupinu - The League of Extraordinary Dancers, neboli LXD (Ligu Výjimečných Tanečníků). Tedy, tyto děti se učily z internetu, ale jsou tak dobré, že letos tančily na předávání Oskarů. A tady na TEDu v únoru, nám jejich vášeň a virtuozita prostě vyrazily dech.

Takže, tenhle příběh o vývoji tance se zdá podivně povědomý. Víte, nějakou dobu potom, co se rozjely TEDTalks, jsme si všimli, že přednášející začínají trávit mnohem více času přípravou. Vyústilo to v neuvěřitelné nové přednášky jako tyto dvě. ... Měsíce příprav napěchované do 18 minut, krutě zvedly laťku pro další generaci řečníků, s výsledkem, který jsme viděli tento týden. A není to tím, že by J.J. a Jill ve skutečnosti zakončili svoje přednášky slovy "Vyšponuj svoji hru," ale jako kdyby to udělali. Takže v obou případech máte tyhle cykly zlepšování, zjevně poháněné lidmi, kteří sledují online video.

Co se to děje? Nuže, myslím, že je to poslední vývoj ve fenoménu, kterému můžeme říkat "davem urychlovaná inovace." A jsou pouze tři věci, které jsou potřeba, aby se to nastartovalo. Můžete o nich přemýšlet jako o třech číselnících na obřím kole. Když se zvednou čísla na cifernících, kolo se začne otáčet. A první věc, kterou potřebujete, je ... dav, skupina lidí, sdílejících společný zájem. Čím větší dav, tím víc je v něm potenciálních inovátorů. To je důležité, ale ve skutečnosti většina lidí v tom davu zastává tyhle další role. Vytvářejí ekosystém ze kterého se rodí inovace. Druhá věc, kterou potřebujete, je světlo. Potřebujete jasnou, otevřenou viditelnost toho, čeho jsou ti nejlepší lidé v davu schopní, protože to je to, jak se dozvíte, jakým způsobem se budete moci účastnit. A za třetí, potřebujete touhu. Víte, inovace je tvrdá dřina. Je založená na stovkách hodin výzkumu, a praxe. Bez touhy se to neuskuteční.

Tady je příklad - z doby před internetem - tohohle soustrojí v akci. Tanečníci na rohu ulice - je to dav, i když malý, ale každý očividně vidí, co kdo z nich dokáže. A ta touha přichází, řekl bych, ze sociálního statutu, nemám pravdu? Nejlepší tanečník si hrdě vykračuje, získá nejhezčí dívku. Takže tady se nejspíš bude uplatňovat nějaká inovace. Ale na internetu, všechny tři ciferníky jsou vyšroubované až nahoru. Taneční komunita je nyní globální. Miliony lidí jsou připojeni. A co je udivující, pořád můžete vidět, co dokáží ti nejlepší, protože ten samotný dav na ně vrhá světlo, buď přímo, skrze komentáře, bodování, email, Facebook, Twitter, nebo nepřímo, skrze počet shlédnutí, počet odkazů, které tam nasměrovávají Google. Takže je snadné najít ty dobré věci, a když jste to našli, můžete to sledovat zblízka a opakovaně a číst, co o tom napsaly stovky lidí. To je hodně světla.

Ale ten prvek touhy je skutečně, jak víte, vyšroubovaný až nahoru. Chci říct, můžete být třeba děcko s webkamerou, ale pokud dokážete něco, co se stane nakažlivým, budou vás sledovat stejné počty lidí jako na plném stadionu. Stovky cizích lidí o vás budou nadšeně psát. A i když to není tak výmluvné - a to není - může vám to zvednout náladu na celý den. Takže, tahle možnost nového typu globálního uznání, si myslím pohání obrovské množství úsilí. A je důležité zmínit, že to nejsou jen hvězdy, kdo z toho těží: jelikož můžete vidět ty nejlepší, každý se může učit.

Kromě toho, tenhle systém pohání sám sebe. Je to ten dav, kdo vrhá světlo a živí touhu, ale to světlo a touha jsou dvojitý úder, který do skupiny láká nové lidi. Takže tohle je model, který by mohla využít víceméně kterákoli organizace aby se pokusila posílit svůj vlastní cyklus davem urychlované inovace. Pozvěte dav, vpusťte světlo, vyšponujte touhu. A nejtěžší částí celé věci je pravděpodobně světlo, protože to znamená, že se musíte otevřít, musíte ukázat svoje věci světu. Když odhalíte to, o čem si myslíte, že je vaše nejskrytější tajemství, tak možná miliony lidí zjistí, že mohou pomoci to vylepšit.

A naštěstí je jeden druh lidí, kteří tenhle nástroj skutečně využít nemohou. Tato temná stránka internetu je alergická na světlo. Nemyslím si, že uvidíme teroristy, například, publikovat svoje plány online a říkat světu, "Prosím, pomohli byste nám, aby to tentokrát skutečně vyšlo?"

Ale vy můžete uveřejnit svoje věci online. A pokud se vám podaří roztočit to kolo, dívejte!

Tedy, na TEDu jsme se stali trochu posedlými touhle myšlenkou otevřenosti. Ve skutečnosti tomu začala moje kolegyně June Cohen říkat "radikální otevřenost," protože pro nás to pokaždé funguje. Otevřeli jsme naše přednášky světu, a najednou jsou tu miliony lidí, kteří pomáhají šířit myšlenky našich řečníků, a tím pádem nám usnadňují hledat a motivovat další generaci řečníků. Tím, že jsme otevřeli náš překladatelský program, tisíce hrdinných dobrovolníků - někteří z nich nás sledují online právě teď, díky! - přeložili naše přednášky do více než 70 jazyků, a tím ztrojnásobili naše diváctvo v neanglicky mluvících zemích. Tím, že jsme uvolnili naši značku TEDx, máme najednou více jak tisíc živých experimentů v umění šířit myšlenky. A tito organizátoři, vidí jeden druhého a učí se jeden od druhého. My se učíme od nich. Dostáváme od nich zpátky skvělé přednášky. Kolo se otáčí.

Dobrá, na minutku krok zpátky. Tedy, rozhodně to není ode mně novina, když říkám, že inovace se rodí ve skupinách. Víte, že jsme to tenhle týden slyšeli - tahle romantická představa osamělého génia s okamžikem, kdy zvolá "heuréka" a změní tím svět je zavádějící. Dokonce on to řekl, a on to musel vědět. Jsme sociální druh. Inspirujeme se jeden od druhého. Není to taky žádná novina, říci, že internet urychlil inovace. Posledních 15 let se na internetu propojovaly silné komunity inspirujíce se jedna od druhé. Vezměte si programátory, víte, to celé open-source hnutí je fantastický případ davem urychlené inovace. Ale co je tady klíčové, důvodem, proč se tyto skupiny byly schopné propojit je, že výsledek jejich práce je takový, že jej lze snadno sdílet digitálně - obrázek, hudební soubor, program. A to je důvod, proč jsem tím tak nadšený, a o čem si myslím, že se málo mluví, je to význam růstu online videa.

Tohle je technologie, která umožní ostatním talentům, aby byly sdíleny digitálně, a tím spustí celý nový koloběh davem urychlené inovace. Prvních pár roků internetu bylo víceméně bez videa, z tohoto důvodu: videosoubory jsou obrovské, internet je nedokázal zvládnout. Ale v posledních 10 letech přenosová rychlost vystřelila vzhůru stonásobně. Najednou je to tady. Lidstvo sleduje 80 milionů hodin YouTube každý den. Cisco ve skutečnosti odhaduje, že během čtyř let, více než 90 procent dat na internetu bude video. Jestli to budou všechno štěňata, porno a pirátství, jsme ztracení. Ale já si nemyslím, že bude. Video potřebuje široké přenosové pásmo z jednoho důvodu. Obsahuje obrovské množství informací, a naše mozky jsou jedinečně nastavené na jejich dekódování.

Tady, dovolte mi představit Sama Habera. Je to jezdec na jednokolce. Předtím, než bylo YouTube neměl možnost objevit skutečný potenciál svého sportu, protože tohle se nedá sdělovat pomocí slov, že? Ale tím, že sleduje videoklipy přidané neznámými lidmi, otevírá se pro ně celý svět možností. Najednou začíná napodobovat a poté inovovat. A celosvětová komunita jednokolkařů objevují jeden druhého online, inspirují jeden druhého k dokonalosti. A jsou tisíce dalších příkladů, že se tohle děje - videem poháněná evoluce dovedností, od fyzických po umělecké. A musím vám říct, jako dřívější vydavatel hobby časopisů připadá mi to podivně krásné. Chci říci, je tady hodně nadšení tady na té obrazovce.

Ale pokud sestrojování složitých strojů pro jednoduché úkoly, ani videobásnictví nejsou zrovna váš šálek čaje, co třeba tohle. Jove je internetová stránka, která byla založena, aby umožnila vědcům publikovat jejich recenzované výsledky jako video. S tradičním vědeckým článkem je totiž potíž. Vědci z jiné laboratoře může trvat měsíce než zjistí, jak reprodukovat experimenty, které byly popsány v tištěné formě. Tady je jeden takový frustrovaný vědec, Moshe Pritsker, zakladatel Jove. Řekl mi, že svět ztrácí miliardy dolarů kvůli tomuhle. Ale podívejte se na tohle video. Tady, podívejte: pokud můžete něco ukázat, místo toho, abyste to jen popisovali, ten problém mizí. Takže není tak přehnané tvrdit, že, v určitou chvíli online video dramaticky zrychlí vědecký pokrok.

Tady je další příklad, který je blízký našim srdcím na TEDu, kde video je někdy mocnější než tisk - sdílení myšlenek. Proč lidé rádi sledují TEDTalks? Všechny ty myšlenky už existují vytištěné. Je ve skutečnosti rychlejší číst, než se dívat. Proč by se vůbec někdo obtěžoval? Nuže, je to také o ukazování, nejen o mluvení. Ale i když z toho vynecháte obrazovku, stále je ještě přenášeno mnohem víc, než jen slova. A ta neverbální složka, v ní je kus opravdového kouzla. Schovaného někde ve fyzických gestech, rytmu hlasu, výrazu obličeje, očním kontaktu, nadšení, té podivné, britské řeči těla, v tom jak reaguje publikum, jsou to stovky podvědomých nápověd, které znamenají, jak dobře budete rozumět, a zda budete inspirováni - světlo, pokud chcete, a touha. Co je úžasné, všechno toto může být zprostředkováno na pouhých několika čtverečních centimetrech obrazovky.

Čtení a psaní jsou vlastně dost nedávné vynálezy. Komunikace tváří v tvář byla vylaďována během milionů let evoluce. To je to, co zní udělalo onu tajemnou a mocnou věc. Někdo hovoří, rezonuje to ve všech těch mozcích, co jsou na příjmu, celá skupina jedná společně. Chci říci, tohle je pojivová tkáň lidského superorganismu v akci. Nejspíš to pohánělo naši kulturu po tisíciletí. Před 500 lety to našlo konkurenta se smrtící výhodou. Tady je. Knihtisk. Ambiciózní inovátoři a vlivní lidé najednou mohli šířit svoje myšlenky široko a daleko, a tak umění mluveného slova víceméně odvál vítr. Ale nyní, jedním mrknutím oka se hra znovu obrací. Není přehnané říci, že to co Gutenberg udělal pro psaní, online video může udělat nyní pro komunikaci tváří v tvář. Takže ono primární médium, na které je náš mozek znamenitě nastaven, se právě stalo globální.

To je velká věc. Možná budeme muset znovuobjevit starobylý druh umění. Tedy, dnes jeden člověk, který hovoří, může být sledován miliony, což vrhá jasné světlo na mocné myšlenky, a vytváří silnou touhu se učit a odpovídat - a v jeho případě, silnou touhu se smát. Poprvé v historii lidstva talentovaní studenti nemusí mít svůj potenciál a svoje sny nalinkovány podle historie mizernými učiteli. Mohou sedět půl metru před těmi nejlepšími na světě.

TED je jenom malá část toho všeho. Světové univerzity otevírají svoje osnovy. Tisíce jedinců a organizací sdílí svoje vědomosti a data online. Tisíce lidí přicházejí na nové způsoby jak se učit, a co je zásadní, odpovídat, uzavřít ten koloběh. A také, když jsme přemýšleli o tomto, víte, začalo nám být zřejmé, co musí být dalším stádiem vývoje TEDu. TEDTalks nemohou být jen jednosměrný proces, jeden k mnohým. Naše budoucnost je mnozí k mnohým. Takže sníme o způsobech jak to učinit snazší pro vás, celosvětovou TED komunitu, odpovídat řečníkům, přispívat vlastní myšlenky, možná dokonce své vlastní TEDTalks, a pomoci vrhnout světlo na to úplně nejlepší, co je. Protože, pokud dokážeme probublat ty nejlepší až nahoru, z mnohem větší zásobárny, to kolo se otáčí.

Teď, je možné si představit že by se podobný proces odehrával v celosvětovém vzdělávání všeobecně? Tedy, musí to být tento bolestný proces odshora dolů? Proč ne sebe-pohánějící koloběh na kterém se můžeme všichni podílet? Je přece věk spoluúčasti, ne? Školy nemohou být zásobníky. Nemůžeme se v 21-ti přestat učit. Co když, v tom nadcházejícím davu 9 miliard lidí ... co když se ten dav dokáže naučit dost aby byli v souhrnu přispěvateli, namísto souhrnných plenitelů? To mění všechno, že? Chci říci, na to by bylo potřeba víc učitelů, než jsme kdy měli. Ale dobrá zpráva je, že oni už tu jsou. Jsou v tom davu, a ten dav zapíná světla a my je můžeme poprvé vidět, ne jako nerozlišenou masu cizinců, ale jako jedince, od kterých se můžeme učit. Kdo je učitel? Ty jsi učitel. Jsi součástí davu který možná zahájí největší koloběh učení v lidské historii, koloběh, který nás dokáže dovést k chytřejšímu, moudřejšímu, krásnějšímu světu.

Tady je skupinka dětí ve vesnici v Pákistánu poblíž místa, kde jsem vyrostl. Během pěti let, každé z těch dětí bude mít přístup k mobilnímu telefonu s plnou podporou online videa a schopného nahrávat video na internet. Tedy, je to bláznivé myslet si, že tahle dívka v zadní řadě vpravo, během 15 let může sdílet myšlenku, která udrží svět krásný pro vaše vnoučata? Není to bláznivé, ve skutečnosti se to děje právě teď.

Chci vám představit dobrého přítele TEDu, který jen náhodou žije v největším chudinském městě Afriky.

(Video) Christopher Makau: Ahoj. Jmenuju se Christopher Makau. Jsem jedním z organizátorů TEDxKibera. Je tolik skvělých věcí, které se dějou přímo tady, v Kibeře. Je tu svépomocná skupina. Přeměnili skládku v zahradu. To samé místo bylo místem zločinu kde byli lidé okrádáni. Použili ten samý odpad k vytvoření zeleného hnojení. To samé místo teď živí více jak 30 rodin. Máme naši vlastní filmovou školu. Používají Flip videokamery k natáčení, editaci, a odesílání na jejich vlastní stanici, Kibera TV. Kvůli nedostatku půdy používáme pytle pro pěstování zeleniny, a také ušetříme za výdaje na živobytí. Změny se dějí, když se na věci podíváme jiným způsobem. Dnes se dívám na Kiberu jiným způsobem. Moje poselství pro TEDGlobal a celý svět je: Kibera je ohnisko inovace a nápadů.

Chris Anderson: Víte co? Vsadím se, že Chris byl vždycky inspirativní člověk. Co je nové - a ohromné - je to, že nyní poprvé máme možnost ho vidět, a on může vidět nás. Právě teď, Chris a Kevin a Dennis a Dickson a jejich přátelé nás sledují v Nairobi, právě teď. Kluci, dnes jsme se od vás učili. Díky vám.

A díky vám.