Vylepšíte-li past na myši, dveře se u vás nezavřou. Je to způsob, jak zbohatnout. Problém je, že zlepšování může být složité. Neexistuje jednoduší způsob? Určitě. Je to jánabráchismus. Spřátelím se s důležitými lidmi těmi, kteří stanovují pravidla. Mohu si najmout lobisty a dostat je na svou stranu. Takhle lidé také bohatnou. Serious Materials právě znovu otevřeli továrnu u Pittsburgu. Jedna malá společnost vyvolá pozornost mocných lidí. Toto je je příběh národních oken a Serious Materials.

Mají snad vládní dary a blízké vztahy mezi touto společností a vládou něco společného s jejich úspěchem? Ekonomický stimul! Tadá! A dále, vládní pravidla to ztěžují malým podnikům, které prodávají dětské hračky. Tohle není zákon, který bychom potřebovali. - Musím to zdražit o 1000 procent. - Zkrachujeme. Velké hračkářské společnosti nemají námitek. A velké tabákové firmy podporovaly regulaci tabákových výrobků. A velké farmaceutické firmy podporují Obamovu reformu zdravotnictví.

Velké banky jsou zachraňovány. Má snad v tomto Michael Moore pravdu? Tenhle ekonomický systém, který nazývají kapitalismem, nemá žádné morální nebo etické jádro. Obviníme kapitalismus? Ne, to není kapitalismus. To je janábrachismus. Přichází člověk, který rozbíjí zažité pravdy. John Stossel. Dobrý večer. O čem mluví, když říká "jánabráchismus"? Řekněme, že vyrábíte okna. Jak docílíte výhody oproti konkurenci? Určitě by vám pomohlo, pokud by vám vláda poskytla zvláštní daňové úlevy, dala vašim zákazníkům "stimulační peníze" na nákup vašich výrobků.

Ještě více by pomohlo, kdyby prezident a viceprezident USA říkali o vaší společnosti hezké věci. Ale no tak, to není možné. Žádná společnost nemůže mít takové štěstí. Máme tu 3 velké společnosti vyrábějící okna. Pella, Anderson a Marvin. Okna a dveře pro vaše vize. Recese byla na tyto společnosti tvrdá. Ale pak tu máme mnohem menší společnost. Serious Materials. Podle tohoto článku ve Fortune, Serious rychle roste, je nastartovaný, podle Inc magazínu, který ukazuje ředitele Serious na titulní straně.

Uvnitř najdeme článek: "Jak vytvořit skvělou společnost." Jak se mu to podařilo? Trochu mu pomohli z vyšších míst. Děkuji, pane viceprezidente za vaši neutuchající podporu... To je viceprezident Biden. ... bez vás a zákona pro obnovu země by toto nebylo možné. Biden komplimenty opětoval. Vy jen nevyrábíte okna, vyrábíte jedna z energeticky nejefektivnějších oken na světě. Dokonce bych řekl, že ta nejefektivnější okna na světě. Ostatní výrobci oken říkají: ne, naše okna jsou přinejmenším stejně efektivní.

Ale viceprezident jejich společnosti nenavštívil, dokonce ani nezmínil jejich jména. Ale proč tady mluvím o viceprezidentovi. Jsem tu dnes, abych reprezentoval Serious Materials... Kolika zástupcům společnosti se podaří získat takovéhle představní. Je mi velkou ctí představit prezidenta USA, prezidenta Baracka Obamu. Prezident hovořil o energetické koncepci, která stranila hádejte které společnosti? - Serious Materials znovu otevřeli, továrnu u Pittsburgu. Tito pracovníci nyní budou mít nový úkol.

Vyrábět jedna z energeticky nejefektivnějších oken na světě. - Wow. Úchvatné doporučení. A zrovna minulý týden prezident oznámil nové daňové úlevy pro tzv. zelené společnosti. Jediná okenářská firma na senzamu: Serious Materials. Toto je příběh, jak nová ekonomika založená na inovaci a efektivnosti nejen, že nám pomáhá dnes, a inspiruje nás k lepším zítřkům. Myslím, že je to spíše příběh o jánabráchismu. Skoro to vypadá, jako kdyby Serious Materials a vláda byli partneři.

Zástupce společnosti pro politiku vystoupil před poslanci. Děkuji vám za příležitost zde vystoupit a sdílet s vámi zkušenosti Serious Materials při vytváření "zelených" pracovních míst. A na tomto obrázku je vyfocen s tzv. energetickými vůdci ministerstva pro energii. A kdo je ta žena uprostřed? Cathy Zoi, která dohlíží na vládní programy úspory energie. A, jak vysvětluje na konferenci, má velké plány pro vaše daně. ..doslova policejní útvar rychlého nasazení obcházející město a znovu osadit každý dům, a každý obchod na hlavní třídě...

- Oh, a na něco malého jsem zapomněl. Cathy Zoi je žena zástupce pro politiku ze Serious Materials. Ze všech okenářských společností v americe je to možná shoda náhod, že ta, která získá pozornost prezidenta a viceprezidenta, a speciální daňové úlevy, a jejíž výkonní ředitelé darovali tisíce dolarů na Obamovu kampaň, jejíž ředitel pro politiku tráví noci s šéfovou oddělení pro úspory energie ministerstva pro energii. Může to být shoda náhod. Zřejmě na tom není vůbec nic protizákonného.

Cathy Zoi ve svém etickém prohlášení své manželství zveřejnila. Sdělila, že se vyhne záležitosti která by měla předpověditelný účinek na její finanční zájemy. Ale mně to stejně připadá podivné. A je zvláštní, že i levicová média mají takový zájem o tuto jednu společnost. Viceprezident Biden říká, že dotace stimulačního balíčku pro zlepšování energetické efektivity budov zvýší poptávku po typu oken, která vyrábí Serious Materials, což způsobilo, že společnost zvýšila výrobu.

A takhle to funguje. Ekonomický stimul. Tadá. Tadá má pravdu, takhle to funguje. Ale vládní dotace, které směřují k jedné společnosti. Proč by to mělo být správné? Požádali jsme Bílý dům, ministerstvo energie a Serious Materials, aby poskytly někoho, kdo by si s námi promluvil. Všichni odmítli. Mluvčí Serious Materials sdělila: k osobnímu životu našich zaměstnanců se nevyjadřujeme. Právě dnes však prohlásila, že SR články jsou plné lží. Neřekla však, jaké to jsou lži.

Ve studiu jsou se mnou Johnatan Blake a Ned Mieksová z Freedom Foundation z Minesoty. To oni mi ten příběh přinesli. Ned, jak jste se o tom dozvěděli? - Kontrolujeme utrácení místní vlády. Jsme jen malý think-tank v Mineaoplis. A tak prohlížíme, co se děje v našem státě. Když byl minulý rok přijat "zákon pro obnovu ekonomiky", velmi nás to zaujalo. A náhodou jsme si všimli, že se strašně moc pozornosti věnuje jednomu výrobci oken, když v našem státě je několik velkých výrobců oken - Vy jste mluvili s řediteli těch větších společností.

A oni vám řekli, že na tom nejsou moc dobře. - Je to pro ně opravdu těžké. Některé tyto společnosti jsou 100 let staré. A pak jste se doslechli o této malé společnosti, které se daří dobře.. - Oni se všude pořád objevovali, na konferencích v Bílém domě, jak prezident tak viceprezident je navšívili, tak nás napadlo, že bude mít smysl se na tuto společnost podívat, a proč tak moc získávají výhody ze stimulačního balíčku, z fondu na zelenou energii, když Minesotské společnosti a další velcí výrobci nic nezískali.

- Johnatan pro vás pracuje, a vy jste řekla, "běž a udělej to"? - Běž do toho. - Co jste udělal? - Začal jsem prohlížet stimulační fondy, nejdříve jsem nahlédl do části o energetické efektivitě a Cathy Zoi je vedoucí sekce efektivity a obnovitelné energie, má na starosti 16,8 mld. dolarů ze stimulačních fondů. Má docela smysl se do toho podívat zvlášť s ohledem na výrobce oken.

- Kolik? - 16,8 miliard dolarů. - To je jen z fondů pro stimulaci. - A to je ta vláda na kterou jsme zvyklí, pár jednotlivců má na starosti miliardy vašich daňových peněz. Takže, vláda věří ve zlepšování energetické efektivity. Co je na tom špatného? - Možná nic. Náš problém není z hlediska koncepce. Ale pokud existuje vážný konflikt zájmů, nebo alespoň podezření na konflikt zájmů, a týká se to 16,8 miliard dolarů, dolarů daňových poplatníků, myslíme si, že je to více, než jen diskuze o koncepci.

- Co jste si myslel, když řekla, že se vzdává rozhodování o určitých věcech? - Ona se docela dobře vzdát mohla. Jediné dva příklady, které byly poskytnuty ministerstvem energie, byly, že se neúčastní programu dlouholeté záruky pro okna, což v současné době ani nespadá do jejích kompetencí, a že se nesetkává s asociací výrobců oken a dveří. To jsou dvě poměrně triviální záležitosti, zvlášť když mluvíme o 16,8 miliardách dolarů ze stimulačních fondů, žádná z těchto oblastí se toho netýká.

Jejich odpověď tak v podstatě byla: neúčastní se rozhodování v oblastech, které vás nezajímají. Není to jen tato společnost, která se zabývá zvyšování izolací, Anderson a Marvin to dělají také. - Myslím, že je tu mnoho společností, které to dělají. Zajímavé je, že tady rozhodujete o miliardách peněz daňových poplatníků a vybíráte vítěze a poražené. Rozumíme, že to vlády dělají, nemáme to rádi, ale vlády to prostě dělají.

Ale alespoň si zasloužíme vědět, jak se stalo, že na seznamu daňových úlev, který byl minulý týden zveřejněn, jen jedna byla přidělena výrobci oken. Jak se jim povedlo vyhrát tuhle sázku. Jak se stalo, že opakovaně, přinejmenším 6x minulý rok, se řiditelé jednoho výrobce oken, jedné malé kalifornské společnosti, se objevují s prezidentem a viceprezidentem a ostatní společnosti nejsou ani zmíněny.

- Děkuji vám, že jste nám přinesli tento příběh, všechny vás zvu, abyste mi přinášeli takto zajímavé příběhy, děláte dobrou práci. Dalším příkladem bylo, že jste ve svém státě nalezli státního prodejce alkoholu, který má monopol na prodej alkoholu, a přesto se mu podařilo prodělat. - To je zajímavý případ. Máme v Minesotě městského prodejce alkoholu.

Jsou to zároveň ti, kteří poskytují licence na prodej alkoholu. Je úchvatné, když máte jediný obchod s alkoholem ve městě, zbavíte se soukromníků a stejně jste ve ztrátě. Mysleli jsme si, že by to lidé měli vědět. Takhle pracuje vláda pro vás, a vláda se stále zvětšuje. A nyní přijde pohled na jánabrýchismus nejen v okenářském odvětví, ale i v dalších odvětvích.

Mluvili jsem o téhle malé okenářské firmě, Serious Materials, dostává od vlády všechny možné zvláštní dárky. Tim Carney napsal dvě knížky o jánabrýchismu, včetně jedné, vhodně nazvané, Velká zlodějina - Jak velké firmy a velká vláda kradou vaše peníze. Dennis Calabrese byl vedoucí asistent vedoucího většiny v poslanecké sněmovně a říká, že na této pozici měl nemoci jánabráchismu z první ruky.

O kterých nemocech mluvíte? - Johne, americká veřejnost si asi myslí, že kongres zvažuje celé dny vážné záležitosti a zabývá se hlavními filosofickými problémy a diskutují. - To je ten pohled zdálky - Ano. Zatímco typický den v kongresu vypadá tak, že přicházejí lidé ze soukromého sektoru a chtějí pomoci si svými věcmi.

Ať už je to pomoc pro konkrétní společnost, jako jsem slyšeli, nebo je to pomoc pro celé odvětví, může to být pomoc americký společnostem oproti zahraničním, protekcionismus, - A vždy pro to mají dobré důvody... - Musíte být opravdu zásadový kongresman, abyste řekli "ne". - Představte si, že je z vašeho okresu a přispívá vám, takže vaše znovuzvolení - Takže váš poslanec těmto lidem podlézá.

- Existuje mnoho různých způsobů, ale tohle je jeden velmi obvyklý. Ale tento výrobce oken, kterého jste jmenoval, má určitě mnoho vynikajících zaměstnanců, problém je - stejně tak je mají jeho konkurenti. Zaměstnání, které poskytují konkurenti, je přece úplně stejně důležité, jako zaměstnání v této společnosti. - Kongres vybírá vítěze a poražené v systému volné soutěže.

To je špatně. Je to korupce. - Lidé si myslí, že to je přece úkol, který májí moudří lidé ve vládě plnit. - Mýlí se. A kongres se je snaží směrovat, aby tomu věřili. Kongres chce, abyste věřili, že pro úspěch podnikatelů je nutné, aby se v tom vláda angažovala, že se to zlepší. Ve skutečnosti kdykoliv se vláda angažuje, je úspěch podnikání horší.

A pak se to samozřejmě použije ke kritice kapitalismu, podívejte, ono to nefunguje, není to fér, je to samo-se-splňující proroctví. Tohle je pekelný spolek, ti, kdo prohávají, jsou daňoví poplatníci, voliči, a akcionáři společností. - Pane Carney, o tom jste psal ve své knize? - Ano, takhle to tu funguje prakticky od začátku republiky.

Myslím, že se to zhoršovalo ke konci Bushovy vlády a začátku Obamovy vlády. Vláda se zvětšuje, vidíte to všude. Zdravotní péče je příkladem. Prezident mluví, jako kdyby bojoval proti zvláštním zájmům, ale on se domluvil s farmaceutickými firmami. Zákon o zdravotní péči dotuje farmaceutické firmy A ponechává zákaz re-importování léků z Kanady a stanovuje povinnost zakoupit zdravotní pojištění.

Tohle nejsou firmy, které se snaží přesvědčit spotřebitele o svých produktech. Přesvědčují politiky, aby donutili lidi platit za jejich produkty. - Vraťme se k případu okenářů Serious Materials, všiml jsem si, že dostali tu zvláštní daňovou úlevu. Prohlédli jsme si kritéria pro tyto daňové úlevy. Čím jsou tyto společnosti tak zvláštní.

Na seznamu bylo několik věcí. Vysoko však bylo vytváření pracovních míst. Serious za to získává peníze, ale kolik míst skutečně vytvoří? Mnoho příznivých ohlasů na Serious se objevilo, když znovuotevřeli zavřenout továrnu v Chicagu. Společnost Republic musela skončit, a jejich 250 zaměstnanců uspořádalo stávku na protest kvůli ztrátě zaměstnání.

A na protest proti vládním záchranám. - Vy jste byli zachráněni, my jsme byli prodáni. - Odbory sdružující zaměstnance v elektřině, telekomunikacích a strojírenství obsadili na týden továrnu. Serious poté přišli jako hrdinové - Továrna bude pravděpodobně znovu otevřena a pracovníci, kteří bojovali, budou pravděpodobně novou firmou znovu najati na odborová pracovní místa ve své staré továrně.

Viceprezident Joe Biden říká, že stimulační balíček pro lepší energetickou efektivitu budov pravděpodobně zvýší poptávku po typu oken, která Serious Materials vyrábí. Společnost proto zvýší svou výrobu, což vrátí pracovníkům zpět svá místa. A takhle to funguje. Ekonomický stimul. Tadá! - Ale kde jsou ta místa? Uběhl skoro rok a Serious nenajal zpátky těch 250 lidí.

Washington Post hlásí, že ještě nenajali ani 20 těch zaměstnanců. Nevím, zda je to spíš úspěch stimulačního balíčku, proč je tu ten mediální cirkus oslavující úžasná odborová pracovní místa. Proč to média nesledují? - Myslím se, že média vesměs věří, že obchod a vláda jsou rivalové. Vidíte, že píší o... - Intuitivně tu je vláda od toho, aby nás chránila od podnikatelů...

- Ve skutečnosti jsou to obvykle velké firmy, které si s vládou spíše pohrají. Poenta je, že to je spojení s vládou. Dobré spojení s vládou je nejlepším aktivem, kterou může vláda mít, obzvlášť s tím, jak vláda hraje v ekonomice čím dál větší roli. Jakákoliv jsou kritéria, která pro toto stanoví, Skutečná otázka je: máte lobistu? Okna Serious najali lobistu před nějakým časem, - Poprvé? - Ano poprvé.

Bývalý člen vědeckého výboru sněmovny. A pak je tu zřejmě sňatek s úřednicí ministerstva. - Celý politický systém byl postaven na mýtu: Republikáni brání zájmy byznysu, demokratická strana brání zájmy zaměstnanců. Obě strany brání samy sebe, aby zůstaly u moci. Kdo prohrává je malý člověk. Snaží se udržet si moc.

Je to krásný příběh, jak jsou každý den ve válce o tyto hluboké problémy. Ve skutečnosti se tajně domlouvají, jak zůstat u moci. - Zůstavají u moci a mají jí čím dal víc. Serious a jejich milá dohoda s vládou je jen jeden z příkladů toho jánabráchismu. Až se vrátíme, budeme mluvit o armádě, hračkářských firmách, velkých ocelářích a velkých tabákových firmách.

Před mnoha lety se odvětví výroby másla děsilo nového konkurenta. Margarínu. A tak lobovali vládu, aby regulovala tohoto šarlatána. Některé státy vyžadovaly, aby margarín byl nabarven narůžovo. Aby vypadal nechutně a nemohl být zaměněn za opravdové mléčný výrobky. Toto je další příklad jánabráchismu. Výrobci másla využili svůj vliv ve vládě, aby se chránili před konkurencí.

Chtěli byste něco takového jíst? Margarín se stejně stal oblíbeným, protože je levnější a doktoři řekli, že je zdravější pro srdce, Výrobci margarínu nakonec zbohatli dost na to, aby si najali lobistu, který se zbavil této antimargarínové regulace. Byli tak bohatí, že najali bývalou první dámu na reklamu. - Dnes si můžete dopřát margarín jako nový Good Luck, který opravdu chutná lahodně.

Tento výrobek se dobře maže na můj toast, opravdu si ho užívám. Margarín, který právě doporučila paní Rooseveltová je Good Luck, lehký margarín. - Good Luck odešel v 70. letech, ale byla to dobrá jízda. Dnes nám říkají, že margarín není zdravější než máslo, obsahuje trans-tuky, které politici které politikové zakazují dnes, aby nás ochránili. Kdo ví, který výrobek je lepší.

Nebylo by lepší, kdybychom tyhle věci řešili my spotřebitelé? Bez manipulace od politicky propojených zvláštních zájmů? Dnes vidíme jen více toho samého. Minulý rok kongres přijal Zákon na ochranu rodiny před kouřením. Nezní to krásně? Regulace potrestá ty zlé velké tabákové firmy. Donutíme tyto společnosti, aby veřejně uznaly škodlivé a smrtící účinky produktů, které prodávají.

Ve skutečnosti zákon pomáhá velkým tabákovým společnostem. Jako Philip Morris. Protože pokřivuje konkurenci. Vlastník Philip Morris podporuje tento zákon. Philip Morris si může dovolit nové požadavky na testování a omezení na slova jako Light, Mild a Nízký. Ale menší a noví konkurenti nemohou. A výsledek? Tak zvaná ochrana zákazníků, která chrání velké značky.

Také zakazuje ochucené cigarety, ale z nějakých důvodů s výjimkou mentolové příchutě. Tomu neuvěříte. Týden před přijetím nového zákona Philip Morris představil nové mentolové cigarety. Politikové mohou oklamat média a veřejnost, nezmatete ty chytré lidi, kterým jde o peníze. Oni viděli, že na tom Philip MOrris vydělá. Od doby, kdy byl tento zákon představen a přijat, vzrostly akcie Philip Morris o více než 35%.

Vláda podporující velké společnosti není nic nového. Prezident Eisenhower něco tušil, když řekl: Musíme se chránit před získáním neopodstatněného vlivu vojensko-industriálním komplexem. Tento rok bylo daňovým poplatníkům ušetřeno 1.8 mld. dolaru za bitevní letadla, o kterých i ministerstvo obrany řeklo, že je nechce. - Ukončíme produkci F-22. - Kongres měl námitky.

Řekl, že by to bylo špatné pro obranu a pracovním místa v jejich distriktech. - Nemám ministra obrany na své straně. Porazili jsme je v minulosti, porazíme i dnes. - Senator Dodd ho chtěl porazit, aby utratil peníze na pracovní míste v jeho státě. Washingtonská poslankyne Petty Marry chtěla ta místa také. A samozřejmě budeme chránit práci pro rodiny.

A hlavně to podpoří naše domácí základny. Poslanci byli tak horliví, aby dodali zakázky Boeingu, a Lockheed Martin, že bylo potřeba veto, aby se to zastavilo. - Toto by bylo neomluvitelné plýtvání penězi. - Zdravý rozum tentokrát vyhrál. Minulý měsíc kongres odsouhlasil dotace pro komplet nová letadla C-17 a prezidentskou helikoptéru a nový letecký motor.

Bez ohledu na námitky z Pentagonu. Seznam favorizovaných "bráchů" je dlouhý. Ocelářské odvětví potřebuje ochranu před zahraniční konkurencí. Automobilové společnosti, banky, pojišťovny se nazývají "příliš velké, aby zkrachovaly". Vláday jim musí pomoci, a také jim pomáhá. Ale když vláda chrání určitá odvětví před konkurencí, a když si jiné nechávají své zisky, zatímco daňoví poplatníci hradí jejich ztráty, to je jánabráchismus.

Znovu se setkáváme s našimi dvěma experty na jánabráchismus, Timem Carneym a Denisem Calabresem. Denisi, vy jste měl ve Washingtonu konzultantskou firmu, pracoval jste pro vůdce parlamentní většiny. Jste součást problému, jste součástí těch lítacích dveří, o kterých slyšíme. - Kdykoliv vidíte oběť jánabráchismu, koukáte se na mého potenciálního zákazníka.

Na druhé straně všech těchto zneužití je také někdo. Když kongres vybírá vítěze, vznikají poražení. A ti potřebují zástupce, aby vyprávěl jejich příběh. Nelobuji v kongresu, lobuji u amerických lidí, říkám jim pravdu a nechám je činit nátlak na kongres, aby činil správné věci. Vsadím se s vámi, že nenajdete jedinou oblast amerického pondikatelského systému, kde se kongres neúčastní výběru vítězů a poražených. Je to téměř nemožné.

- Výsledkem je, že tyto společnosti, které nemusíme mít rádi, téměř je lituji, oni si musí najmout lobistu, jen kvůli tomu, aby je zvláštní zájmy nevyřadily z byznysu. - A to přesně kongres chce. Chtějí, abyste vy šel za nimi, abyste dostal, co potřebujete. To přináší příspěvky na volební kampaň, vede to k laskavostem, vláda tak získává moc. Vláda se jen nezvětšuje, vláda se stává mocnější, což je stejně nebezpečné.

- Například dnes máme o 25% více lobistů než před deseti lety. je odporné, jak to jen roste. - Mnoho společností začne lobovat aby se bránili, jak o tom mluvil Dennis, ale když se sem dostanou, najmou si lobistu a pak najednou zjistí, kolik peněz mohou vydělat investováním do lobisty, který podpoří ty správné zákony.

Používám příklad Billa Gatese, který neměl skoro žádné lobisty v roce 1998, když byla jeho společnost bita kvůli údajnému porušení pravidel hospodářské soutěže, byl předvolán přes kongres. A víte co řekl potom? Nechodíval jsem moc do Washingtonu, Teď tu budu mnohem víc. Dnes má mnoho lobistů, kteří podporují regulaci, jak ???? a vytvořit zisk, to vše při ničení malých konkurentů.

- Vždy jsem si myslel, že bychom se mohli poučit z tohoto nového velkého odvětví, které vyrostlo bez lobistů a vytvořilo pro Ameriku tolik bohatství, v SIlicon Valley atd., to byly ta 2 velká města nejdál od Washingtonu, měli svobodu experimentovat. - Ale teď už jsou také v bažině (=Washingtonu) a vidíte to s každým odvětvím, všechny zesilují své lobování.

Hedgové fondy musely začít lobovat a přispívat stranám, když jim bylo vyhrožováno novými regulacemi. A hádejte dnes - hodně jich nové regulace podporuje, zabraňují vstupu nových firem. Hlavním účelem regulace je zabránění vstupu nových konkurentů. A proto to např. Philipu Morrisovi nevadí. Kontrolují většinu cigaretového trhu. Za chvíli o tom budeme mluvit více. A nyní přichází: Příběh hraček, který dokáže rozplakat děti.

Není to tak dávno, co se lidé děsili olova v hračkách z Číny. Byla to jedna z hrozeb roku, a tak kongres schválil zákon, aby nám pomohl. Vládní regulátoři jsou vždy připravni nás chránit, obzvlášť, když se jedná o děti. - Další stáhnutí hraček vyrobených v Číně z trhu. - A tak vládní regulátoři sepsali zákon. - V našich obchodech se nyní prodávají hračky, které nejsou testované, nejsou bezpečné.

Nová regulace vyžaduje, aby všechny hračky byly testovány na olovo. Malí výrobci hraček říkají: to si nemůžeme dovolit. Opravdu velké společnosti budou v pohodě, ale lidé vyrábějící v malém měřítku budou muset odejít. A protože nový zákon se vztahuje na všechny hračky, i ty staré, některé obchody a armáda spásy musí vyhodit všechny tyto dobré hračky. Místo aby je daly chudým dětem.

Je to nešťastné pro tyto děti, rodiče si ne vždy mohou dovolit nakoupit nové hračky, musíme se těchto hraček zbavit. Dobrá Vůle a Armáda spásy tvrdí, že se museli zbavit také staršího oblečení pro děti za více než 100 milionů dolarů. Bundy jako tahle, s ... aj, má to zip. Ano, v tom zipu je pravděpodobně nějaké olovo. No a co? Vědci nám řekli, že to děti můžou cucat jak chtějí, a nedokáží toho přijmout dost, aby to dítě poškodilo.

Ale to je jedno. Musí to jít. Můžete si to nechat, jestli chcete. A co je tohle? Prý se to jmenuje wonzi, má to tyhle cvočky. Ty cvočky možná obsahují olovo. Žádná hrozba pro dítě, ale jde to také. 100 milionů dolarů. Dobrá Vůle vydala toto oznámení: další dary, které již nepřijímají. Kočárky, dětské sedačky, dětské postýlky atd. Všechno bude vyhozeno. Jaké plýtvání. Takže pro second-hand obchody a pro vás, kteří jste tam nakupovali - těžké..

Pro malé výrobce hraček - ještě těžší. Můžete skončit. Ale pro velké výrobce není testování žádný problém. Některé již dokonce mají vlastní testovací laboratoře. Zákon který trestá nově příchozí není žádnou hrozbou pro ty velké. A nyní se k nám připojuje Anna Northrupová, jedna z pěti komisařek z komise pro bezpečnost výrobků, agentury, které by měla kontrolovat bezpečnost.

Ann, předpokládám, že olověný zákon byl dobře míněn, aby chránil děti. Komise pro bezpečnost výrobků musí musí aplikovat právo, jak bylo schváleno. Ale obrovské náklady na přepracování výrobků, aby neobsahovaly žádné olovo. Každý jednotlivý díl musí být otestován. Laboratoře musí být certifikovány komisí pro bezpečnost, takže teď se rozšiřuje odvětví laboratoří. Každý jednotlivý produkt musí mít certifikaci vydanou touto třetí stranou.

- Tady to vypadá, že tam není žádný kov. Je to dřevo. Musí se to testovat? - Bohužel ne. - Vidíš ty malé lidičky vzadu? Vidíš ten kousek bílé a černé barvy? Každá z nich je jiná komponenta. Tady to vypadá, že to je slepené. Lepidlo musí být otestované. Tady to vypadá, že je to nalakované. To by byl další test. Každé se posuzuje zvlášť. A tohle vypadá, že bylo namořeno? To by taky muselo být. - To by stálo tisíce dolarů.

Mám tady koně na tyčce, to bývalo celé bavlněné, tohle je asi v pořádku, můžu to dát do second-handu. - Museli bychom ověřit, že to je bavlna, ale tohle tak nevypadá, to by muselo být otestováno. Tahle hříva, která je tak pěkná... cokoliv, co je pěkné je zpravidla něco jiného, než bavlna. Takže to by se muselo také testovat, a tady ten knoflíček, to by se také otestovalo. Zjistila jsem, že čím je to hezčí, tím spíš to obsahuje olovo.

Přestože kdyby to dítě cucalo a nedostalo z toho žádné olovo, nepozře dost, aby se to dostalo do krve... - Co jste si myslela, když přijali tento zákon? A kdy vy lidi půjdete a řeknete: to je směšné. - Komise popravdě posílá kongresu zprávu, ale pořád vlastně slyšíte, že si na to velké společnosti nestěžují, ale popravdě, ty výlevy slz a trápení ohledně tohoto přicházejí od malých výrobců.

Existuje tu mnoho lidí, kteří vyrábějí ručně, účastní se různých výstav ručních výrobků, ty krásné věci, babička by mohla koupit zvláštní hračku, to by bylo příliš drahé testovat. Možnost výběru tak bude mnohem menší. - Vy jste přišli s touto příručkou pro second-hand obchody. A toto se vztahuje i na garážové prodeje. Co se stalo se svobodou?

- Víte, ten zákon je retroaktivní, takže i když bylo minulý rok něco bezpečné koupit, a nebylo to nikdy staženo z důvodu bezpečnosti... Co bylo bezpečné minulý rok, není bezpečné tento rok. - Dáváte mi dobrou radu. Pokud chcete udělat garážový prodej, můžete mít zájem najmout kvalifikovanou osobu ve své oblasti, která může rychle projít vaše výrobky zařízení nazvaném "flurescenční rentgen".

OK, vyřeší to problém? Abych trochu očistila komisi, neposíláme své kontrolory na kontroly garážových prodejů. Měl bych zmínit, že tato rentgenová mašinka stojí 30.000 dolarů. A Dobrá Vůle říká, že to bylo každou chvíli rozbité. A to všechno jenom kvůli strachu, že děti umřou z dětského oblečení? Všichni chceme, aby opravdové olovo odstranit.

Olověný nátěr... Olovo je v půdě...ale tohle je... můžete cucat olověný knoflík, můžete cucat poutko a dítě by nikdy z toho to olovo nedostalo na úrovni, která se projevila v krvi. Přesto je to protizákonné, i když to uděláte z něčeho, co je dnes legální, musíte to testovat, musíte to certifikovat, registrovat. - To zabíjí ty malé, ale ne ty velké?

- Mattel, největší výrobce hraček v USA, který vyrobil většinu olověných hraček z Číny, zvětšil výdaj na lobbing 6x. Výdaje na lobbing vzrostly, za druhé, poprvé najali lobbistu - A k čemu jim pomohli? - Pomohli napsat zákon, Ano, pomohli napsat zákon, a podpořili jeho schválení a teď je Mattel první, která dostala výjimku na testování třetí stranou, protože vytvořili vlastní testovací laboratoř, která je prý nezávislá.

To není nutně kvůli korupci, ale proto, že ten zákon je napsán tak, že testovací laboratoř, kterou Mattel má, to akorát splní. Velký firmy lobbují za a vydělávají na velké vládě. Možná jen říkají: - my chceme také chránit děti. Chceme být dobří občané, to je dobrá reklama. - Ale je mnoho způsobů, jak vyrobit bezpečnější hračky. Můžete dávat pozor na to, co do nich dáváte.

Můžete to vyrábět doma, ujistit se, že kontrolujete své továrny. Mattel vyrábí všude v Asii, oni to takhle nemůžou udělat. Testování na konci pro ně dává větší smysl. Vláda přijde se stejným řešením pro všechny, všichni to musí dělat jako Mattel, ať už dělají milion panenek, nebo dětské židličky. - Lobbovali, aby tam byli první.

Za chvíli, jánabráchismus a jeho vliv na pád burzy a vládní záchrana. Jak recese, tak záchrana, poškodily kapitalismu jméno. Tento ekonom se však ptá: Proč kritikové viní kapitalismus? - Je to jánabráchismus.

Zeptáte-li se lidí, co způsobilo dnešní 10% nezaměstnanost, co způsobilo recesi, lidé vám říkají nenasytnost, Wall Street, kapitalismus. ten prokletý kapitalismus. Záchrana automobilek a velkých bank naštvala lidi ještě víc. Byli pobízeni aktivisty, jako je Michael Moore, který říká, že kapitalismus selhal. Tento ekonomický systém, který nazývají kapitalismus, nemá žádné morální ani etické jádro.

Týká se jen toho, kolik peněz můžeme vydělat. Natočil o tom film, který nazval O kapitalismu s láskou. Ukazuje záchranu bank Stačilo utratit pár milionů na zakoupení kongresu a Wall Street dostal miliardy. - Všechno řídili ministr financí z Goldman Sachs. Měli kongres tam, kde ho chtěli mít. Bylo to skoro jako operace tajné služby. Tohle je přesně kapitalismus.

Ale je tohle kapitalismus? Ne. Ekonom z George Mason University, Russ Roberts, byl nedávno pozván do kongresu, aby si stěžoval. - Chci svou zemi zpět Řekl kongresu, že záchrana nemá nic společného s kapitalismem. - To není kapitalismus, to je jánabráchismus. - Ve studie je teď se mnou Russ Roberts, a také Myrda Mospher Centra Franklin, skupiny, která hlídá vládu.

Začnu u vás: tohle není kapitalismus. Kapitalismus je systém zisku a ztrát. Zisky povzbuzují riskování, ztráty povzbuzují opatrnost. To je výjimečná úroveň odpovědnosti a produktivity, kterou díky kapitalismu získáváme. Pokud se zbavíte ztrát, což poslední dobou systematicky děláme. Zachraňování se datuje od roku 1971 Lockheed Martin, 1984 Continental Illinois, a ty poslední.

Když se odstraníte ztráty, co vám zbyde? Socialismus pro bohaté. Bohatí riskují, získávají všechny odměny a my, daňoví poplatníci, platíme ztráty. Je to odporný systém. - Jsou to přátelé politicky propojených společností, které získají peníze. - Typicky se zachraňuje, až je to potřeba, ale pokud očekáváte, že vás zachrání, když to bude potřeba, budete riskovat tak, jak byste nikdy neriskovali se svými penězi.

Na Wall Streetu to vidíte pořád. Riskují s penězi někoho jiného, ne se svými. - Ale já slyšel, že kdybychom je nezchránili, byli bychom v háji. - Jaké jsou pro to důkazy? Žádné jsme nedostali. FED nám nic neřekl, ministerstvo financí. Ale museli jsme zachraňovat. Ti skutečně zachránění byly protistrany, věřitelé, lidé, kteří Bear Sterns půjčili peníze. To jsou ti politicky propojení lidé, kteří měli prospěch.

Věřitelé AIG, Goldman Sachs a jiné banky, to jsou ti, kteří získali prospěch. - Ale kdybychom to neudělali, umírali bychom hlady. - Ano, to říkali. Říkali, že by to byla apokalypsa. Ale nikdo nevěří, že General Motors jsou zásadní pro budoucí vývoj americké ekonomiky. - Někteří ano. - Ne. Většina Američanů ví, že záchrana General Motors byla za účelem pomoci zájmům GM. Odborům a lidem, kteří jsou politicky důležití. Nikoliv ekonomice jako celku.

- Odbory jsou dnes přátelé mocných? - Ano. Protože jsou politicky mocní, dostávají hodně peněz a pozornosti. Ale totéž se děje na Wall Street, Píší si regulace stejným způsobem, jako jsme před chvíli slyšeli, jsou nejvlivnější při psaní regulací dveře mezi Wall Street a parlamentem.. - Martho, a o čem píšete vy? Co vidíte vy? - Je to incestní vztah mezi bankami, najatými lobisty a Capitol Hill.

Podíváte-li se, prakticky každý, kdo je dnes lobista má na Capitol Hill práci. Mysleli byste si, že to bude ve zdravotnictví, finančnictví, komise pro bankovnictví. Ve skutečnosti je to všude, jsou na ministerstvu vnitra, komisi pro energii, pracovali pro skupiny pro gaye, pracovali i pro odborovou unii, tyto banky potřebují vnitřní informace o každém aspektu vlády.

Podívejte se na Cap & Trade, ve kterých se banky velmi angažují, potřebují někoho, kdo je u toho, a někoho propojeného s... - A co z toho? - V podstatě vytváříte situaci, kdy potřebujete více a více lobistů, aby pracovali s vládou, aby se dal dělat byznys. Pokud byste například zjednodušili daňové zákony, 10 stránek, místo dnešních tisíců, nepotřebovali byste žádné tyto lidi.

- Museli by si najít produktivní práci a dělat užitečné věci. - Nevytváří nic. Kromě více regulací, která pak vyžaduje více lobistů. - Že nás chrání je iluze, ve skutečnosti chrání své přátele. To je na tom to nejhorší, když pod rouškou vytváření férového systému, více konkurenčního systému, tajně vytváří regulace, aby pomohli svým přátelům. - Lehman Brothers ale mohli zkrachovat.

Republika se nezhroutila. Všiml jsem si, že na lobisty utratili polovinu, co Goldman Sachs, a jsou zhruba stejně velcí. - Je to zajímavé. Utratili zhruba 600.000 dolarů, samozřejmě před koncem roku zkrachovali, rok předtím utratili asi 900.000 dolarů. Firmy jako Citybank utratily 6 milionů dolarů, Goldman utratil 3 miliony, J.P.Morgan utratil skoro 5 milionů.

Co mě zaujalo je, že tato čísla jsou vysoká, ale ve skutečnosti to je velmi málo, ve srovnání s tím, kolik banky vydělávají. Prodávají americkou veřejnost za tak malé peníze. Neuvěřitelné. Většina dopadů krachu Lehmans dopadla na Asijské banky, které nemají politické konexe. Richard Fuld evidentně neměl dobré vztahy s Hankem Paulsonem, Stali se příkladem.

Řekli: nemůžeme zachránit Lehman, možná chtěli dát příklad, možná jen neměli dobré konexe, na rozdíl od věřitelů Bear Sterns a AIG. - Ale určitě se to vyplatí firmám jako AIG, které platí miliony lobistům, protože dostávají zpět desítky, stovky milionů. - Určitě. Podíváte-li se na místa, jako je Goldman Sachs, vychovali tolik lidí, kteří jsou dnes ve vládě, že v podstatě nemusí tolik utrácet jako ostatní společnosti, utrací toho polovic co City Bank a přesto mají tyto úžasné výsledky, podívejte se, jak s nimi jednají a urážejí je.

Tim Geithner, ministr financí, je žák Goldmanu, lidé ve Světové bance... - Ale to jsou chytří lidé. Možná jsou jen chytřejší. Nemyslím si, že jsou chytřejší. Hlavně to pomáhá obchodnímu modelu Goldmanu. - Říkají, že odpověďí na tento problém je nová regulace. - Kdykoliv reformujeme systém, snažíme se, aby experti navrhli bezpečný systém, aby se riziko nevymklo z rukou, dělali jsme to zhruba od roku 1938.

Každých deset dvacet let to vybouchne, teď to vybuchuje častěji. Možná bychom měli zkusit něco jiného. Nechme lidi ať se protloukají sami. Nazývá se to kapitalismus. Proč to nezkusíme? - Díky pane Robertsi, doufám, že to zkusíme, pochybuji, že to zkusíme. Můžeme zastavit toto šílenství jánabráchismu? Ano, můžeme. Za chvíli.

Tohle je Ústava a Deklarace nezávislosti. Dohromady je to takhle tenké. Tahle knížečka vytvořila podmínky k tomu, aby mohlo 100 milionů lidí získat mít svobodu a prosperitu. Naši političtí vůdci si však myslí, že tohle mohou vylepšit tak, že přidají stránky pravidel. Toto jsou některá z těchto pravidel. A to jsou jen pravidla, kterými se musí řídit výrobci hraček. Tisíce stránek.

Předpokládám, že tato pravidla byla přijata v dobrém úmyslu, mnoho jich je zbytečná ztráta času a peněz. Mnoho dává některým společnostem výhodu nad jinými. Tato pravidla živí jánabráchismus. Jánabráchismus vzkvétá, protože jsme odešli od tohoto. Dali jsme politikům a byrokratům neuvěřitelnou moc psát a přepisovat pravidla hra. Není překvapivé, že při tom pomáhají svým přátelům. Obě strany to dělají.

- Když byl George W. Bush prezidentem, ocelářské odvětví ochranu před zahraniční konkurencí. Bez této ochrany, říkali, budou američané trpět. Otevřeli by se dveře tomu, aby toto odvětví skončilo. Cizinci se odvážili prodávat nám levnou ocel. Velcí oceláři lobovali ve Washingtonu a prezident odpověděl. - Chystáme se udělat to, co je dobré pro zaměstnance ocelářů a ocelářských firem v Americe.

- Ukázalo se, že to správné pro ocelářské odvětví, je 30% clo. Výsledkem bylo, že firmy, které měly horší konexe, jako tento výrobce pouzder, kteří museli platit více za ocel, na tom nebyly dobře. Odhadujeme, že první rok vysokých cel nás vcelku stálo kolem milionu dolarů. - Politicky propojení výrobci pneumatik také dostali ochranu. Dovozy byly zasaženy 35% clem.

A přesto měli politici tu drzost říci, že to bylo pro - udržení otevřeného a svobodného tržního systému. - Ale co vy, spotřebitelé, kteří chcete platit méně za ocel a pneumatiky? Koho to zajímá. Za vás nikdo nelobuje. Nastal čas, abychom přiznali rozdíl mezi volným trhem, který je založen na tvrdé konkurenci a rovných pravidlech hry a jánabráchismem, který je založen na konexích a privilegiích.

Řešení? Přestaňte vytvářet tohle. Přestaňte do detailu řídit život. Tohle jen dává velkým společnostem více cest, jak využít svou moc a konexe, aby mohly podvádět. Porazit konkurenci tím, že ohnou pravidla hry. A to přesně dělají. Používají tyhle zatracená pravidla, aby se ukryly před férovou konkurencí. Ale za tímhle se neukryjete.

Tohle je řešení. Dejte vládě méně moci. Pak bude méně prostoru pro zvláštní přízeň a tiché dohody. Pokud odstraníme konexe z jánabráchismu, možná se vrátíme zpět k normálu. A to by bylo dobré pro nás všechny. Díky, uvidíme se za týden.