Rajesh Rao je fascinován složitou úlohou, jak sám říká "matkou všech křížovek": Jak rozluštit 4000 let staré indické písmo?. Na přednášce TED 2011 vypráví, jak využít moderní výpočetní techniky na dávno zapomenutý jazyk Indus, jak najít klíč k pochopení této starověké civilizace. Se slovenskými titulky a kompletním přepisem textu.

Dokumentární film z roku 2004 od režisera Fernando E. Solanas v originále "Memoria del saqueo" nominovaný na 1. cenu na filmovém festivalu Mar del Plata o událostech, které vedly k ekonomickému kolapsu Argentiny v roce 2001, které zničily střední třídy a zvýšily úroveň chudoby na 57,5%.
Ukazuje protesty obyvatel a jak se lidé snaží přežít odkázaní jen na sebe.

Hlavní příčinou kolapsu byla realizace neo-liberální politiky, která umožnila únik miliard dolarů do zahraničních bank a korporací. Argentinská vláda jednoduše zestátnila soukromé penzijní fondy a zabavila tak peníze drobným spořitelům. Samozřejmě s výmluvou, že tyto peníze zachraňuje.

Mnoho z majetku v Argentině a veřejných prostředků bylo hanebně vydrancováno. Státní finanční systém byl dokonce použit pro praní špinavých peněz v bankách Citibank, Credit Suisse, a JP Morgan Chase. Argentina byla vypleněná mezinárodním bankovním systémem a zničená Mezinárodním Měnovým Fondem.

Výsledkem byly masivní převody majetku a zbídačování společnosti, která vyvrcholila v mnoha úmrtích v důsledku útlaku a podvýživy. Něco podobného hrozí dnes celému světu.

Zkorumpovaní politici a chamtivá finanční mafie, neustálé zadlužování a zároveň úpadek hospodářství s výrazně narůstající nezaměstnaností, je přesně to, co se děje i u nás.

Univerzální příběh, který se dotýká mnoha témat, které procházejí moderním světem, ve kterém žijeme: narušení psychiky lidí, jejich noční můry z krizí za které nejsou zodpovědní a jejich úsilí o přežití. Dokument z období ekonomického kolapsu Argentiny je ve španělštině s anglickými titulky

Luis Caro emigroval do Madridu v roce 2002, kdy musel přežít bez své rodiny, živil se hraním hudby v metru. O rok a půl později, opět v Argentině, si vzpomněl na tento zážitek a srovnalí s vyhnanstvím jaké snášel s rodinou v posledních letech diktatury (1976-1983). S jeho zvláštním smyslem pro humor hodnotí posledních 25 let. Argentinská krize byla popsána v rámci globální krize demokratického vládnutí a má dvě důležité dimenze: krize účasti a krize vládní zodpovědnosti. Cestujeme tedy po celé zemi, omráčeni hospodářskou krizí, podstupujeme velké množství společenských změn, od dob velké stávky v prosinci 2001. Spolu se známým filozofem Argentiny, Tomásem Abrahamem, se podíváme na matky z Plaza de Mayo i na svobodné dělníky z továrny Zanon, která se stala největší obsazenou továrnou v zemi ...

Credits

MUDr. František Koukolík, DrSc., se narodil 22. 11. 1941 v Praze, v roce 1965 promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 1983 je primářem patologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

František Koukolík je autorem nebo spoluautorem 12 vědeckých monografií věnovaných neurobiologii demence, schizofrenie a vztahu mezi mozkem a chováním. Jako autor nebo spoluautor napsal 15 knih určených laické veřejnosti (např. Mozek a jeho duše a Já - o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování). Vědecké esejistice se František Koukolík věnuje od roku 1986, o 9 let později byl přijat za člena Českého centra mezinárodního PEN klubu.

František Koukolík vydal také knihu populárních sloupků a originálních vědeckých fejetonů Jak si lidé hrají?, která je sestavena z vybraných textů z vysílání ČRo Leonardo.

Televizní eseje Jádro vyšly v r. 2010 knižně a s novými nebo navazujícími poznatky.

Na počítače jsme zvyklí, pracujeme s nimi denně. Dokážete si představit 1 miliontinu litru vody? To je neviditelná kapička, vždyť do jednoho mililitru se jich vejde tisíc. A přesto se v této nerozlišitelné kapičce může skrývat superpočítač s neuvěřitelnými vlastnostmi. Hardware je v něm DNA. Enzymy, které ji mění, jsou software. Do téhle neviditelné kapénky je možné vložit 3 biliony nepatrných počítačů. Vloží je tam bioinženýr. A tyto 3 biliony molekul zvládnou 660 miliard operací za sekundu. A to s přesností 99,9 %. Přitom uvolní pouze 5 miliardtin wattu energie. Všímáte si, kolik tepla utíká z vašeho notebooku? Odborníci tvrdí, že dvě kávové lžičky této tekutiny mohou být 100000krát výkonnější, než je současný největší superpočítač na světě. Mají ho Japonci.

Historie, o které vyprávím, sahá do roku 1959. V tomhle roce Richard Feynman, geniální americký fyzik, nositel Nobelovy ceny, vědecký vizionář, výborný pedagog a člověk s drastickým smyslem pro humor, pronesl proslulou přednášku. Jmenovala se: Tam na dně je přece spousta místa. Tím dnem měl na mysli svět, jehož rozměry se pohybují v miliardtinách metru, tedy v nanometrech. A hned na začátku přednášky se Feynman zeptal, jak by se dalo napsat 24 svazků Britské encyklopedie na hlavičku špendlíku. Feynmanova přednáška se považuje za okamžik, ve kterém se zrodila nanotechnologie. Nanotechnologie změní svět. Nové materiály, nano-dráty, nano-roboti, a také nano-počítače včetně DNA počítačů.

DNA, deoxyribonukleová kyselina je vlákno, které ukládá a umí zdvojovat informaci. V jádru každé tělesné buňky je ho svinuto skoro 2 metry. Tedy nepředstavitelné množství informace tvořené 3 miliardami písmen v kouličce, která má tak sotva 20 až 30 tisícin milimetru. Jak známo, naše počítače pracují s nulami a jedničkami. DNA pracuje se čtyřmi "písmeny". To jsou jednoduché sloučeniny adenin, guanin, cytosin a tymin. Každá z nich zabírá v řetězu 0,35 nanometru vlákna, čili 0,35 miliardtin metru. A jsme u Feynmanova dna!

Budou mít DNA počítače brzo nějaké užití? Sotva. Věc se rodí. Ale očekáváme, že v nějaké budoucnosti bude možné například do těla nemocného člověka vstříknout biliony těchto biopočítačů, které doslova očichají místní geny, zajistí ty popletené a zablokují jim činnost.

Co z toho plyne? Informace je univerzální. Je celkem jedno, zda ji zpracovává soubor plechovek propojených drátky, silikonový mikročip nebo molekula DNA. Jen na lidech záleží, co z toho bude. Což je dilema staré jako dějiny.

Dne 2. 7. 2011 se na Moravském náměstí v Brně konala (první?) diskuse občanů o přímé demokracii ... PhDr. Milan Valach, Ph.D., který byl pozván jako host, toto setkání zahájil svým příspěvkem či povídáním o přímé demokracii...

Filmová kronika každodenního života dvou palestinských občanů střední třídy, kteří žijí ve stínu "ZDI" ve větší části Jeruzaléma.

Tento snímek je pokračování filmu THE WALL, který natořil stejný autor před rokem pro holandskou TV.

Jak se tradičním způsobem vyrábí přírodní vlákno z kokonů larev Bource morušového ukazují místní obyvatelé z Indonézského ostrova Bali. Dokument je pouze s hudbou, beze slov, porozumíte všemu.

Film Laguna Negra zkoumá základní hodnoty komunity soběstačného zemědělství v Peruánské provincii Huancabamba. Struktury této tradiční společnosti jsou ohroženy těžbou mědi a molybdenových rud Britskou těžařskou společností Monterrico Metals. Výsledky intenzívní těžby největších měděných dolů na světě se ukládají v kapitálu, proto je těžké promítnout vliv tohoto kapitalizovaného bohatství na místních společnost, která funguje na základě tradičních hodnot, zemědělství a respektu k životnímu prostředí.

pozn.: V dolech Majaz jsou v Peru zaznamenány kauzy bezohledného chování ze strany policie, bití mučení a únosů dělníků, kteří si stěžovali na nízké mzdy. Nejméně 28 obětí.

Film s anglickými titulky získal mnoho ocenění na festivalech celého světa.

Pravidelný magazín o počasí -ze dne 1.5.2011. smršť novinek a zajímavostí ze světa počasí, klimatu i znečištění ovzduší, unikátní snímky z umělých družic, průlety atmosférou i záznamy pořízené objektivy diváků.

Trailer na půlhodinový dokument o Yasuni ITT-Initiative z Ekvádoru, což je bezprecedentní návrh na boj proti globální změně klimatu: Výměnou za platby od světového společenství, se Ekvádor nedotkne svých největších zásob ropy.

Film představí divákovi Národní park Yasuni, ležící v ekvádorské Amazonii. Dokument zachycuje deštný prales ve své ohromující rozmanitosti. Film se také zaměřuje na jiný druh bohatství - miliony barelů ropy ležící pod částí parku známých jako Ropné pole ITT.

Prostřednictvím svědectví představuje různé pohledy i mnoho archivního videa. "Divoký nápad" ukazuje, jak se ze zdánlivě utopický ideál zachování cenné ropy v podzemí a tím i zabránění devastace Národního parku Yasuni, změnil na oficiální návrh.

"Divoký nápad" nechá diváky ať se zamyslí, zda uspěje Ekvádor se svým nápadem a zda změní způsob, jakým svět ovládá své stále ubývající zdroje.