Kevin Fong z B.B.C. sleduje příběh Anny Bagenholmový, který posledních jedenáct let fascinuje lékaře po celém světě.
Po lyžařské nehodě, během níž uvázla pod silným ledem, klesla teplota jejího těla na 13,74˚C a její srdce se zastavilo. V době, kdy dorazila do nemocnice, její srdce bylo nečinné přes tři hodiny.
To, co ale mělo Annu zabít, jí nakonec zachránilo - díky mrazivým horským teplotám její mozkové buňky neodumřely a po průlomové operaci byla schopná zcela se zotavit.

Je to podivný a tajemný svět, který nás obklopuje, svět z velké části skrytý našim smyslům. Hledání vysvětlení pravé povahy reality je jedním z největších vědeckých detektivních příběhů. Máme záchytné body z nitra atomů, z horizontu událostí černých děr a z nejvzdálenějších končin vesmíru. Je možné, že jsme částí kosmického hologramu, promítnutého z okrajů vesmíru? Nebo existujeme v nekonečném počtu paralelních světů? Po shlédnutí tohoto vynikajícího dokumentu B.B.C., vaše vnímání reality nebude nikdy jako bývalo.

Vysoko v Himaláji má být odkryta záhadná část ztracené historie Tibetu, která by měla ozřejmit stará tajemství o lidském myšlení, jež možná ovlivnila způsob, jakým dnes žijeme. V nadmořské výšce 3 660 metrů bylo nalezeno tělo tibetského muže sedícího pravděpodobně v meditační poloze. Je dokonale zachované, včetně pravého oka, které ustrnulo ve věčném pohledu. Úřady o něm nic nevědí, ale místní lidé ho uctívají jako boha. Kým byl a jak to, že se jeho tělo zachovalo až dodnes? Jeho existence je záhadou, kterou má v úmyslu vyřešit Victor Mair, jeden z nejvýznamnějších světových odborníků na mumie, spolu se svým vědeckým týmem, vybaveným nejmodernější lékařskou technikou.
O tom, zda-li se jednalo o buddhistického mnicha praktikujícího tajnou dzogčhenovou techniku na pomoc svému lidu před přírodní pohromou, ve filmu promluví Její Eminence Džetsün Khandro Rinpočhe a další učitelé tibetského buddhismu.

Největší otázky, které si věda může kdy položit, jsou: odkud všechno v našem vesmíru přišlo? Jak to všechno začalo? Téměř sto let jsme se domnívali, že odpověï známe. Velkým třeskem před nějakými čtrnácti miliardami let. Nyní ale někteří vědci věří, že to opravdový začátek nebyl. Náš vesmír už mohl před tímto divokým okamžikem stvoření existovat.
B.B.C. vás zavede na ojedinělou cestu do neznáma. Budete moci prozkoumat omamný svět kosmických výbuchů a paralelních vesmírů a zjistíte, co se stalo před velkým třeskem.

Profesor Brian Cox prochází padesátiletým archivem B.B.C. a hledá zmínky o vztahu člověka k Měsíci a zamýšlí se nad tím, co nás vlastně na Měsíc přivedlo, a jestli bude lidstvo někdy schopné takový projekt a cestu zopakovat. Dále hledá zmínky o vztahu člověka k Marsu s o naší snaze nalézt na Marsu život.

B.B.C. se v tomto dokumentu pokouší odpovědět na známou otázku: "Jak dlouhý je kus provázku?" Co ale na začátku vypadá jako jednoduchý úkol, se posléze mění na překvapivou cestu, na níž není nic, jak vypadá. Po setkání s předním matematikem se dozvídáme, že krátký provázek může ve skutečnosti být nekonečně dlouhý. Když ho prozkoumáme na atomární úrovni, začne být měření ještě podivnější. Nejenže mohou být předměty na více místech současně, ale dokonce samotná realita se zdá být iluzí. Nakonec se dozvídáme, že změřením kusu provázku bychom teoreticky mohli vytvořit černou díru, která by přinesla zkázu našemu světu.

Máme jedinečný vztah se psy. Ze všech zvířat na Zemi jsou nám nejblíže. čím je ale naše pouto tak speciální?
Tomuto fenoménu se věnuje čím dál více výzkumných středisek po celém světě. Od výzkumu fosílií, přes sekvencování psího genomu, ke kognitivním experimentům, psi začínají být rychle zrcadlem, kterým můžeme více porozumět sami sobě.

Růže jsou červené, fialky fialové, podle nejnovějších výzkumů jsou ale tyto barvy ve skutečnosti iluzí, kterou si sami vytváříme.
Televize BBC přináší překvapivou pravdu o tom, jak všichni vnímáme svět. Můžete si myslet, že růže je červená, obloha modrá a tráva zelená, nyní se ale zdá, že barvy, které vidíte vy, nemusí být ty samé, jaké vidím já. Vaše pohlaví, věk a dokonce nálada ovlivňují vnímání barev. Vědci odhalili skryté síly, které mají barvy nad našimi životy - červená z vás udělá vítěze, modrá zrychluje čas a další.

Unikátní americko-sovětský projekt měl snahu přiblížit detailně a komplexně 2. světovou válku objektivním pohledem. Bohužel zůstal nedokončený po invazi Sovětů do Afghánistánu.

Filmaři doprovázejí řidiče kamionů, kteří musejí během dvou měsíců, kdy pořádně zamrznou řeky a jezera, navozit materiál a zásoby k severnímu polárnímu kruhu. řidiči mezi sebou závodí, kdo bude nejvýkonnější. Hazard na pokraji smrti... Seriál s českým dabingem.

Díl ze seriálu televize BBC - Great Nature Wonders. Americké národní parky. česky

V červenci 2007 se vydala tříčlenná expedice trabantem Hedvábnou stezkou do pouští střední Asie. Na tachometru malého žlutého trabanta se otáčí 15ti tisící kilometr. Pod jeho koly zmizela polovina Evropy i většina států střední Asie. Po šesti týdnech strávených v jeho nerozměrných útrobách společně projeli Dan Přibáň, Vladislav Růžička a Jan Martin Kozel střední Evropu, Balkán, Turecko, Írán a Turkmenistán, aby se v uzbeckém Samarkandu jejich cesta opět zlomila na západ a přes Kazachstán, Rusko a Ukrajinu je dovedla domů. Režie: Dan Pribáň, Dana Zlatohlávková

Lovci nacistů pronásledovali lidi, jenž patří k nejnenáviděnějším a nejočerňovanějším na Zemi. Někdy je motivovaly vyšší zájmy, jindy postupovali způsobem, který po odhalení zděsil i jejich příznivce. Stíhali ty, jejichž zločiny byly strašlivou a požadovanou odplatou. A mnozí byli připraveni pronásledovat pachatele, dokud nebude učiněno zadost spravedlnosti - od Churchilla, přes SAS a Stratégy, kteří plánovali Den D, až po Mossad. Tyto příběhy o pronásledování a snaze učinit spravedlnosti zadost jsou plné dramat a tragédií.

Velký korálový (bariérový) útes (též Velká útesová bariéra, angl. Great Barrier Reef) je největší korálový útes světa. Táhne se podél pobřeží Queenslandu (severových. Austrálie) v Korálovém moři. I když jej nazýváme útesem, není to jeden souvislý útes, ale jedná se o sí» útesů, která má více než 2000 km na délku a 2 — 150 km na šířku, na severu je místy vzdálen i jen 50 kilometrů od pevniny.

Dokument československej televízie, mapujúci 50 rokov činnosti Národného žrebčína v Topňčiankach.

Jan Beránek je špičkový český expert v oboru ekologické energetiky, který vloni vedl krizový štáb Greenpeace a dvakrát navštívil evakuovanou zónu. V roce 1989 byl jedním ze zakladatelů Hnutí Duha. V letech 2003 až 2005 byl předsedou české Strany zelených. Dnes působí v mezinárodním ústředí organizace Greenpeace v Amsterdamu.

Odkud je benzín, který používáme každý den? Například z Nigérie, což je největší vývozce ropy v subsaharské Africe. Ale také jedna z nejchudších zemí na Africkém kontinentu. V deltě Nigeru můžeme všude nalézt zničující dopady těžby ropy. Více než 50 let těžby ropy a žádný přínos pro místní komunity. Eni, nigerijská dceřinná společnost korporace Agip Oil, zahájila výrobu v roce 1970. Co zbylo po tolika letech? ®ádné školy, žádné nemocnice, s výjimkou několika málo kilometrů asfaltových cest, po kterých se dostate do jejich zařízení.

autorský videoseriál NET-TV MOZAIKA Praha pro Croix de la Boheme o komerční soudobé společnosti - Osudová budoucnost - díl 2. "Příliš drahé levné půjčky" .... KOMERčNÍ půjčka není dobročinnost, či pomoc, je to draze prodávaný výrobek pro zisk toho, kdo ho nabízí. A vás může stát dokonce i vše, co máte.

Dokument televízie Z1 a Eugena Kordu o tom, ako Rómovia vnímajú príchod eura.

O transsexualitě, změně pohlaví a operacích. S českým zněním. Dále průběhy operací změny pohlaví (z muže na ženu) ve fakultní nemocnici v Praze Motole a v Brně

Krátký dokumentární film natočený v roce 1998. Ostrov Madagaskar, země Lemurů... Tato krásná zvířata ohrožuje zejména nelegální těžba dřeva. Doporučuji navštívit stránkyEarth Touch s množstvím podcastů z přírody celého světa.

Třináctidílný seriál o velkých obratech v historii lidské civilizace. Většinou to byly války a neštěstí... Kdy bude další? Dokážeme se z historie poučit?

Seana Rileyho, milovníka adrenalinu a mechanika nedokáže nic zastavit. čím závažnější problém, tím větší výzva, aby se s ním poradil. Společně s profesionálními mechaniky a inženýry míří do nitra nejmodernějších konstrukcí, aby odhalil tajemství jejich fungování. A» už balancuje na špičce mrakodrapu, houpe se na vrcholku desítky metrů vysoké solární věže, nebo se potápí k lodní turbíně, neustále dokazuje, že mu nechybí odvaha a prozradí, co dělat, když se věci pokazí. Dokumentární série National Geographic. česky.

Deštné pralesy - krásné, tajemné a záhadné - jsou časové schránky z dávné minulosti, které jsou nositely genetického dědictví milionů let evoluce. Jsou domovem poloviny žijících druhů na Zemi. české znění.

Dokument o průběhu a důsledcích privatizace průmyslu v bývalé NDR a privatizace elektrických drah, vody a energetiky v různých státech Evropy (Francie, Británie, řecko, Itálie). Podobnost s českou republikou, bohužel, není čistě náhodná. S anglickými titulky.

... aneb vandrovní knížka. Navštivte zajímavý web plný cest, videí a fotografií. Zde uvidíte jen výběr některých z nich.

Před 1000 lety v centrální Indii stavěli hinduističtí králové hlavní město Khajuraho. Postavili 85 chrámů, z toho 20 zůstalo do dnešní doby. Známé jsou především pro jemné smyslnosti a erotiku svých soch. Tyto upřímné reprezentace sexuality jsou považován za vyjádření světově proslulé Kama Sutry. Anglicky.

Napínavý příběh anglického archeologa Howarda Cartera. Hraná rekonstrukce, realizovaná ve spolupráci s historiky a egyptology od televize BBC. česky.

Přednáška o době velkého reformátora české církve. Přednáší ThDr. Martin Chadima Th.D. který odhalil některé tradované mýty o Mistru Janu Husovi. Zamyslel se nad příčinami Husova zápasu o reformaci církve. Související přednášky najdete na HopeTV

Působivé a ohromující dokumenty popisující fenomén zplození, vzniku nového lidského života. Unikátní mikroskopické záběry fyziologických procesů v lidském těle. Dokument od National Geographics.

Kursk 1943 české znění. (první video nejde, další v řadě už ano)

Díly z dokumentárního cyklu televize BBC věnované historii římské říše.

Krátké dokumenty ze Slovenského venkova. Vyrobil Progresfilm v roce 1986. Autoři: Mgr. Marta Kočnerová, Ivan Kočner

Dále filmy od produkce Pastiersky film.
Film "Kde Sme!" je predstavou štyroch autorov o vzniku idei v maliarskom svete,konkrétne v predstave jedného výtvarníka ©tefana Beličku, ktorý hµadá inšpiráciu všade okolo seba prostredníctvom svojho auta. Tento film nabáda diváka k hµadaniu krásnych zákutí okolo seba v uponáhµanom svete. Hlavne chce ukáza» že vo svete umenia nie je dôležitý umelec ale dielo ktoré vytvára.

Polohraný dokumentárny film "Na hrane" vykresµuje príbeh jednej posádky krnačkových pretekov (druh sánok) - netradičného športu z oblasti Stredného Slovenska. Film o adrenalíne, šialenstve, mužskej (ne)zodpovednosti a láske.

Skutočný príbeh 48-ročného Mariana Geburu z Dolného Kubína, ktorého životný osud ovplyvnil nielen alkohol.

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem za bizarními půvaby energetického srdce země, zlověstným proroctvím magistra Kellyho, vinicemi na haldách a golfovými míčky Bohů.

Přední čeští mykologové nás provázejí tajemným světem hub.

Filmový historik a dokumentarista Karel čáslavský ve svém seriálu "Hledání ztraceného času" v kterém uvádí archivní filmové záběry.

Posádka 109. perutě americké US Force míří se svým letadlem, přezdívaným "ski bird" (pták s lyžemi), na zasněžené pláně Grónska, které patří mezi nejnebezpečnější a nejodlehlejší místa na Zemi. "Ski bird" neboli Hercules LC-130 je kromě obvyklých technologií vybaven speciálními lyžemi, které mu umožňují přistát na polárním ledu. Posádka je směsicí mládí a zkušeností. Tvoří ji většinou vojáci v záloze, kteří se kromě pilotování věnují i nevojenským činnostem. Mise do Grónska má dvojí účel. Dopravit zásoby skupině vědců, působících hluboko v pustém grónském vnitrozemí a při této příležitosti si procvičit polární starty a přistání. Při operacích na takto extrémních místech podmínky často nedovolí tyto nezbytné manévry natrénovat. Polární piloti představují most, který spojuje oblasti věčného ledu a sněhu se zbytkem světa. Kanadský dokumentární seriál s českým dabingem.

1. díl: Megasopka. Pod jezerem v Jihovýchodní Asii číhá obří vulkán. Jestli vybuchne, bude to jedna z největších přírodních katastrof, která přinese oheň, hladomor a smrt milionům lidí.

2:díl: Megapovodeň. 15 m vodní stěna řádí ve státě Washington a navždy mění tvář krajiny. Ale odkud se voda vzala? Vědci zkoumají 12000 let starou záhadu.

Kdysi to byly významné metropole mocných států, ale pak na ně svět zapomněl. Cyklus televize BBC. české znění.

O cestě za vírou a proroky. Z cyklu Inventura Febia.
Dokument o náboženské organizaci, která na našem území působí řadu let a postupně zesílila tak, že si pronajímá i velké sportovní stadiony. Režiséra však zajímal především myšlenkový svět příznivců.

dramaturg: Alena Hynková, střih: Jan Zuska, zvuk: Vladimír Nahodil, produkce: Miroslav ©imčík, kamera: Vladimír Holomek, námět, scénář a režie: Petr Slavík

Tomáš Halík provází světem velkých věroučných systémů.
Struktura lidského života se opírá o několik základních nosných bodů. Jsou jimi svátky, slavnosti, ale i mimořádné či naopak opakující se události, skutky nebo činnosti. Systém těchto životních milníků vnímá každé náboženství trochu jinak, a přece v něčem vždycky stejně. Cyklus Prolínání světů nabízí setkání se způsoby, jak tyto uzly lidského života chápou největší světová náboženství.

Tématem 15. dílu seriálu Prolínání světů je násilí. Je to téma nanejvýš aktuální, spojené s fenoménem terorismu, ale i s řadou otázek nad minulostí a jejími důsledky pro dnešní svět. Dokument ale položí i opačně postavenou otázku: Je spojení násilí a náboženství vůbec relevantní? A pokud ano, do jaké míry? (2006). Režie M. Kratochvíl

lidé bez stále nových léků přežijí, farmaceutický průmysl však ne... dokument s českými titulky.

Dále dokument Money Talks který odhaluje taktiku jakou používají velké farmaceutické firmy k maximalizaci zisku. Zahrávají si se zdravím pacientů. Použitím zavádějící reklamní kampaně, atraktivní reportáže o tom jak je lékaři používají a další neetické praktiky. Farmaceutický průmysl v USA každoročně otáčí miliony dolarů prodejem nebezpečných, nepotřebných a předražených léků.

čeští odborníci pracují na největším evropském vědeckém projektu všech dob.

Aby lépe pochopili složení hmoty a více nahlédli do tajemství vesmíru, používají vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) nový urychlovač částic. Jde o největší hadronový urychlovač na světě a nachází se pod švýcarsko-francouzskou hranicí. Jaké experimenty provádí a v budoucnosti hodlá provádět? Jaké objevy může přinést? A jaká rizika jsou spojená s jeho provozem? Odpovědi hledá dokumentární film režiséra Jana V. Sachera, kterému se podařilo dostat před kameru špičkové odborníky, včetně řady nositelů Nobelových cen. Snímek vznikl jako absolventský film pražské FAMU. Režie Jan V. Sacher

Industrializace potravin zabydlela v naší ledničce stabilizátory, konzervanty, aromata, barviva a další přídatné látky. Již nekonzumujeme obyčejné jídlo, ale produkty chemického průmyslu. Lze se proti tomu vůbec nějak bránit? Režie L. Kokeš
Většina jídla, které každý den konzumujeme, urazí před tím, než skončí v naší lednici, dlouhou cestu. Od výrobce do skladu, ze skladu do supermarketu, ze supermarketu domů. Potraviny tento dlouhý transport musí vydržet a přitom zůstat čerstvé. Nevyhneme se proto stabilizátorům, konzervantům a dalším přídatným látkám. častokrát nejíme z hladu, ale protože máme prostě chu». A naše potěšení z jídla vzrůstá s tím, jak jídlo pěkně vypadá a voní. Množství chemických látek tak v naší kuchyni s aromaty a barvivy dále narůstá.
Dokumentaristé nastupující filmařské generace Lukáš Kokeš a Klára Tasovská zkoumají souvislosti filozofického i praktického dopadu vývoje moderní společnosti na naše stravování. Kam se posunula strava v závislosti na lidském pokroku? Proč Středoevropan nikdy nepozná pravou chu» banánu? A proč se do české republiky dováží potraviny, které jsou méně kvalitní, než v jiných zemích, a navíc dražší? Můžeme s tím jako spotřebitelé něco udělat? A chceme to vůbec?