BĹezno u Chomutova 9.7.2011 - PoslednĂ indiĂĄnskĂŠ vĂĄlky.
Video: Š
VaĹĄek SkoĹepa CĹ V
POSLEDNĂ INDIĂNSKĂ VĂLKY aneb BITVA U PEVNOSTI FORT JACKSON
VĂtejte pĹĂĄtelĂŠ opÄt v dobĂĄch dĂĄvno minulĂ˝ch, kdy se jeĹĄtÄ na mapĂĄch svÄta nachĂĄzela bĂlĂĄ mĂsta nebezpeÄnĂ˝ch a neprozkoumanĂ˝ch ĂşzemĂ, v krajinĂĄch dosud nepoznanĂ˝ch a neobsazenĂ˝ch kolonisty. NĂĄĹĄ pĹĂbÄh, i kdyĹž je zcela vymyĹĄlen, se podobĂĄ mnoha skuteĹĄnĂ˝m pĹĂbÄhĹŻm a osudĹŻm lidĂ. Mohl se odehrĂĄt na severoameriskĂ˝ch plĂĄnĂch
poblĂĹž Ĺeky Little Big Horn, nÄkde na jejĂm toku v mĂstech, kde Ĺeka protĂŠkĂĄ neklidnĂ˝m, stĂĄle jeĹĄtÄ indiĂĄnskĂ˝m ĂşzemĂm.
Tady se stavĂ dalĹĄĂ z nÄkolika desĂtek opevnÄnĂ˝ch osad bÄlochĹŻ. Je to vlastnÄ jakĂŠsi stanovĂŠ mÄsteÄko, obchodnĂ a zĂĄsobovacĂ stanice s vojenskou posĂĄdkou, kterou obyvatelĂŠ obehnali hradbou z hrubĂ˝ch foĹĄen a nazvali ji hrdÄ "Pevnost Fort Jackson". Osady slouĹžili k vĂ˝mÄnĂŠmu obchodu s indiĂĄny, kteĹĂ dodĂĄvali cenĂŠ koĹžeĹĄiny a dostĂĄvali za nÄ korĂĄlky, lĂĄtky, kovovĂŠ vĂ˝robky, ale takĂŠ stĹelnĂŠ zbranÄ a velmi ĹĄpatnou koĹalku . ObyvatelĂŠ pevnosti tvoĹĂ velmi pestrou smÄsici vĹĄech moĹžnĂ˝ch lidĂ od potulnĂ˝ch lovcĹŻ, dobrodruhĹŻ a obchodnĂkĹŻ aĹž po obyÄejnĂŠ ĹemeslnĂky. Je tu ale takĂŠ Ĺada podvodnĂkĹŻ, kteĹĂ se snaŞà zbohatnout na novÄ pĹĂchozĂch pĹistÄhovalcĂch z Evropy, kteĹĂ neznajĂ mĂstnĂ pomÄry a velmi Äasto tÄmto podvodnĂkĹŻm jejich faleĹĄnĂ˝m nabĂdkĂĄm podlehnou.
Tyto osady byly takĂŠ vĂ˝chozĂm bodem pro osidlovĂĄnĂ dalĹĄĂch a dalĹĄĂch indiĂĄnskĂ˝ch ĂşzemĂ, ze kterĂ˝ch byli pĹŻvodnĂ obyvytelĂŠ postupnÄ vytlaÄovĂĄni. Z nÄkterĂ˝ch se v pozdÄjĹĄĂch dobĂĄch stala velkomÄsta a nÄkterĂŠ zmizely v propadliĹĄti dÄjin âŚ
ÄĂĄst obyvatel pevnosti tvoĹĂ vojenskĂĄ posĂĄdka. Je to jedna ĹĄvadrona sedmĂŠ kavalerie vedenĂŠ generĂĄlem George Armstrongem Custerem. K dispozici mĂĄ generĂĄl takĂŠ baterii dÄlostĹelectva umĂstÄnou v palebnĂ˝ch postavenĂch a pĹipravenou odvrĂĄtit pĹĂpadnĂ˝ nĂĄjezd ĂştoÄnĂkĹŻ na ostatnĂ obyvatele pevnosti . GenerĂĄl je povÄĹen, aby v zastoupenĂ prezidenta spojenĂ˝ch stĂĄtĹŻ uzavĹel mĂr s indiĂĄnskĂ˝mi kmeny, kterĂŠ obĂ˝vajĂ rozsĂĄhlĂĄ ĂşzemĂ podĂŠl Ĺeky Little Big Horn aĹž k Black Hills - ÄernĂ˝m horĂĄm. Custer se chystĂĄ v Äele svĂ˝ch vojĂĄkĹŻ na setkĂĄnĂ s nĂĄÄelnĂky na pĹedem vybranĂŠ mĂsto, na neutrĂĄlnĂm ĂşzemĂ kdesi uprostĹed prerie, kam smÄĹujĂ zĂĄstupci obou stran.
Na druhĂŠ stranÄ prerie je postaven tĂĄbor indiĂĄnĹŻ - pĹŻvodnĂch obyvatel americkĂŠho kontinentu. Je zde zastoupeno mnoho rĹŻznĂ˝ch kmenĹŻ jako jsou SiouxovĂŠ, Äejeni, ÄernonoĹžci, ale i ApaÄovĂŠ z jiĹžnĂch oblastĂ a Huroni ze severu, z oblasti KanadskĂ˝ch jezer.
VĹĄichni tito indiĂĄni kteĹĂ jsou zde shromĂĄĹždÄni, ze vĹĄech okolnĂch oblastĂ, pĹijali pozvĂĄnĂ nĂĄÄelnĂka Äapawaha - tanky, aby se zĹŻĹastnili velikĂŠ udĂĄlosti - pĹedĂĄnĂ mĂrovĂŠ dohody, zĂĄruk a stanovenĂ novĂ˝ch hranic indiĂĄnskĂ˝ch ĂşzemĂ. Smlouvu jim od BĂlĂŠho otce z Washingtonu pĹinĂĄĹĄĂ Ĺ˝lutĂ˝ Vlas, jak indiĂĄni mezi sebou nazĂ˝vajĂ generĂĄla Custera. NĂĄÄelnĂci se s vĂ˝m doprovodem nasedajĂ na konÄ a odjĂĹždÄjĂ do prerie vstĹĂc vojĂĄkĹŻm s velkĂ˝mi nadÄjemi, vÄĹĂ, Ĺže tĂmto bude zastaven pĹĂliv bÄlochĹŻ na jejich ĂşzemĂâŚ
Po nezbytnĂ˝ch ceremoniĂch, kdy indiĂĄni oÄiĹĄĹĽujĂ dĂ˝mem z vonnĂ˝ch bylin mĂsto kde se smlouva uzavĂrĂĄ a stejnÄ tak vĹĄechny pĹĂtomnĂŠ aby se tĂmto zpĹŻsobem zbavili neÄestnĂ˝ch myĹĄlenek a pĹŻsobenĂ zlĂ˝ch sil pĹistupujĂ generĂĄl Custer a nĂĄÄelnĂk Äapawaha k pĹedĂĄnĂ smlouvy.
Jako kaĹždĂĄ z tÄchto smluv je uzavĹena a potvrzena stiskem ruky a posvÄcena dĂ˝mem z posvĂĄtnĂŠ dĂ˝mky stoupajĂcĂm vzhĹŻru k VelkĂŠmu duchu. A jako kaĹždĂĄ z tÄchto smluv bude pozdÄji poruĹĄena a pĹŻvodnĂ obyvatelĂŠ plĂĄnĂ budou opÄt nuceni stÄhovat svĂĄ obydlĂ dĂĄl pĹed rozpĂnavostĂ bÄlochĹŻ.
Ale teÄ, v tĂŠto chvĂli kdy byla smlouva uzavĹena, vĹĄichni doufajĂ, Ĺže prĂĄvÄ tato smlouva bude dodrĹžena a proto se rozchĂĄzejĂ v mĂru ke svĂ˝m lidem...
Dejme se unĂŠst pĹĂbÄhem, kterĂ˝ se pĹed nĂĄmi prĂĄvÄ zaÄĂnĂĄ odehrĂĄvat...
