Kam se ty peníze poděly? Aneb Stop daňovým únikům!
Proč platíme daně z toho, co vyděláme? I ze zboží, které si kupujeme a z věcí, které používáme? Protože bez peněz, které takto odvádíme našim vládám,… …bychom neměli zdravotnictví, které se o nás stará, když jsme nemocní,… …ani lidi, co se starají o infrastrukturu našich měst,… ani služby zajišťující naši bezpečnost. Neměli bychom školy ani univerzity, díky nimž máme šanci si vydělávat na živobytí.
Přesto, že propad evropského hospodářství v několika posledních letech přinesl některým z nás těžké časy, …stále se na daních vybere dost, aby bylo možno udržet v chodu většinu základních služeb. Chceme-li však v našich společnostech zajistit všechny základní služby, zvláště pak v ekonomicky náročných časech, musíme dosáhnout toho, aby své daně platili opravdu všichni. Navzdory složité době dosahují stovky nadnárodních společností obrovských zisků.
Mnohé z nich však platí jen minimum daní. A některé dokonce neplatí ze všech svých zisků daně žádné. Evropané začali požadovat, aby i nadnárodní společnosti platily svůj podíl na daních. Velké společnosti, jako Apple, Google a Starbucks byly v poslední době obviněny z toho, že platí příliš málo. Mohou sice tyto zprávy zpochybňovat, je však skutečností, že společnosti jako ony, a také stovky dalších, dokázaly využít různých kliček k tomu, aby v některých zemích platily jen malé, či vůbec žádné daně, přestože v nich vydělávají miliony dolarů.
V nejchudších zemích světa lidé většinou vydělávají tak málo, že daně vůbec platit nemohou. A vlády těchto zemí nedokážou daně systematicky vybírat ani od těch, kteří by je platit mohli. Proto daně, které v těchto státech odvádějí zahraniční firmy, představují opravdu významnou položku. Pokud by nadnárodní společnosti odváděly svůj spravedlivý díl daní, v zemích, v nichž vydělávají peníze, mohly by tyto prostředky zásadně ovlivnit životy lidí, kteří mají jen velmi málo. Mnohé z nich však daně neplatí. A proto se rozvojové země potýkají s jevem známým jako „únik kapitálu“.
SANDRA KIDIWINGIRA, Tax Justice Network – Afrika
Únik kapitálu je označení pro situaci, kdy by se v Africe měly investovat peníze, které však, proto, že se lidé vyhýbají placení daní v zemích, kde jejich podniky sídlí, nebo v zemích, odkud pocházejí, posílají tyto prostředky do států, kde jsou daňové sazby nižší. Takže dochází k odlivu finančních prostředků z Afriky do těchto států. Afrika už z těchto peněz nemá žádný prospěch. Představme si, že jistá těžařská společnost vydělává v Africe miliony dolarů těžbou nerostných zdrojů.
Tato společnost však tvrdí, že v této africké zemi žádného zisku nedosahuje. Kam se všechny ty peníze poděly? Zdá se, že si peníze vyrazily na výlet… …do jednoho z přibližně 60 světových daňových rájů. Africký důl, v němž se nerosty vytěžily, je za velice nízkou cenu prodal své dceřiné společnosti, jejíž kancelář – a vlastně jenom ona – sídlí v daňovém ráji. Jelikož prodej proběhl za tak nízkou cenu, vznikl pouze minimální zisk, takže v zemi, v níž se důl nachází, zaplatila firma jen minimální daň.
REVERENDKA SUZANNE MATALE, Rada církví, Zambie
Pro Zambii je problém obcházení daní zásadní. Otázkami souvisejícími s problémem chudoby v této zemi se zabýváme, protože víme, že naše země není chudá, víme, že máme velké nerostné bohatství a víme také, že cena mědi dosahuje historického maxima. A víme rovněž, že investoři, kteří do naší země přišli investovat, neplatí daně v plné výši, jaká obyvatelům Zambie náleží. Mezitím v daňovém ráji přeprodá tato stínová společnost nerosty některé z evropských firem za daleko vyšší cenu.
Avšak ani teď neplatí žádné nebo jen malé daně, jakkoli byl tentokrát dosažený zisk vyšší. Je tomu tak proto, že daňový ráj je taková země, kde společnosti ze svých zisků platí pouze nízké daně. Akcionáři těžařské firmy z toho mají pochopitelně velkou radost. Je však jejich jednání férové? Je spravedlivé, že se peníze přesouvají a skrývají a neplatí se téměř žádné daně v zemi, kde polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby?
Kde umírají lidé vinou nedostatku pitné vody, léků či potravin. Kde každý nezdaněný dolar vede k tomu, že chudí dále chudnou? Spravedlivé to není, ale co s tím? Můžeme doufat, že se firmy tuto nespravedlnost samy uvědomí a začnou se chovat jinak. V opačném případě by však mohla by pomoci transparentnost. A donutit je ke zveřejnění skrytých informací.
JOSE DE ECHAVE, Cooperación, Peru
V Peru je celá oblast daní prakticky tajná. Je držena v naprostém utajení. Občanská společnost a obyvatelé Peru obecně nemají přístup k informacím o daních daní zaplacených těmito firmami.
REBECCA DOTTEY, Christian Aid, Ghana
Větší transparentnost by pomohla ve dvou ohledech. Především by nadnárodním společnostem zásadně zkomplikovala přesouvání zisků z rozvojových zemí jinam a ztížila by se rovněž možnost tyto zisky skrývat v daňových rájích. Kdyby tyto dvě skutečnosti nastaly, došlo by zároveň k tomu, že by se nastolil systém, v němž by zisky a ztráty nadnárodních firem bylo možné dohledat po jednotlivých zemích. Následně by bylo možné tyto společnosti úměrně zdanit a zpřístupnit potřebné finanční prostředky pro potřeby rozvoje.
GEORGE BLANKSON, Ghana Revenue Authority
Bude-li na mezinárodní úrovni panovat větší transparentnost v oblasti platby daní, získá naše země daleko vyšší výnosy, protože firmy, které u nás fungují, zároveň často vyvíjejí aktivity i v jiných zemích. Když tedy na mezinárodní úrovni dosáhnete transparentnosti, bude to pro nás znamenat vyšší výnosy. V současnosti jsou mnohé rozvojové země závislé na pomoci, již poskytují bohatší státy. Je ironií osudu, že obcházením daňové povinnosti přicházejí rozvojové země o více peněz, než kolik získávají formou zahraniční pomoci.
ALVIN MOSIOMA, Tax Justice Network – Afrika
Afrika financuje celý svět. Z Afriky odchází na sever spousta peněz. Využívá se k tomu stávající globální architektura umožňující bohatým, a to jak africké elitě, tak mezinárodním korporacím fungujícím v Africe, přesouvat prostředky z jihu na sever. Společnosti v současnosti vykazují své zisky pouze na globální bázi. Co by se však stalo, kdyby byly donuceny je vykazovat po jednotlivých zemích, v nichž podnikají, a to včetně daňových rájů.
Co kdyby se nám podařilo dosáhnout toho, aby informace o obchodním majetku v daňových rájích dostaly k dispozici i daňové úřady v jiných státech? Anebo kdyby se skuteční vlastníci prázdných a stínových společností museli identifikovat ve veřejných rejstřících? Daňové příjmy by pak mohly plynout do zemí, kde vznikly zisky, a došlo by k dramatickému zlepšení životních podmínek nejchudších obyvatel planety. Kdybychom mohli využít tlak veřejnosti a prosadit nová daňová pravidla, snížila by se nejenom závislost na rozvojové pomoci, ale země by také měly šanci vybudovat si vyšší politickou stabilitu.
SAVIOR MWAMBWA, Centrum pro politiku a rozvoj, Zambie
Myslím, že je dobře známo a většina důkazů poukazuje na to, že země, které většinu svých příjmů získávají z daní, si vybudují své vlastní podoby demokracie a občané v nich mají větší možnost vyjádřit svůj názor. Každoročně unikne z rozvojových zemí 160 miliard dolarů. To jsou daně, které nezaplatí nadnárodní společnosti. Jen si to představte!. Představte si, co by tyto země s těmito penězi mohly všechno udělat.
Mohly by zajistit dodávky pitné vody… …střechu nad hlavou pro rodiny, dostatek potravy, nemocnic a léků na pomoc nemocným. Školy poskytující vzdělání a s ním i lepší vyhlídky pro generace dětí. A musíme si to pouze představovat? Ne! Protože i vy MŮŽETE k naplnění tohoto plánu přispět. Význam má jedině tlak veřejnosti. Chcete-li zjistit jak, podívejte se na internet. Máte to ve svých rukou.
Glopolis
