text k videu
Věnováno památce náčelníka Qwatsina subMedia uvádí film Franklina Lópze inspirovaný knihou "ENDGAME" I & II od Derricka Jensena
END:CIV
- Lidé často tvrdí, že jsme ve válce s přírodou a že to je třetí světová válka. - Je to čím dál tím více zřetelné. Zhoršuje se to a a úroveň změny se zvyšuje, když mluvíme o vymírání druhů nebo vyspělosti technické kultury. - Tento svět je nyní, upřímně, velmi děsivý. To co považujeme za průmyslovou civilizaci, řekla bych, že je neuvěřitelně necivilizované či přímo barbarské. - Nepřeháním, když říkám, že nyní žijeme v době ekologické apokalypsy. - V letech 1980 až 2045 přijdeme o více druhů rostlin a živočichů, než jsme přišli za posledních 65 milionů let.
Tlačí nás dvě obrovské věci, které bychom měli řešit s mnohem větší naléhavostí. První z nich je ropný zlom nebo energetický kolaps, a další je klimatická změna nebo globální oteplování. - Myslím si, že většina lidí a dokonce i vědců nadále podceňuje to, jak daleko jsme na cestě ke katastrofě došli. - Většinu času na to nedbáme. Nechceme o tom slyšet a nechceme o tom nic vědět. - Věc, které se bojím nejvíc je, že vynaložíme obrovské úsilí na to, udržet neudržitelné.
- V tomto bodě vědci tvrdí, že teplota Země by mohla stoupnout až o 5°C. To už tady možná nezůstanou ani bakterie. - Když už ropa začne skutečně docházet a ti u moci budou chtít stále uplatňovat svou moc. Myslím, že budou muset používat mnohem krutější a surovější způsoby, aby si ji udrželi. - Celé klima se mění: vítr, proudění oceánů, bouřkové modely, sněhová pokrývka, tání sněhu, záplavy, sucha.
KONEC HRY
Kdesi v severní Kalifornii - je ohromující, jak rychle destrukce postupuje. Svět je v horším a horším stavu každým dnem. Ten smutně vypadající muž, kterého můžete vidět je Derrick Jensen. Jensen je úspěšným autorem několika knih, včetně "Řeč starší než slova" a "Kultura předstírání" Jeho knihy se zaobírají tématy jako kontrola, zneužívání dětí a životní prostředí. a něčím, co nazývá "civilizace" Ale jsou to výroky jako je tento, které ho činí tolik kontroverzním: Chtějí zvýšit přehradu Shasta v Kalifornii. A důvod, který senátor Feinstein uvedl, byl... "Kaliforňané mají právo od Boha, aby zatopili své trávníky."
No, nevidím jiný způsob, jaký mu oponovat... než výbušninami. To byl pan Jensen v roce 2006, ve stejném roce vydal knihu Endgame. V této knize argumentuje, že je nezbytné civilizaci svrhnout. - Pokud by lidé zničili civilizaci už před sty lety, lidé v severozápadním Pacifiku by mohli stále jíst lososy. Za padesát let tu budou lidé sedět a budou nadšení z pokroku, až na to, že budou umírat hlady. Budou říkat: "Nemáme co jíst, protože jste neodstranili přehrady, které zabily lososy. Na místo toho jste je využívali k plavení, k výrobě elektřiny a tavení hliníku na pivní plechovky, takže k čertu s vámi."
Vysvětluje své argumenty proti civilizaci výčtem 20 premis. Kvůli časovému omezení a faktu, že většina lidí by nestrpěla 20 hodinový filmy se zaměříme předně na 4 premisy doložíme je příklady ze skutečného života. Předpoklad I. Civilizace a průmyslová civilizace obzvlášť není a nikdy nemůže být udržitelná. Nemusíme být vědci na to, abychom zjistili, že život založený na spotřebě neobnovitelných zdrojů nikdy neskončí. Ale co je to vlastně civilizace? Civilizace je způsob života charakterizovaný vzestupem měst.
- Takže máte skupinu lidí, žijící v husté populaci na místech, která je už nejsou schopna uživit. To znamená, že musíte shánět své základní zdroje někde jinde, protože tam, kde žijete, jste už všechny vyčerpali. Takže vyrazíte do okolí a budete brát vše, co potřebujete a vezmete si to. Jakmile máte potřebu importovat suroviny, znamená to, že jste zbavili zemi dotyčných zdrojů. Manhattan okolo roku 1609 Manhattan dnes. Manhattan today Manhattan 1609 - Nemůžeme z dlouhodobého hlediska očekávat, že můžeme pokračovat v ničení krajiny, kterou potřebujeme k přežití a nebo vody, kterou potřebujeme na pití a čekat, že budeme dál žít.
- Průmyslová civilizace vyžaduje stále rostoucí množství energie, stále více země a stále více všech rozličných zdrojů jen aby mohla pokračovat, jen aby mohla růst, jen aby se mohla udržet. Jenže naše planeta má limity, a zdroje nejsou dostupné navždy. Naneštěstí pro nás a pro většinu živých bytostí se tato společnost nezastaví, dokud nespotřebuje vše co může nebo, samozřejmě, dokud ji sami nezastavíme. - Pokud máte čehokoliv omezené množství a začnete to využívat, nakonec to spotřebujete.
A tak se zdá, že celá naše dosavadní společnost je založena na, nevím, vezměme si náhodný zdroj ropa že byste přemýšleli nad tím, co se stane, až se všechna spotřebuje. - Objevili jsme takové zdroje energie, které nám dovolili uniknout některým limitům, kterým musely předchozí společnosti čelit mnohem rychleji. Zkolabovaly, protože jim došli jednoduše dostupné zdroje. Omezením byla vzdálenost, kterou lidé museli urazit, například na koních nebo jiných tažných zvířatech.
To skončilo jen díky fosilním palivům. Dnes můžou lidé cestovat po celé planetě a brát si co chtějí. Takže globalizace pouze tento nesmírně destruktivní proces urychlila. - Vynaložili jsme naše bohatství do výstavby infrastruktury pro každodenní život, který nemá žádnou budoucnost. Předpokládám, že problémy s ropou se budou v následujících třech nebo pěti letech jen stupňovat. Ne-li dřív. Čísla ukazují, že jsme už pravděpodobně dosáhli vrcholu globální produkce.
- Kdy budeme schopni se od toho odpoutat? Celé to je jedna obrovská mašinerie či masa, která se pohybuje pouze kupředu. Například, žádná technologie se neposouvá o krok zpět. Celá ta věc prostě jen roste... Jako rakovina. Nevím o žádné civilizaci, která by byla udržitelná. Nevěřím tomu, že by taková vůbec existovala. Technologie, ve své podstatě, předurčuje naši civilizaci, která přichází z jistých filosofických a historických východisek, že nebude ničím jiným než další neúnavnou technologii.
- Neexistuje žádná čistá, zelená cesta, jak žít životní styl, na který jsme si už zvykli. Tento životní styl znamená KONEC. Civilizace si pod sebou často sami řezali větev. Viditelně, zcela očividně, ale přesto v tom pokračovali. - Každá civilizace je definována svou arogancí. Je definována odmítnutím faktu, že existuje v rámci přírody. Ve skutečnosti je každá civilizace založena na lži. Vyvyšuje se nad přírodu a tvrdí, že ovládá celý svět. Obraz I. - Prvním písemným mýtem této společnosti je, že Gilgameš odlesnil planiny a hory v Iráku.
Když si představíte Irák, co vás první napadne? Cedrové lesy, tak husté, až se sluneční paprsky nedostanou k zemi? Tak to bylo před příchodem této společnosti. Holoseče Jako dlouholetý environmentální aktivista a jako bytost žijící v rozpadajících se zbytcích civilizace, jsem důvěrně obeznámen s ničením krajiny. A zvykl jsem si na každodenní tíhu zoufalství. Procházel jsem se po holosečích, které se táhly podél svahů, padaly do údolí a vystupovaly na hřebeny, kde rozdělují rozvodí za rozvodím.
Mlčky jsem seděl u vyschlých potůčků, které byly ještě před dvěma generacemi bičované doběla nespočetným množstvím lososů přicházejících se třít a zemřít. - Zde v Britské Kolumbii a v celé Severní Americe, průmyslová těžba dřeva znamená, že vlastně zaberou a odstraní všechny stromy. Odtáhnou vše. Nechají jen kmeny a pořezané kořeny. Kořeny spálí a všechno dřevo odvezou pryč. Zůstane jen pustina. Je to, jako kdybyste z pralesa udělali poušť. Přesně to je holoseč.
Vyrábějí celulózu, kterou vyvážejí do USA a Japonska. V Britské Kolumbii se toho víc nezpracovává. Vše prostě exportují na výrobu papíru, desek, překližek a čehokoliv jiného. Není v tom více přidané hodnoty. Tento strom byl vybraný k těžbě. Obvykle to firmy celé vykácejí, ale tento strom je v území, které nazývají Břehová výběrová zóna. Proto ho označili modrou barvou. V holosečí neoznačují žádné stromy které plánují vytěžit. Označí jen ty, které nechají. - Je tu stále silný tlak na těžbu co největšího množství zarevů obrovských.
Kvůli tomu, aby je mohli těžit, sem dovážejí helikoptéry. A třídí vybírají si jen ty nejlepší kmeny a zbytek nechávají jen tak ležet jako na smetišti. Tak právě proto pokračujeme v našem boji. Myslím, že poslední kapkou bylo, když Když chtěli těžit v Ista Valley. Kvůli jeho historickému a duchovnímu významu pro náš lid. I přes to tam začali kácet. Jen aby se vysmáli našemu odporu, naší celkové odhodlanosti. V souvislosti se všemi dohodami a nebo nelegálnímu rozvoji průmyslu na našem území.
Ničí to půdu na mnohých územích, jako na tom vrchu za mnou. Můžete vidět jak na obnažené zemi ultrafialové záření zabíjí všechen mech a houby, které drží půdu pohromadě. Když se pařezy rozkládají a kořeny odumírají, začínají sesuvy. A často na těch místech už nic nevyroste. Les se neobnoví. Někdy se snaží znova zalesňovat, avšak ne vždy to funguje, protože už nezbyla žádná půda. Byla splavena do potoků, zabila lososy, ucpává nádrže a způsobuje dole po proudu různé druhy povodňových škod.
- Toto je terorismus. Pokácet všechny stromy. Vyrvat a zničit celý les. A teď se této krajině chystají rozpárat vnitřnosti při hledání mědi a zlata. A musí to být určitý záměr, zaměřit nespravedlnost vůči našim lidem, vůči krajině, vůči vodě, vůči divočině. Nespravedlnost k mořskému životu a životu lososů. A nespravedlnost vůči lidem, kteří proti tomu vystupují. - Blokujeme cesty, tyto stromy jsou velmi cenné a všechny zákony jsou řízeny pouze korporátní touhou po zisku.
Policie tu je proto, aby domáhalo právo korporací těžit. Ne proto, aby hájila naše právo je zastavit a chránit ekosystém. Je málo toho, co zůstalo z prastarých lesů, jako je tento, který zde vidíme. Jsou zde lidé, kteří ochotně podstupují velkou oběť aby ochránili lesy před těžbou, kvalitu vody, vzduchu a světového klimatu. Předpoklad II. Tradiční komunity neprodávají a ani se obvykle dobrovolně nevzdávají zdrojů, na kterých jsou závisle, dokud nejsou úplně vyhlazeny.
Stejně tak nedovolují, aby bylo jejich přírodní prostředí ničeno. Takže další zdroje jako zlato či ropa nemůže být získáno. A tak ti, kteří chtějí tyto zdroje, udělají vše co mohou, aby vyhladili tradiční komunity. - My říkáme, že naši lidé tu byli od nepaměti. - Před invazí, dobýváním a kolonizací Severní Ameriky zde žily populace lidí, kteří měli úplně odlišný vztah ke krajině. - Žili s přírodou. Všechny vykonávané rituály měly co do činění s oslavou obnovy ročních období a života a všeho, co to potvrzuje.
- Jedna zajímavá věc na domorodých obyvatelích je, že pro ně přirozená představa toho, že musejí žít v rovnováze. Rozumíte? Emocionálně, fyzicky, spirituálně, musíte mít rovnováhu. A tak ta samá filosofie byla aplikována na přírodu, ve které žili. - Kmen Tolowa, na jejichž území teď žijeme, nebyl civilizovaný, nežil ve městech, nevyžadoval importované suroviny, žili ve vesnicích, táborech a žili tak 12 500 let, jestli věříte vědeckým mýtům. Jestli však věříte mýtům kmene Tolowa, tak tam žili od počátku věků.
- Myslím si, že to co jsme v domorodých společnostech měli už od samého začátku, je něco jako zdravý rozum, velmi praktický přístup k tomu, proč je důležité chovat se k okolnímu světu, přírodě, dobrým způsobem. - Naši lidé nikdy nevyužívali více, než sami potřebovali. Respektujeme zemi, respektujeme zvířata, respektujeme vodu, respektujeme vzduch, vítr, oheň a ostatní posvátné elementy. A věříme, že všechny jsou živé, živé bytosti, takže... předpokládám, že takto to bylo před našim střetnutí.
- Příběhy, které máme o našich vzájemných vztazích k zemi a k jakémukoliv spirituálnímu aspektu, jakémukoliv božstvu, vycházejí z našeho vztahu k přírodě. Lososy byly považovány za naše... ...rádce, opatrovatele a dárce života. Byly jsme si rovni, ve skutečnosti všechny ostatní bytosti jsou nám rovni. Nechtěli jsme nikoho ovládat. - Duchovní vztah, který náš lid měl, byl před invazí se všemi stvořeními. Uvědomte si, že všechny bytosti mají duchovní podstatu. duchovní entitu a že když chceme na tomto světě žít dobrým způsobem, je naprosto podstatné, abychom jsme se naučili, jak máme udržovat uctivé vztahy se všemi stvořeními.
Slíbili nám toho mnoho, více, než si dokážeme vzpomenout, ale nedodrželi nic, až na jedno. Slíbili, že nám vezmou zemi a také si ji vzali. - Red Cloud Když sem přišli Evropané, přišli i s... nesmírnou chamtivostí a nenasytností, která ještě nebyla uhašena. - Přinesli křesťanství, přinesli kolonizaci a samozřejmě přinesli civilizaci. - Přišli a mysleli si, že z toho budou profitovat a cítili se, že ovládnou celou zemi, která tu byla pro ně k dispozici a že ti lidé přijmou korálky nebo prostě uhnou z cesty.
Samozřejmě, že v té době měli také převahu. Krištof Kolumbus hned po přistání v Karibiku, tam kde je dnes Haiti a Dominikánská republika, téměř okamžitě zahájil genocidu. Vyvraždil naprostou většinu tamních kmenů. Tainů a Arawaků. Hlavní věc, která se stala, byla rozšíření nemocí. Byla to vlastně biologická válka. - Neštovice se šířili díky tabáku a dekám, které byly rozdávány indiánům. Takže to netrvalo moc dlouho, dokud nebyly zdecimování, protože byli čistí. A neštovice byly kruté. Velmi kruté.
- Když Evropané přišli, zajímala je jediná věc. A to rychlé využití zdrojů. Chtěli v novém světě zbohatnout. A při hledání toho bohatství, spolupracovali s domorodci na zhroucení jejich tradiční ekonomiky a podkopání vztahů, které měli původní domorodci k přírodě, aby je mohli zneužít k vykořisťující práci, těžbě surovin proto, aby mohli Evropané bohatnout namísto nich. - Když se k tomu snažili domorodé obyvatele přimět, samozřejmě je museli zlomit a rozbít jejich národ a způsob života.
Všeobecně byli po kontaktu s Evropany z více než 90% vyvražděni. Byla to genocida, boj o území, protože Evropané chtěli všechny zdroje pro sebe. - Osadníci pracovali na ničení toho, co potřebují k přežití. A to je sebevražedné. Sebevražedná mise. Není možné, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Předpoklad III. - Před několika lety jsem přednášel v Oregonu a jeden muž mi na závěr řekl: "Mluvíte tolik o této společnosti, o tom, že je založena na násilí, ale já žádné nevidím. Já nejsem násilný."
Odpověděl jsem: "Ok. Tak a kde bylo vyrobeno vaše tričko?" Podíval se a řekl, že v Bangladéši. A já na to: "Podívejte, skutečně se o tom potřebujeme bavit?" - Předstírá, že je kurva mrtvej! - Jasně, dejchá. - Předstírá, že je mrtvej! - Teď je už mrtvej. - Náš způsob života - průmyslová civilizace, by v podstatě velmi rychle zkolabovala bez neustálého a rozsáhlého násilí. - Vezmu si jen pár vajec. - Kolik jich chcete? - Dvě, dvě jsou v pohodě. - OK, co dál?
- Trochu šunky a rajčata. - Rajčata, fajn a co tohle? - Ok, nějakou cibuli. Oo, a ještě sýr! - Vše. Takže chcete všechno. Ok, rozumím. - A teď to jen zavřeme. Podívejte se! Nakrájím šunku a zeleninu, nastrouhám sýr, ušlehám vejce za tři vteřiny. Stroj, který právě udělal tyto džusy pro Vernu a Freda, dokáže udělat i omeletu. Už nemáte moc času k získání tohoto nádherného diamantového náhrdelníku, méně než 50 vteřin. Gillane? - Naprosto, Johne, zavolejte nám a získejte tento nádherný diamantový náhrdelník.
Je to 45.52 karátový diamant osazený dalším 16 diamanty. Je na platinovém řetízku, na které je DALŠÍCH 46 diamantů. - To je dvanáct 100 gramových grilovaných kuřecích prsíček.. Stuffin Gourmet® - farmářská kuřecí prsíčka, čerstvá pocházejí přímo z našeho dvorku. Poctivě marinovaná a zaručeně jemná, šťavnatá a vysloveně lahodná. - Vylaďte své míry a my je zaevidujeme. Nyní jsou uložené v našem počítači. Vraťte se do objednávací části, vylaďte pro nás své míry. Potom budeme mít možnost vám poslat další pár upravených jeanů, které vám podle nás perfektně sednou.
- Začneme odpočítávat, od čísla pět. Všichni mi s tím pomozte, 5, 4, 3, 2, Funguje to! Potom jsem se zeptal, "Platíte nájem?" A on na to, "Jasně." Ptám se proč. Na to odpověděl, "Protože nejsem majitel." A já jsem řekl, "Ne, ne, ne, co by se stalo, kdybyste nezaplatil?" Řekl mi, "Přišel by šerif a vystěhoval by mě." "Nevím, co to znamená. Co by se stalo?" "No, přišel by šerif a zaklepal by na dveře..." "Ok, výborně, co se stane, když otevřete dveře a vy řeknete, Právě jsem dovařil večeři. Dáte si taky? A šerif se posadí, vy mu dáte jídlo a neotrávíte.
A po večeři řeknete, Bylo příjemné s vámi strávit čas, ale ne zas tak moc, a tak bych vás požádal, abyste odešel z mého domu. Co by se dělo dál?" "No, šerif by vytáhl pistoli a řekl, přišel jsem vás vystěhovat, protože neplatíte nájem" "Aha, takže důvod, proč platíte nájem je, že kdybyste neplatil, tak přijde chlápek s bouchačkou a vyhodí vás." Řekl mi, "Myslím, že už to chápu." Odpověděl jsem, "No, zkusme to znovu. Co se stane, když budete hladový, tak zajdete do obchodu a začnete prostě jíst.
Co se stane potom?" "Někdo zavolá šerifa." "Jo, to je ten stejnej týpek, který vás přišel vyhodit z domu s pistolí v ruce. Je to fakt debil, že?" Takže jeden z důvodů, proč nevidíme tolik násilí je, že je exportováno. Další důvod, proč nevidíme tolik násilí je, proto, že jsme už natolik stráveni systémem, že jsme začali věřit zvláštní představě, že je v pořádku, když musíme platit za život. Je to vážně opravdu divné. A když nezaplatíte, tak přijde zase chlap s pistolí a stanou se vám opravdu zlé věci.
Obraz II.
Před několika lety mi jednou zavolala moje kamrádka. Je environmentální aktivistkou. Plakala a řekla mi, "Tá práce mě zabíjí. Láme mi srdce." A já ji řekl, "Ano, vím, že tomu tak je." Načež řekla, "Dominantní společnost vše nenávidí, že?" "To ano, dokonce samu sebe." - "Má sebevražedné sklony." - "To teda má." odpověděl jsem. - "Pokud nebude zastavena, tak zničí vše živé na zemi." - "Ano, pokud nebude zastavena." A potom řekla, "Nezvládneme to, nedostaneme se ke šťastnému konci. Nebude zářný zítřek, že ne?" Zelená je barva peněz.
- 98% původních lesů v USA je pryč. - 99% prérií je ztraceno. - V 80% řek na této planetě už není plnohodnotný život. Připravujeme se o živočišné druhy, přicházíme o půdu, a hlavně nemáme čas. A co nám navrhuje většinové environmentální hnutí? Že způsob, jakým to můžeme všechno zastavit je přes náš vlastní etický konzumerismus. - Jednoduchým zakoupením našeho produktu, může spotřebitel učinit malý krok k ozelenění planety. Takže tím, že vezmete tuhle roli a koupíte si ji, můžete pomoct zachránit miliony stromů.
- Můžeme se podívat zpět do historie environmentálního hnutí. Povím nám hodně o tom, proč nefungovalo. Existoval tu dost radikální a militantní environmentalismus. Rozšířený především v 70. a 80. letech. V mnohých směrech to byly zlaté časy. Bylo založené Greenpeace. V některých oblastech začínalo být environmentální hnutí mainstreamové. A taktéž v tom čase nastala změna ve vnímání. Korporace si uvědomili, že mohou prodat spoustu věcí tím, že je nazvou "zelené".
- "Green-washing" je pokus korporací označit své aktivity, které jsou populární a které apelují na citlivost a obavu lidí o ŽP a ekologii. - Pro většinu lidí v dnešní společnosti je zde určitý pocit popření a rozporu mezi tím, co si myslí, že je dobré a správné a tím, jaké jsou jejich činy a především jejich vztah k přírodě. - Mám opravdový problém s mnohými "řešeními", které se lidem předkládají, protože si pletou to, co je skutečné a co není. Považují průmyslovou společnost jako něco jasně daného. "Jak zachránit průmyslovou ekonomiku a bylo by hezké, kdybychom stále měli planetu."
- Nezáležím na tom, jestli si koupím konopné mýdlo, když tu je nezadržitelný skleníkový efekt a planeta bude neobyvatelnou. - Moderní mainstreamové environmentální hnutí velkých zelených organizací, jako Greenpeace, Sierra Club a další - pramení v té stejné kulturní lži, že příroda je pouhý zdroj. Že příroda je od toho, aby se využívala a ovládala. Příroda je, jak říká filosof Martin Heidegger, jen obrovskou čerpací stanicí, ze které můžeme donekonečna čerpat.
Obvykle říkají, že ji musíme vést mnohem moudřeji, ale tím se jen udržuje postoj, že jsme páni světa a vše tu existuje jen pro nás, jako zdroj, který můžeme přeměnit na zboží, které budeme kupovat a prodávat. Dokud budeme udržovat takový pohled na to, co to znamená environmetalistika, potom v podstatě i tento pohled má podíl na cestě k autodestrukci, po které kráčí naše společnost. I květnu 2010 podepsalo 21 těžebních společností dohodu s několika předními environmentálními organizacemi, včetně Greenpeace a David Suzuki Foundation.
Dohoda, známá jako "The Canadian Boreal|Forest Agreement", je zaměřena na umlčení jakékoliv kritiky těžebních postupů v boreálních lesích (tundře). Trh se stane také velmi důležitým. Mnozí spotřebitelé tlačí na změnu v boreálních lesích. Forest Product Association a jejich 21 členských firem reaguje na žádost o "zelenější" produkty a trh tomu bude muset věnovat pozornost. A jestli se změna nedostaví, tak lidé začnou tlačit na zúčastněné strany, které jsou součásti dohody
- Environmentální organizace a lesnické společnost - aby plnili věci, na kterých se dohodli. A tyto společnosti budou odměněny tak jak se věci začnou uskutečňovat a změna nastane přímo na místě. Jsem si tím jistý. - Jedna zajímavá část dohody je s Greenpeace,|David Suzuki, Forest Ethics, Canadian Parks a|Wilderness na naší straně, když někdo přijde a začne nás obtěžovat, tak dohoda vlastně určuje, že přijdou a budou s námi spolupracovat při odvracení útoku a my řekneme: "Bojujte se mnou, bojujte s námi se všemi."
- Já osobně nevidím žádný smysl ve velkých institucionalizovaných enviro. organizacích. Myslím si, že jsou více problémem, než pomocí. Jsou to jen eko-byrokracie. A nechceme je tu jmenovat, protože je nechci pomlouvat, až na jednu, o které si myslím, že mohou, a tou je Greenpeace. Důvod, proč je mohu kritizovat je proto, že jsme spoluzakladatel. Proto se někdy cítím jako Dr. Frankenstein. Cítím se tak od doby, kdy jsem pomohl vytvořit tuhle věc. Proto ji mohu kritizovat.
A myslím si, že Greenpeace se stalo celosvětově největší "cítím se dobře" organizací. Lidé se přidávají, aby se cítili dobře, aby cítili, "Jsem součástí řešení, nepodílím se na problému." Greenpeace vybírá okolo 300 milionů $ ročně. A co s těmi penězi dělají? Generují další peníze. A lidé, kteří jsou až na vrcholu totemu už nejsou environmentalisté, jsou to fundraiseři, jsou to účetní, jsou to právníci a jsou to obchodníci. Lidé svým dolary hlasují ve frontách u kasy.
Protože vědí, že hlasování ukáže, že se zajímají a nakonec se budou zajímat o jejich rozdíly v ziscích, zda jsou schopni prodávat své zboží. Co se stalo v Britské kolumbii je, že se environmentalisté dostali do mrtvého bodu. Velcí šéfové dosáhli kompromisu, šli spát a to rozdrolilo celé hnutí. V 90. letech se lidé kmene Nuxalk zúčastnili přímých akcí k zastavení těžby na jejich tradičních územích, též známých jako Velký medvědí prales. Jejich boj byl kooptován dobře placenými environmentálními společnostmi. Včetně Greenpeace,|the Sierra Club a Forest Ethics.
- Takže co se dělo bylo, že probíhaly přímé akce a blokády. Probíhala i mezinárodní tržní kampaň, která vyvíjela silný tlak na společnosti, které v Medvědím pralese těžili. Ale nakonec se to celé přesunulo k jednáním za zavřenými dveřmi. Tzeporah Berman z Greenpeace jako hlavní vyjednavačka na straně ochránců. Činnost mnohých skupin, které vlastně dělaly všechnu práci v terénu, přímé akce, a tržní kampaně. Vše bylo zastaveno. Veřejný dohled byl zrušen a smluvní dohody, které byly podepsány s First Nations a skupinami ochranářů byly prakticky vytěsněny na okraj. Smluvní dohody dávaly vyjednavačům mandát žádat 40 až 60% na ochranu, ale stalo se to, že se dohodli jen na 20%.
- Proto se nedivím tomu, když mi lidé říkají, že bývalý prezident Greenpeace nyní pracuje pro dřevařské společnosti v Kanadě. Bývalý prezident australského Greenpeace pracuje pro těžební společnost. Že bývalý prezident norského Greenpeace pracuje pro velrybářskou společnost. Je to jen o posunu z jednoho korporátního místa na druhé. V roce 1975 GP zahájilo svoji proti velrybářskou kampaň, při které konfrontovali velrybářské lodě na širém moři. V roce 2010 GP souhlasilo s dohodou, která umožňuje státům, jako je Japonsko, pokračovat v lovu velryb pro komerční účely.
Jediné hledisko, kterým budeme souzeni těmi, kteří přijdou po nás, je zdraví krajiny a vody a vůbec zdraví celé Země. Bude jim u prdele, jestli jsme recyklovali. Budou srát na to, jestli jsme psali dopisy našim zákonodárcům. A vůbec je nebude zajímat, jak moc jsme se snažili. To hlavní, co je bude zajímat je, zda budou mít co dýchat a pít. Jestli je země bude moci uživit. A nebude je zajímat, jak jsme se snažili. Nic z toho je zajímat nebude. To, co je bude zajímat je, jestli je naše planeta životaschopná.
Obraz III.
Ok, takže nevím, jestli to víte, ale původní koncept filmu Star Wars nebyl napsán Lucasem. Původní verzi napsali environmentalisté a je trochu jiná. Zaprvé, nejmenovalo se to "Hvězdné války" Jmenovalo se to "Hvězdná nenásilná občanská neposlušnost" Ale zápletka Star Wars, pro ty, kteří si ji už nepamatují, byla že Imperium postavilo obrovský stroj nazvaný Hvězda smrti. A tento stroj dokázal zničit celé planety. Ve filmu Rebelové najdou způsob, jak Hvězdu smrti zničit a na samém konci Luke Skywalker využije "sílu", aby se dostal přes všechny nepřátelské lodi, vhodil bombu do vývodu klimatizace a odpálil celou Hvězdu smrti.
Avšak první verze celého filmu, napsaná environmentalisty, byla trochu jiná. Rebelové ve skutečnosti nevyhodili Hvězdu smrti. Na místo toho použili jiné metody na zpomalení pochodu mezigalaktického impéria. Například vytvořili programy pro lidi na planetách, které měly být zničeny, aby vyráběli luxusní věci, jako konopné hakisaky nebo delikátní kávu a prodávali ji obyvatelům Hvězdy smrti. Diváci též zjistí, že na cestě jsou i plány k pobízení vojáků a ostatních občanů impéria k tomu, aby se vydali na eko-cestování.
Účelem bylo ukázat, že tyto planety jsou pro Impérium ekonomicky významné a neměli by být zničeny. V překvapivém závěru, který zvedne diváka ze židle, jiné skupiny Rebelů podají na Impérium žalobu. Pokoušejíce ukázat, že EIA, kterou měl Darth Vader neuspěla a nepodepřela jeho stanovisko, že odpálení této planety nezpůsobí "žádný významný dopad". Diváci budou nedočkavě očekávat plány Rebelů bojkotovat výrobky korporace, kterou řídí Darth Vader a nedočkavě vyskočí ze sedaček, až uvidí tašky plné dopisů adresovaných přímo panu Vaderovi, úpěnlivě ho žádajících, aby už neodpaloval více planet.
Ale tohle ještě není všechno, nestačí dostat Impérium na kolena, ale udělat zatraceně dobrý film. Je toho totiž ještě víc. Tisíce odpadlických Rebelů, nespokojených s tím, co považují za podlézání mainstreamových rebelů, se rozhodlo, že ve scéně, která zaručeně vžene slzy do očí i těm nejotrlejším divákům. Se postaví a ruku v ruce začnou zazpívat "Dejte šanci míru". Poté to natočí a DVD pošlou Darthu Vaderovi a jeho šéfovi Velkému Moff Tarkinovi, kterému pošlou též vlny a vlny milující laskavosti.
Několik rebelů se vplíží do Hvězdy smrti a připoutá se k různým částem zařízení. A na plátně uvidíte vzrušující debaty o tom, jestli by se Rebelové měli dobrovolně vzdát při příchodu vojáků a nebo jestli by měli zůstat připoutaní až do konce. A ve vynikajícím a odvážném nádechu opravdovosti, nejsou Rebelové schopni dosáhnout konsensu. Ale je toho více. Na palubu Hvězdy smrti vnikla i malá skupina, která vypálila několik letounů a nasprejovala "Galaxy Liberation Front".
A potom se z této skupiny odštěpila další a ta se dostala do Vaderova soukromého pokoje. Když přišli, pomalu se k němu přikradli a hodili na něj veganský krémový dort. Režiséři se rozhodli, že tuto scénu vystřihnou, protože se příliš podobala jedné scéně z jiného filmu, který se natáčel ve stejnou dobu a jmenoval se "Dort na Hitlera" Když už se Hvězda smrti začala rýsovat, pár Rebelů navrhlo zvednout zbraně a odrazit útok. Ale tito Rebelové byli všichni překřičeni pacifistickými Rebely, kteří tvrdí, že útok proti Hvězdě smrti je "jen další příklad zhoubné filosofie Impéria, která se k nám vkrádá zadními vrátky."
"Pokud chceme změnit Dartha Vadera," tvrdí, "musíme nejprve změnit sami sebe." Abychom změnili Vaderovo srdce, musíme změnit naše. Musíme přes to všechno soucítit s Darthem Vaderem a pamatovat na to, že i on byl kdysi dítě. Nakonec Leia, Luke, Chewbacca a pár robotů ukáží ostatním, že nalezli způsob, jakým zničit Hvězdu smrti Ostatní Rebelové jsou samozřejmě zděšeni. Vznikne hádka mezi Leou, Lukem, Hanem, Chewbaccem a roboty na jedné straně a pacifisty na druhé.
Pacifisté ty čtyři vyženou z místnosti a z celého filmu, ale nic se neděje, protože to jsou jen vedlejší postavy. Každopádně film končí tím, že se Hvězda smrti přibližuje blíž a blíž a vy vidíte Hvězdu smrti a poté i planetu, a zase Hvězdu smrti a hned zase vidíte planetu, a potom Hvězdu smrti, jak začíná zahřívat ten pekelný laser a opět vidíte planetu, a vidíte to malé světélko? Co to je? To jsou environmentalisté, kteří prchají z planety před výbuchem. A poté vidíte znovu Hvězdu smrti, jak odpaluje planetu.
Poslední scéna celého filmu, která ukáže, jak velké vítězství to pro Rebely bylo. Záběr na výstřižek z novinového článku na spodní levé části strany 43 v New Empire Times který věnuje celé 3 věty zničení dané planety. Takže to znamená: "Super, psali o nás!" Předpoklad IV. Tato společnost, jako celek a většina jejich členů, je šílená. Společnost je vedena touhou po smrti, touhou ničit živé. - Veřejnost musí konečně pochopit, že není kombinace zázračných alternativních paliv, bionafty, etanolu, jádra, slunce nebo oleje z friťáku. Žádná kombinace těchto věcí nám nedovolí udržovat naši šťastnou společnost v chodu.
- Spotřebováváme všechny snadno dostupné zdroje a vytvořili jsme nadměrný způsob života, založený na levné ropě. - Svět, který známe, který je závislý na ropě, se blíží ke konci. - Směřujeme ke kolapsu. Ta ropa tu znovu nebude. Fort McMurray - Albert, Kanada - Ropné písky jsou pravděpodobně největším industriálním projektem v historii lidstva. - Ropné písky jsou momentálně největším a nejničivějším projektem na celé planetě. - Je to těžba ropy, té nejšpinavější ropy na světě. což znamená, že k těžbě vyžaduje největší množství energie.
Důvod, proč těžíme tento druh špinavé, opravdu špinavé ropy je, že nám už jiný zdroj nezbyl. - Ropné písky nejsou ani ropou. Prakticky proces, kterým získáváme a rafinujeme ropné písky znamená vývoj stovek milionů let umělou cestou. Ložisko písků je na území, které pokrývá rozlohu velikosti státu New York nebo více než Anglie. Je tedy považován za největší industriální projekt v historii a to teprve začal. - Z písku se ta ropa dostává vodní parou a horkou vodou. V podstatě se vaří, takže se ropa drží na hladině jako pěna, takže ji seškrábnou a mají bitumen.
- Existují těžební procesy a extraktní procesy, oba se snaží dostat z písku co nejvíc co nejvíc bitumenu lze. - Na produkci jednoho barelu ropy, musíte nejprve vykopat 60 metrové díry. Před tím ale musíte vyčistit okolí a vykácet stromy. Na každý barel je potřeba 4 barely vody. V procesu nazývaném kal, kdy otáčíte velkou rychlostí vodu o vysoké teplotě, abyste oddělili bitumen od samotného písku, jílu a usazenin. Bitumen je pre-syntetická ropa. Ale to vše můžete udělat poté, co jste vykopali několik stovek tun země.
- Energie, která je k tomu potřebná, je pro každý získaný barel ropy asi půl barelu energie. Takže z každého barelu vstupní energie vyprodukujete dva barely ropy. Zatímco při běžné těžbě ropy je k jejímu získání potřeba velmi málo vstupní energie. Takže ten nejdůležitější poměr, o kterém se bavíme je poměr v zemích jako je například Irák, kde za každý spotřebovaný barel ropy získáte zpět další 100 barelů. Fort Chipewyan - Albert, Kanada - Z řeky Athabaska, která teče přes severní Albert a kde se nachází spoustu domorodých kmenů, je odváděna voda k rafinování ropných písků.
- Kvůli kontaminaci řeky věcmi, jako je olej a maziva, od těžby ropných písků, teče neupravena voda zpět do řeky. Někdy se stanou různé nehody a toxické chemikálie se dostanou přímo do řeky. - Komunita měst Fort Chipewyan, Mikisew Cree a Dene Chipewyan, kteří bojovali a byli první, kdo varoval veřejnost o tom co se děje. Jejich komunita pocítila nárůst výskytu rakoviny a jiných onemocnění. Arzén v půdě, v mase losů, ryb a vysoký nárůst hladiny těžkých kovů. V podstatě bylo kontaminováno celé životní prostředí.
- Jaký to má dopad na moji komunitu? Zabíjí to lidi ve městě Fort Chopewyan. Je to "pomalá průmyslová genocidaů, jak jsem už říkal. Pohřbil jsem svou tetu, pohřbil jsem svého strýce a starám se o druhou tetu. Je to boj za naše holé životy, protože vláda nechává lidé z Fort Chipewyan zemřít.
- Ropné písky nepohánějí jen těžbu, druhá největší míra odlesňování na světě, kromě Amazonie. Už teď jsou druhým nejrychlejším přispěvatelem k změně klimatu v Severní Americe Celková produkce CO2 těžby, o které hovoří, mnohonásobně přesáhne podíl produkce CO2 všech uhelných elektráren, které se táhnou od Albertu do Arizony, přes celou Ameriku. - Myslím, že ropné písky jsou absurdní touhou po ropě. Když už dobře víme, že třeba čistá voda je základní součástí lidské existence. A oni se přesto snaží, aby vytěžili poslední zbytky ropy a udrželi plastovou společnost, tuhle plastovou civilizaci na úkor životního prostředí, ve kterém žijeme.
- Lidé říkají, že to je jako by byl svět závislý na cracku, a tohle je ten nejšpinavější a nejnechutnější druh cracku který ho udrží závislým o trochu déle. Přesně to, to vlastně je. Je to ta nejšílenější věc, kterou mohou lidé udělat. - Předpokládám, že se shodneme na tom, že civilizace zanikne. Ať už ji pomůžeme nebo ne. Jestli s tím nesouhlasíš, zřejmě si už nemáme co říct. Asi se shodneme i na tom, že tento zánik udělá bordel... Dále se shodneme i na tom, že průmyslová civilizace systematicky narušuje ekologickou infrastruktur planety čím dříve tato civilizace padne, ať už ji pomůžeme nebo ne, tím více života zde ještě zůstane, aby pomohlo zbývajícím bytostem.
Obraz IV.
- Kniha Endgame vznikla vlastně kvůli několika přednáškám, které jsem udělal o možnostech kladení odporu. A reakce publika byla skutečně předvídatelná. Když bylo publikum složené z environmentalistů a mírových a sociálních aktivistů, často se stávalo, že se obrnili něčím, čemu jsem říkal "Gandhio štít". Co vlastně znamená, když říkají "Martin Luther King", "Dalai Lama", a "Gandhi" znova a znova, jak rychle jen můžou, aby udrželi ty zlé myšlenky do sebe.
A když to byli grass-roots environmentalisté, dělali to samé, ale po přednášce za mnou přišli a říkali mi, šeptaje "Mnohokrát vám děkujeme, že jste to vyzdvihl." Pacifikace odporu - Zvláště v Severní Americe měla pacifistická a nenásilná hnutí velmi vymezenou úlohu a dokonce i úlohu cenzora při určování toho, jak může vypadat účast lidí v celé škále sociálních bojů. A způsob, jakým ovlivnili sociální boje poskytl státu jednodušší přístup při jejich kontrole.
Nenásilí hraje roli při posílení sociálních bojů tím, že jim vybije zuby a učiní je neškodnými, takže mohou jednoduše existovat i v této demokratické pluralitě. - Udivuje mě, co se stane takové síle, ideálu nebo víře, že se na ni něco změní, když se vlastně nepřemění úplně? - Co je ta falešná naděje, která nás drží připoutané k systému? Co je ta marná naděje, která nás svazuje k nevýhodným podmínkám a drží od opravdových možností? Skutečně si někdo myslí, že Weyerhauser přestane s kácením, protože jsme je o to slušně požádali? Že Monsanto přestane Monsantovat, protože je o to poprosíme?
Před lety jsem mluvil s lidmi v USA a oni říkali: "Když dostaneme demokrata do Bílého domu, všechno bude OK." - Levice má několik mýtů a já bych byla ráda, kdybychom se přesně opravdu přenesli. První je, že sociální změna nastane mravním přesvědčováním. Nenastane. Přijde s donucením. - Problém s přesvědčováním jako se strategii je, že funguje jen na lidi, kteří už byli přesvědčeni a na které se dá spolehnout, aby tak konali ze své pozice potom, co změnili své názory.
A problém je v tom, že nejednáme s lidmi, kteří mohou být přesvědčeni, jednáme především s velkými abstraktními sociálními organizacemi a korporacemi, které jsou vlastně sociopatické, složené z mnoha lidí. - Nemůžete se přít s psychopaty, nemůžete argumentovat s fašisty a nemůžete se hádat s těmi, kteří profitují z ekonomického systému. Musíte je zastavit nějakým důrazným donucením a toto donucení může být násilné i nenásilné. Zastavili byste Teda Bundyho (masového vraha) nenásilnou metodou?
- Levice má do jisté míry v podvědomí, že její hlavní roli je udělat z odporu neškodnou záležitost. Státy už dávno zjistili, že vzdor nikdy nezmizí a že boje neustanou. V minulosti se je pokoušeli potlačit od první chvíle, kdys objevili, ale to se ukázalo jako neefektivní. A tak to dnes státy dělají jinak. Akceptují nevyhnutelnost konfliktu a vzdoru a prostě se ho pokoušejí natrvalo udržovat. "Pokračujte v průvodu, nic se zde neděje! Nic se zde neděje. Je to jen další policejní kordon, takže prosím jen pokračujte."
- Sociální hnutí v Americe jsou uvězněné v této pacifistické doktríně, která je vnucena reformistickou střední třídou, která chce hnutí kontrolovat a diktovat mu, jak se má řídit. - Zastánci nenásilí často říkají, že to funguje a hlavní příklady, které uvádějí jsou Gandhi v Indii a Luther King v USA. Problém je v tom, že to je opravdu velké historické zkrášlení, vzdor v Indii byl ohromně různorodý a Gandhi byl skutečně důležitou osobností, ale celý vzdor nebyl pouze pacifistický ani náhodou.
- Ganhiho používají k uzavření diskuse. - Především na západě je Gandhi používaný k potlačení jakýchkoliv nápadů. Ať už přímých akcí nebo čehokoliv co vypadá násilně. Jakýkoliv druh odporu, který zachází za hranici toho, co se považuje za pacifistický či mírumilovný způsob vzdoru. - Léta jsem byl přesvědčen o tom Gandhiho mýtu, který je vlastně jen nacpán do chřtánu všem aktivistům v USA a lidé, kteří mě toho mýtu zbavili, byli první Indové, které jsem potkal.
Ti, se kterými jsem mluvil, jej rozhodně nezbožšťovali a někteří ho nesnášeli. Vnímali ho jako kolaboranta a někoho, s kým mohli Britové spolupracovat. - Gandhi je na západě velmi známý, ale když se vydáte do Indie, najdete Bhagata Singha, revolucionáře a bojovníka, který je známý stejně jako Gandhi, součást hnutí za nezávislost a jeho představitel. Ale na západě jeho jméno zřejmě moc lidí neslyšelo. A důvod je v tom, že používal taktiku přímých akcí. Bylo zabito několik britských generálů, do britského shromáždění byla hozena bomba, aby přitáhli pozornost veřejnosti. Lidé kradli zbraně z muničních vagónů.
- S Gandhim a Indickým národním kongresem jste měli umírněné a extrémisty. Umírnění byli legální. Ústavní reforma byla jejich metodou a byli kritizování zato, že jsou snobi, že jsou příliš pomalí, hnidopišští a v podstatě neefektivní. Extrémisté byly na druhé straně obviňováni, z toho, že jsou agresivní, příliš prudcí, lehkomyslní a nezodpovědní. - Gandhi měl moc vyjednávat v zásadě, kvůli tomu, že v jejich boji byly další prvky, které byly pro britskou nadvládu větší hrozbou.
Briti si vybrali Gandhiho právě proto, že byl pro ně nejmenší hrozbou, ze všech důležitých prvků odporu. - Gandhi přišel na scénu jako zprostředkovatel. Jeho teorie nenásilného pasivního odporu se zdála být jakýmsi mostem mezi extrémisty a umírněnými. - Briti vykrváceli po druhé světové a nezbyl jim dostatek morálky k velkým bojům a tak vybrali někoho, s kým mohli spolupracovat. Věděli, že revoluce přichází a proto ji chtěli otupit jak jen to šlo. - Z koloniální Indie se stala neokolonie.
Briti byli nadále schopni prosazovat své zájmy, nepřímo, prostřednictvím Indů na vůdčích postech. - Nemám problém s někým, kdo dělá nenásilné akce, ani jsem nikdy neměl. Zdůrazňuji, že potřebujeme tohle všechno. Problém spočívá v tom, že mnoho pacifistů, především v USA přestalo podporovat práci těch radikálních a militantních. - Problém je v tom, že když na to přijde řeč, nemůžete jednoduše předpokládat, že lidé, kteří vzdorují si nepromysleli to, co dělají. A v tom je často problém.
Když se lidé rozhodnou k určitým akcím a když lidé zjistí "Hele, víte, naše demošky nestačí," a nebo že dělají to či ono a dá se předpokládat, že tu jsou lidé, kteří se chtějí ohánět Gandhim, "No, oni o tom prostě nepřemýšlí." - Co si za takových okolností vybere většina států je, že najdou ty části odporu, které lze snadno kontrolovat a nejsnáze kooptovat, aby s nimi mohli jednat a potom JIM předat moc, aby mohli nadále vést systém, který již existuje. - Takže znovu.
Máte stát, který dělá to samé, jako s Gandhim a Lutherem Kingem i s environmentálním hnutím. A tak přizve představitele hnutí k vyšetřování, do vládních komisí a debat. Uznává je, jako legitimní představitele, protože stát opět nechce, aby se hnutí stalo více militantní. - Mocní se nikdy nevzdají bez boje. To jsou slavná slova Fredericka Douglasse (abolicionista), "Moc neuzná nic bez požadavků. Nikdy to tak nebylo a nikdy to tak nebude." Obraz V. Když budeme používat efektivněji elektrické spotřebiče, dokážeme ušetřit spoustu skleníkových plynů, které by jinak skončily v atmosféře.
Tolik ušetříme, až využijeme koncovou energii. Tolik, až budeme mít šetrnější auta. A toto zahrnuje: jiný způsob dopravy, obnovitelné technologie. Máme vše, co potřebujeme. Řekněme, že máme politickou vůli. Ale všichni víme, že v Americe je politická vůle obnovitelný zdroj. - Když vidíme řešení, všechna takzvaná řešení ohledně globální oteplování, je jedna věc, kterou mají společnou. To, že berou industrializmus, jako něco daného. A přírodu považují za závislou proměnou.
Celé je to o záchraně civilizace. A je to celé obráceně. Mělo by to být takto: musíme udělat vše abychom zachránili život na Zemi. - V následujících 40 až 50 letech uvidíme vyhynutí více druhů než jsme viděli za posledních 65 milionů let. Pro mě to je varovný signál a siréna, která varuje lidi, kteří se oprostí od všeho marastu a udělají to, co je nezbytné k záchraně Země tady a teď. Pro budoucí generace. Jste to vy, kdo bude muset odpovědět svým dětem za 50-75 let, až se vás zeptají, co jste dělali za eko-války.
A v tomto smyslu by měl každý z nás žít a dělat věci tak, abychom o nich mohli hrdě mluvit. - Jestli myslíme záchranu Země vážně, musíme začít opravdu bojovat. Takovým způsobem, jakým to dělají lidé, když si uvědomí potřebu seriózního hnutí odporu.
- Většina domorodých populací, které ještě mají smysl pro tradiční vnímání světa vědí, že způsob života, který této zemi osadníci vnutili je neudržitelný. Avšak je zde takový pocit, že opravdu musíme čekat na nějaký kolaps nebo počkat dokud sami neustanou nebo až dosáhnou limitu, který nedovolí pokračovat v tom, co dosud dělali a být trpělivý. NASRAT NA TRPĚLIVOST! Myslím, že tím problémem je moc a to je něco, s čím mají liberálové obtíže vůbec přemýšlet. A problém je v tom, že tato společnost má jasně definovanou hierarchii.
Jsou tu lidé, kteří mají moc a profitují ze své pozice. Profitují z ničení planety. Profitují z vykořisťování ostatních a dělají to už dost dlouho. A jejich moc je pro ně důležitější než cokoliv jiného. - Neexistuje žádný etický konsumerismus, který by odstranil tento systém moci, který stojí za ničením planety. Co potřebujeme je organizovaný politický vzdor. - Nemůžeme prostě žádat státy o reformy nebo jakékoliv výdobytky či výsady. Musíme je k tomu donutit. To je síla narušení.
"Byl to krvavý den pro kmenu Mohawků v Oka v Quebecku, poblíž Montrealu. Policejní jednotka zaútočila proti barikádám, které Mohakowé postavili. Byl zde oblak slzného plynu a spršky kulek uprostřed bitvy byl zabit policajt. A to vše pouze kvůli sporu o kousek lesa, který indiáni považují za svůj. Les, který chce město srovnat se zemí a rozšířit tamní golfové hřiště." "Policie se stáhla tak rychle, jako zaútočila a zanechala za sebou svá auta. Nechali zde i velký buldozer, který Mohawkové použili pro své účely. Rozdrcená a nepoužitelná policejní auta se stala sama barikádou."
Staráme se o tyto stromy a zemi, jako o naši matku. Tihle lidé naši matku znásilňují. Co byste udělali, kdyby vám znásilnili matku? - Tito politici jsou slouhové systému. Jejich práce je udržovat ho. Udržovat vládnoucí třídě příjmy. A oni nebudou nikdy konat v zájmu lidí nebo planety. Nezáleží na tom, co říkáme. Jediná věc, na kterou budou reagovat, je nátlak a hrozba sociálního narušení. A jak jim dovolíme zůstat u moci, kdykoliv si budou moct vzít zpět to, co jsme byli schopni od nich získat.
- Je skutečně důležité si uvědomit, že boj nikdy neskončí, že tu není žádná možnost jakéhokoliv trvalého vítězství, dokud bude stát nadále existovat. S určitostí vidíme, že v historii bylo dosaženo malých vítězství a způsoby, jakými se můžeme posilnit, využít taktiky. Myslím si, že není ani důležité říkat jestli jsou taktiky násilné nebo ne, protože to je jen otázkou morálky. Myslím, že je více důležité dívat se, které nás mohou posilnit a osvobodit, a které jsou prospěšnější.
- Oficiální prostředky jsou často určené k napomáhání expanzi globálního kapitalizmu. - Toto jsou vážné mocenské struktury, které vydělávají obrovské sumy peněz. Stojí za nimi síla ozbrojeného státu, v jakékoliv formě. Na své straně mají armádu, vlastní média, banky, všechny peníze jsou na jejich straně. - Jsou-li nějaké pochybnosti o vedení, které představuje naše armáda, stačí se jen podívat na tuto stíhačku F-18 a obrněné vozidlo za ní. Armáda a námořnictvo zkoušelo toto vozidlo na směs biopaliv a tato stíhačka, vhodně nazvaná "Green Hornet", bude mít svůj první let na Den Země.
- Crazy Horse 1.8, žádám o povolení zasáhnout. - Sbírají raněné? - Jo, snažíme získat povolení zasáhnout. - No tak, nechte nás střílet! - Bushmaster, Crazy Horse 1.8. - Berou ho. - Bushmaster, Crazy Horse 1.8. - Zde Bushmaster 7, jděte na to. - Rozumím, máme tu černé SUV nakládající těla. Žádám o povolení zasáhnout. - Bushmaster 7, rozumím. Zasáhněte. - 1.8 zasahuje, rozumím. - No tak! - Zásah. Takže jakmile zákon nejedná správně, správnou věc budou muset udělat jiní lidé.
A budou ji muset udělat navzdory platným zákonům. Tento precedent se v historii mnohokrát opakoval. Lidé, kteří zachránili Židy před nacisty porušili zákon kvůli vyššímu etickému principu. Lidé, kteří osvobozovali otroky v Americe, podzemní cestou, aby je chránili před otrokáři a tehdejšími barbarskými zákony Udělali správnou věc. Porušili zákon kvůli vyššímu etickému principu. - Musíme vyjít ven a dostat se přes lajkování na fejsbuku a podepisování online peticí.
Musíme být venku v reálném světě a vzdorovat. - Myslím, že si musíme uvědomit a osvojit jednu věc a to, že většina institucí i většinová společnost nebude nikdy na naší straně. A tak se musíme posadit jako jednotliví aktivisté a aktivistky a komunity vzdoru, jako společnost vzdoru - a musíme říct: "Ok, co je nutné udělat, abychom společnost zastavili před zničením Země?" Víte, částí odpovědí je očividně to, přesvědčování nefungovalo a ani nebude. Jestli chceme uspět, tak se musíme podívat na to, co udělala hnutí v minulosti a co se naučili a jakými fázemi si prošli, když se pokoušeli prosadit a být úspěšnými ve svém snažení.
- Když říkám "organizujte politický vzdor," myslím tím, že musíme čelit moci přímo. Když pojmenuješ moc, zjistíš, že je sociopatická. Že lidé, kteří jsou u moci, udělají vše, jen aby tě umlčeli. - Když se dostanete do většího období sociálních konfliktů, to co od lidí nechcete je, aby propagovali nenásilí, protože to nás odzbrojí. Odzbrojí to ty, kteří čelí agresivním nepřátelům a čelí těžkým sociálním podmínkám. Chcete, aby měli silnějšího bojovného ducha, protože bez něj vám bude chybět vůle vzdorovat.
- Nejchytřejší věc, kterou nacisti udělali bylo, že na každém kroku dávali Židům najevo, aby nevzdorovali, protože to je v jejich zájmu. Chtěli byste raději identifikační průkaz, nebo se budete bránit a budete zabiti. Přestěhujete se do ghetta nebo se budete bránit a budete zabiti. Nastoupíte do dobytčáku nebo se budete bránit a budete zabiti. Půjdete se osprchovat nebo se budete bránit a budete zabiti. Na každém kroku bylo v jejich racionálním zájmu nebránit se.
Ale povím vám něco velmi důležitého a to, že Židé, kteří se podíleli na povstání ve varšavském ghettu měli vyšší šanci na přežití, než ti, kteří se nezapojili. - Myslím, že kdyby kdokoliv z nás žil nyní v nacistickém Německu, věděli bychom, co by mělo dělat hnutí odporu. A musíme se podívat na průmyslovou společnost, jako na okupanty. Protože taková je! Obraz VI. - Kdyby nacisti nebo jiní fašisti porobili Severní Ameriku Co bychom dělali? Co bychom dělali, kdyby splnili musoliniho definici fašismu: "Fašismus by měl být výstižněji nazýván korporativismem, protože to je sloučení státní a korporátní moci."
Co by se dělo, kdyby se tato okupovaná země vydávala za demokratickou, ale skoro každý by volby považoval za podvod, kde si může občan dobrovolně vybrat mezi různými druhy stejného fašistického (a nebo, dle Musolinho, korporativismu) zřízení. Co v případě, že by protivládní aktivity byly potírány pořádkovou a tajnou policií? Postavili byste se na odpor? Jestli by už existovalo hnutí odporu, přidali byste se? Vzdorovali byste, kdyby fašisti ozařovali venkov, otravovali jídlo, řeky činili nevhodné ke koupání a tak špinavé, že byste z nich nepili ani ve snu?
Kdyby fašisti systematicky odlesňovali kontinent, přidali byste se k tajnému odboji, čelili byste jim? A postříleli byste ty okupanty v jednacích sálech Reichstagu a hlavně ty, kteří jim dávají rozkazy? Dejte mi hranici? Dejte mi specifický bod, ve kterém konečně zaujmete stanovisko. Jestli nemůžete nebo nechcete najít hranice, řekněte proč?
Inspirováno knihou Endgame I a II od Derricka Jensena.
|
x
Dokumentární film se slovenskými titulky z roku 2011. Rozhovory s osobnostmi jako např. Paul Watson, Waziyatawin, Gord Hill, Michael Becker, Peter Gelderloos, Lierre Keith, James Howard Kunstler, Stephanie McMillan, Qwatsinas, Rod Coronado, John Zerzan a dalšími.
|