Znaky neoliberalismu: eliminace veřejné sféry, osvobození korporací od všech omezení a očesání všech sociálních výdajů, deregulace, privatizace, škrty, zdaňování stejnou paušální sazbou, rovné daně, daňové úlevy a prázdniny a snížení korporátní daně, všechny ceny (i cena práce) by měli být určovány trhem, společnnosti musí mít možnost prodávat své zboží všude, žádná minimální mzda, odstranění všech výhod, které si pracující vybojovali, masový přesun majetku ze státu do rukou soukromých a přesun soukromých dluhů na státní bedra.

Politika, která rodí chudobu a kriminalitu, bezvládí práva, liberalismus může přežít pouze pokud je potačena demokracie. Dále privatizace zdravotnictví, vzdělání, pošty, důchodů, národních parků a celé veřejné sféry, výprodeje státního majetku a podniků za zlomek její ceny, často za veřejné peníze, nebo peníze vytunelované přímo z podniků, které se měli koupit. Získá je hrstka vyvolených, ve spolupráci s politiky. Privatizace podniků, které byly vybudovány za státní peníze a prodány za pakatel, často uprosteřd zmatků kdy neplatily zákony.

Znaky developmentalismu: znárodnění bankovního sektoru a přírodních zdrojů (voda, elektřina...), přerozdělení půdy, regulace importu a posílení domácí ekonomiky, dotace, pracoviště spravovaná samosprávnými výrobními družstvy. Právo požadovat majetku nelegálně nabytého a přerozdělit ho. Moc je rozptýlena mezi prosté lidi a komunity prostřednictvím tisíců okreskových rad a družstev. Převedení nevyužité půdy bezzemkům (hnutí bezzemků - mst brazílie). Místo skupování části státu nadnárodními korporacemi a ztráty demokratické kontroly dostávají lidé, kteří zdroje užívají pravomoc k tomu, aby je spravovali, předání komunitám aby to provozovaly.

Stav šoku ... nepřichází jen tehdy, když se nám stane něco špatného, ale také pokud ztrácíme vlastní příběh ... Když ztrácíme historii, stáváme se dezorientovaní. To, co nám pomáhá zorientovat se, předcházet šoku je naše historie. Takže v době krize, v jaké se nacházíme nyní, je dobré myslet na naši historii. Myslet na návaznosti, myslet na naše kořeny. Je to vhodný čas na to, abychom se stali součástí dlouhého příběhu boje lidstva.

Doktrína ŠOKU
Podle knihy Naomi Kleinové
Příběh začíná prvního června 1951, když se zástupci západních tajných služeb tajně setkali s vědci v montrealském hotelu Ritz-Carlton. Setkání vedlo ke spuštění armádou dotovaného výzkumu následků smyslové deprivace na univerzitě v McGill. Deprivace smyslů je zaručeně cestou k extrémní monotónnosti. Způsobuje ztrátu schopnosti kritického myšlení, myšlení je nejasné, a je nemožné dokonce i snít s otevřenýma očima, jak tvrdí učastníci.

A pokud máte středoškoláky neschopné snít, je něco špatně. Došel jsem k myšlence, že je možné, že fyzické nepohodlí, nebo dokonce bolest mohou být snesitelnější než deprivace, kterou jsme studovali. Hebb se rozhodl výzkum ukončit. Neuvědomoval jsem si, o jak nebezpečnou zbraň by se mohlo jednat. Experimenty na univerzitě McGill pokračovaly pod vedením ambiciózního psychiatra dr. Ewana Camerona. On zašel mnohem dál než my.

Dělali jsme svou práci s tím že dobrovolnílk může přestat kdykoliv bude chtít, a někteří tak učinili. Cameronovy pacienti neměli takové štěstí. Allan Memorial Institute, kde pracoval, začal připomínat hrůzostrašné vězení kde Cameron vedl bizarní experimenty na svých psychiatrických pacientech. Cameron chtěl svým pacientům vygumovat mysl, aby ji mohl znovu sestrojit. Janine Huard byla mladá matka čtyř dětí, která trpěla poporodní depresí.

Třásla jsem se, když mi říkali: "Zítra půjdete na elektrošok" Třásla jsem se. Tolik jsem se toho bála. Prubudila jsem se v další místnosti zmatená a smutná byla jsem z toho smutná ještě dlouho potom. Je to jako stát zombií. Cameron kombinoval terapii šokem a spánkovou terapii přičemž opakovaně pacientům pouštěl nahrávky. Říkali: "Janine, Janine ... utíkáš od odpovědnosti. " "Nechceš se starat o své děti a manžela. " Stále totéž dokola.

Jako kdyby vás vyslýchali. Ano, vyslýchali, ale z jakého důvodu? Brzy začala CIA Cameronovy praktiky využívat. Mnoho z těchto technik se objevily v takzvaném KUBARKu "Výslechovém manuálu tajných služeb". Toto jsou slova z manuálu: Zasladní hypotézou této příručky je, že popsané techniky způsobují rozklad osobnosti. V jístém okamžiku, který může být velmi krátký, dochází k určitému přerušení uvědomění. Jde o druh psychologické paralýzy.

Zkušení vyšetřovatelé jsou schopni zozpoznat tento okamžik, když se objeví a vědí, že v tu chvíli je 'zdroj' náchylný k sugescím a že je mnohem poddajnější než před šokem. Další dr. Shock. Ve stejné době jako dr. Ewan Cameron pracoval na experimentech v Montrealu, zastánce jiného druhu šokové terapie pracoval nedaleko. Milton Friedman učil ekonomii na univerzitě v Chicagu. Věřil, že ekonomická šoková terapie může vést společnost k akceptování čistší formy degerulovaného kapitalismu.

V říjnu 2008 ve středu největší krize od roku 1929 přišla Naomi Kleinová na univerzitu v Chicagu aby přednášela o Miltonovi Friedmanovi. Když měl Milton Friedman 90 let, Bushova vláda mu uspořádala narozeninovou oslavu. Každý měl svůj proslov, včetně George Bushe, Výborný byl ale proslov Donalda Rumsfelda. Můj nejoblíbenější výrok od Rumsfelda zní: "Milton je ztělesněním toho, že nápady mají své následky".

To, co chci zdůraznit, je že ekonomický chaos, jaký zažíváme na Wall Street a na "Main Street", nebo ve Washingtonu způsobilo mnoho faktorů, samozřejmě, ale jedním z nich jsou nápady Miltona Friedmana. Pád na Wall Street v roce 1929 vedl ke krizi v 30-tých letech. Základem Friedmanovej teze byl jeho odpor vůči 'New Deal' (Ekonomické a Sociální reformy v 30.letech v USA během vlády Roosevelta)

Ten byl prezidentem Rooseveltem přednesený během inauguračního projevu. Našim hlavním cílem je dát lidem práci. Nejde o neřešitelný problém, pokud mu budeme čelit chytře a statečně jsem přesvědčen, že jedinou věcí, které se musíme obávat je strach samotný . Ovlivněn ekonomům John Maynard Keynes, Roosevelt spustil program zaměstnávání ve veřejném sektoru aby lidi vrátil zpět do práce. Dnes je recese už jen vzpomínkou.

Miliony mužů a žen si našli zaměstnání a s ním sebevědomí a naději. No nebylo tak jednoduché. Krize trvala až do 2. světové války. No po válce, Marshallův plán rozšířil Keynes model vládní regulace a státních zásahů po Evropě. Jeho učení bylo široce akceptovány, ne však na Katedře ekonomie, na Chicagské univerzitě. Milton Friedman, z této univerzity, vedl válku proti New Deal.

Friedman byl členem Mount Pellerin Society, vedené rakouským ekonomem Friedricha von Hayek. Věřili, že pokud stát přestane poskytovat služby a přestane regulovat trhy, ekonomika se dá sama do pořádku. V 50 letech je považovali za nemocné. Avšak v posledních 30 letech se jejich myšlenky staly základní ekonomickou doktrínou. Hlavní myšlenkou knihy Doktrína šoku je že nám byla vnucena pohádka o tom, jak se tyto radikální politiky rozšířili ve světě.

Nebylo to však díky principu svobody a demokracie. Potřebovali na to stav šoku, krizi, stav nouze. Milton Friedman pochopil užitečnost krize. Pouze krize, reálná i vnímána, způsobuje skutečné změny. Když se objeví krize, opatření, které jsou přijímány, závisejí na nápadech, které jsou k dispozici. Test č.. 1.: Chile Bylo to právě v Chile, když přívrženci Friedmana odhalily, jak využít šok nebo krizi velkého rozsahu.

Univerzita v Chile Oficiální vyprávěníi o neoliberalismu obvykle vůbec nezmiňuje případ Chile. Začínají vyprávění Thatcherovou nebo Reaganem, protože je to tak příjemnější. V 50. tých a 60. tých letech byla progresivní politika rozvoje Chile výjimečná v celém regionu. Vláda investovala do zdraví, vzdělání a průmyslu. Americké korporace se ale obávali, že jejich investice tím utrpí.

Následně, vláda Spojených států začala sponzorovat chilské a jihoamerické studenty, aby studovali ekonomii volného trhu s Miltonem Friedmanem. Univerzita v Chicagu měla dohodu s katolickou univerzitou v Chile čímž většina studentů z Chile přišla na Chicagské univerzity studovat a získat PhD. Tyto studenti se vrátili učit do Chile. Katedra ekonomie na Katolické univerzitě v Santiagu se stala malých Chicagem.

Arnold Harberger, ekonom pověřený vedením programu se označil za misionáře s vážným posláním. V roce 1970, vyhrála Socialistická strana vedená Salvadorem Allendem volby s cílem znárodnit strategické sektory v ekonomice. Telekomunikační společnost v Chile byla vlastněná americkou korporací ITT. ITT se rozhodla zabránit tomu, aby se Allende stal prezidentem měli podporu prezidenta Richarda Nixona v Bílém domě.

Tehdy jsem tam nebyl, ale mohu zaručit, že to tak bylo. Přikázal CIA, aby zabránila Allende stát se prezidentem. Chtěli, abych získal vliv nad Chilskou armádou hned poté, co byl Allende zvolen. Navzdory snahám CIA zasedl Allende na prezidentské křeslo. Richard Nixon pověřil ředitele CIA aby donutil ekonomiku křičet ... Pan Nixon je prezidentem USA a já jsem prezidentem Chile.

Nemám žádný problém s panem Nixonem ... dokud mě pan Nixon bude respektovat jako prezidenta Chile. Začaly přípravy na vojenský převrat. Chilská "Chicago boys" začali pracovat na 500 stránkovém ekonomickém projektu pod názvem "The brick" - Cihla. Díky americkým dotacím se podařilo destabilizovat ekonomiku. Řidiči kamionů šli do stávky čímž byla zastavena činnost v továrnách a obchodech. 29. června 1973 došlo k neúspěšnému pokusu o převrat.

Následně 11. září pod vedením generála Pinocheta začal útok na prezidentský palác. Šok z války Země se 41 let těšila fungování demokratických pravidel, které byly v tomto momentě svrženy. Pinochet a jeho přívrženci označili tento převrat za válku. Podle všeho to tak mělo i vypadat. Šlo o začátek strategie "šoku a bázně". Salvador Allende Důvodem opatření, které dnes armáda udělala ... byla snaha ochránit naši zemi před chaosem ... do kterého by se dostala díky marxistické vládě Salvadora Alliendeho.

"Chicagští chlapci" doručili výtisk "The brick" Pinochetovi. V následujících dnech bylo zatčeno a uvězněno více než 13 000 oponentů. Tisíce lidí bylo držených na národním stadionu, mnoho z nich mučených. Chile se tím stalo notoricky známé celém světě. - Kolik lidí? - 10 000. Doktrína šoku Začátkem listopadu bylo propuštěno 5000 vězňů. Zbývajících 900 bylo převedeno do nápravných zařízení.

O necelý měsíc povolila FIFA, aby hrál chilský tým na stejném stadionu během světových mistrovství. Protihráči - Sovětský svaz odmítli hrát. Chile tak skórovali v prázdné bráně a odstalo se do světového finále v roce 1974. Ekonomický šok Zatímco bylo obyvatelstvo v šoku, Pinochet začal přijímat opatření doporučená Chicagské chlapci. Zrušení cenové regulace, privatizace státních podniků, odstranění překážek dovozu, škrty ve vládních výdajích.

Friedman později otevřeně poukázal na důležitost chilského experimentu. V první řadě to bylo silné hnutí směrem ke komunismu, po něm následovalo hnutí za volný trh. To ale nefungovalo. O rok později byla inflace v Chile 375%. Nejvyšší na světě. V březnu 1975, Arnold Harbenger a Milton Friedman přiletěli do Santiaga. Použil výraz, který dlouho nikdo nevyslovil v souvislosti s reálnou ekonomickou krizí.

Vyzýval po "Šokovou terapii" Řekl, že je jako doktor, který chce pomoci zemi, trpící epidemií. A že jen předepisuje způsob léčby. Friedman napsal, že generál Pinochet byl nakloněn myšlence šokové terapie. Byl však znepokojen dočasnou nezaměstnaností, kterou to způsobí. Rychle se ukázalo, že Friedmanove ekonomická opatření zvýhodňují bohaté na úkor chudých. Bylo vypočteno, že rodina, která se snaží vyžít z průměrného platu, dá 74% příjmu jen za chléb.

Položky jako cestovní nebo mléko se staly luxusem. Pinochet zrušil mléčný program zdarma ve školách, na základě doporučení ministerstva školství Anglie, s nímž se později spřátelil. Aby bylo možné tato opatření posílit, potřebovali nepřítele, který by byl hrozbou. Nemyslím si, že ... jsme ve skutečnosti zvítězili nad Marxismem. Marxismus je jako duch ... je těžké jej uchopit ... Ale ještě těžší je chytit ho ...

Friedman a Harberger tvrdili, že tržní ekonomiky jdou ruku v ruce s mírem a demokracií. No v Chile, kde byly jejich myšlenky implementované v kontextu vojenské diktátůry, byl opak pravdou. Mnoho Jihoameričany vidělo přímou souvislost mezi ekonomickými šoky, které se dotkli milionů lidí, a epidemií mučení, která napadla ty, kteří věřili v jiný druh společnosti. Jedním z nich byl Orlando Letelier.

Letelier byl Allendeho velvyslancem ve Washingtonu. Jeden rok strávil v Pinochetově vězení, předtím, než odešel zpět do exilu v Americe. Domácí archivy V 1976, Letelier napsal: "Ekonomický plán musel být posílený a v případě Chile to bylo možné jen vyvražděni tisíců lidí, zřízením koncentračních táborů po celé zemi a uvězněním více než 100 000 lidí během 3 let. " O necelý měsíc Leteliera zabila bomba nastražená v autě.

Silná bomba dnes rozmetala auto které šlo jinak pokojnou cestou při ambasádě ve Washingtonu. Chilský občanem byl Orlando Letelier který byl v posledních měsících ministrem poslední marxistické vlády Salvadora Allendeho. Michael Townley, člen Pinochetovy tajné policie byl zodpovědný za útok. Do států se dostal na falešný pas a s vědomím CIA. Michaeli, dobrý večer, existuje důvěra v právní systém v Chile?

Právní systém v Chile má mou absolutní důvěru ... jako patriotického bojovníka proti marxismu a zastánce junty. Navzdory své důvěře byl Townley vydán do Spojených států a obviněn z vraždy Leteliera. Pinochet vládl v Chile jako vojenský diktátor 17 let. ale v důvěrném rozhovoru to Harberger popřel. Není možné aby represivní vláda vládla dlouhodobě v podmínkách skutečně svobodného ekonomického systému.

V témže roce, jako byl zavražděn Orlando Letelier byla Milton Friedman udělena Nobelova cena za ekonomii. Vy, lidé, máte nesprávnou představu o tom, co se událo. Řeknu vám několik faktů. Za prvé, byly mi nabídnuty dva tituly Honoris causa (za zásluhy) chilských univerzitami, ale já jsem je odmítl, protože šlo o univerzity částečně podporovány z veřejných financí a já jsem v žádném případě nechtěl vypadat jako zastánce politického systému v Chile.

Nejsem představitel Chile, nejsem poradce Chile, nemám žádné propojení s Chilskou vládou Švédsko, 1976 Udělování Nobelovy ceny Profesor Milton Friedman Friedmane jdi domů! Omlouvám se za incident. Mohlo to být horší. Šíření revoluce. Co se snažím říct v knize "Doktrína šoku" je historická alternativa toho jak se tomuto proudu ryzího kapitalismu nekontrolovaného kapitalismu, podařilo ovládnout svět.

Chile nebyla jediná země Jižní Ameriky, která přijala postupy chicagské školy. Friedmanove principy měli klíčovou pozici v Brazílii, a byly doporučeními pro vládu Uruguayi. Pak 24. 3. 1976 vojenský převrat svrhl vládu Isabely Peronové v Argentině. Spojenectví tří generálů převzalo vládu v zemi, pod vedením generála viděl. Chicagští chlapci získali klíčové ekonomické pozice ve vojenské vládě.

Využili příležitost a začali rozhodující ekonomické a sociální reformy. O rok po převratu se platy snížily o 40%, továrny byly zavřené, chudoba vzkvétala. Stejně jako v Chile, bylo třeba terorizovat lidi, aby akceptovaly tyto ekonomická rozhodnutí. Videla se poučil z Pinochetovy zkušenosti. Přijal taktiku mizení lidí. Aby dostal do rovnováhy soukromý a veřejný teror, zmizení se děly za bílého dne, ale nikdy nebyly prokázány.

Chráníme argentinskou společnost Pravidla této hry nejsou konvenční. Nechtěli jsme to, ani jsme to nevyprovokovali Mnohé techniky využívané Chilskou a argentinskou armádou byly vyučovány na "US-run School of the Americas". Byli vyučované techniky jako znásilnění, mučení ostrými předměty, lámání končetin, vypichování očí, V latinské Americe aktuální více režimů porušuje lidská práva, politické vraždy, mučení, deportace, věznění bez soudu.

Využívají techniky, které se možná naučili v tomto zařízení. Možná je pravda, že schopnosti, které zde vyučujeme byly využity. To nemůžeme popřít. Využití technik mučení v případě nepřátelského vojáka, abychom získali vojenskou výhodu, je opodstatněné a chytré. Ale překročit tuto hranici, využívat techniky mučení jen na zastrašení lidí, to je zcela zvrácené neetické a nemorální.

Avšak v Argentině a Chile nebyly tyto techniky využívané na vojácích a teroristech. Byly použity na studenty a členy oborů. Byly použity na každém, kdo se postavil proti opatřením volného trhu. V roku 1978, argentinská junta byla dějištěm světového poháru. Finálový zápas se hrál ani ne míli od největšího vězeňského tábora v zemi, kde bylo držených a mučených několik tisíc vězňů v celách.

Pokud se říká, že radostný křik z gólu přehlušovaly křik a vřískot vězňů, je to pravda. Nejlepší akce, perfektní organizace, Tisíce zastávek, Tisíce a tisíce šťastných hlasů. 25 milionů Argentinců za jednu barvu bledě a bílou. Fotbal je zázrakem pro naši zemi. Naši úžasnou zemi ... která je stále ostatními kritizována ... Argentina posunula svůj režim ještě o krok dále než Chile.

Mezi zmizením ženami byly stovky těhotných žen, žen, kterým bylo umožněno porodit, předtím, než byla utracena. Všechny ty těhotné ženy ... dovolili jim porodit v celách ... aby jim pak ukradli jejich děti. Stalo se tak s 500 dětmi. Já jsem jeden z nich. Tyto děti, z nichž mnohé vyrůstali v rodinách propojených s armádou, se staly silnou vzpomínkou na projekt junty, který měl přetvořit celou společnost.

Zatímco byla junta stále u moci, skupina matek a babiček zmizelých žen začala protestovat na Plaza de Mayo. Zahájily vyšetřování, aby našli ztracené děti. po pádu junty některé děti našli vrátili se ke svým rodinám. Někdy byly nalezeny pozůstatky. Ale většinou nenašli nic. Generál Videla byl usvědčen z vražd, únosů a mučení. Chtěl bych použít větu, která nepatří mně ale argentinskému lidu. "Nikdy více", vaše ctihodnosti.

Byl odsouzen na doživotí. Doktrína šoku Tyto první experimenty v latinské Americe konfrontovali Friedmana a jeho žáků s vážným ideologickým problémem. Friedman slíbil, že tato opatření nejen udělají elity bohatšími, ale také vytvoří Nejsvobodnější společnosti. Že jde o válku proti tyranii. Že kapitalismus a svoboda jdou ruku v ruce. Ale jak jsme to viděli v 70 letech, jediné země, které převedly tyto myšlenky do praxe, byly vojenské diktátorské režimy.

Nixon plně podporoval zavádění těchto brutálních opatření svobodného trhu v jižní Americe. Ale co se týče domácích ekonomických opatření v USA, kde se Nixon obával nastávajících voleb, se příběh odehrával zcela jinak. Chicagská škola a anglicky mluvící svět. Friedman se těšil přátelskému vztahu s Nixonem. Několik kolegů Chicagské školy bylo zaměstnáno v americké vládě. Jedním z nich byl Donald Rumsfeld.

Ale když se v roce 1971 dostala ekonomika do krize, Nixon se otočil k Friedmanovi zády a zavedl kontrolní mechanismy na mzdy a ceny. Rumsfeld byl pověřen vedením. Dlouhodobě jsem vystupoval proti hlídání mezd a cen. Věřím, že jde o zásah vlády do svobody jednotlivců a to je nepřijatelné. Keynesiánské politiky sklidila úspěch a Nixon znovu vyhrál volby s velkým náskokem. To znamenalo pád pro Friedmana.

Pak se v roce 1979 premiérkou Anglie stala Margaret Thatcherová. Její intelektuálním guru byl někdejší Friedmanův učitel Friederich von Hayek. Jen o rok později byl Ronald Reagan zvolen prezidentem USA. Anglie a Amerika byly nyní řízené friedmanovci. Program Margaret Thatcherové, když přišla na scénu, měl čtyři základní pilíře zešrktat vládní výdaje, snížit daně, omezit státní vlastnictví a řízení průmyslu, mít stabilní monetární politiku a snížit tak inflaci.

Během prvních tří let vládnutí se nezaměstnanost zdvojnásobila, což způsobilo vlnu protestů. Thatcherové osobní rating klesl o 25%. Ve velkých městech Anglie řádili vandalové, I samotní obdivovatelé Margaret Thatcherové začali pochybovat. Ekonomická výkonnost je pod vedením Thatcherové byla zmatená. Všem, kteří čekají s utajeným dechem na oblíbený mediální výraz - U-turn (Obrat o 180 °) řeknu jen jedno: Vy se obraťte pokud chcete.

Tato Lady se obracet nebude. Friederich von Hayek tlačil na Thatcherovou aby zavedla Pinochetova politiku "šokové terapie" Thatcherová mu odpověděla: V Británii máme vlastní demokratické instituce, které jsou založeny na společenském konsensu, proto jsou některá opatření přijaté v Chile pro nás nepřijatelné. Thatcherové rostoucí neoblíbenost opět potvrdila, že fundamentalismus volného trhu je natolik nepopulární, natolik škodící mnoha lidem, že není schopen přežít v demokratickém státě, kde si vládnutí vyžaduje určitou dohodu na straně vlády, ne jako v případě vojenské diktatury.

To, co zachránilo Thatcherovou a celý projekt před hlubokým pádem, byla krize. Navíc, to byla krize definitivní. Byla to válka. Dnes, poprvé po mnoha letech, bylo Britské suverénně teritorium napadené zahraničními silami, Vláda se rozhodla, že vyplave vojenská námořní flotila, jakmile se dokončí přípravné práce. Ve vedení bude HMS Invincible. Většina lidí v Británii nikdy předtím neslyšela o Falklandech.

Ale když Argentina obsadila malou skupinku ostrovů tisíce mil daleko v jižním Atlantiku, Thatcherová ucítila příležitost jak potvrdit image "železné lady" Válka skončila za necelé tři měsíce. Když se všechny vojska vrátili do Anglie, vlna vlasteneckých oslav zachvátila celou zemi. Thatcherová vyhrála volby v roce 1983 s velkou většinou. Nyní mohla prosadit takovou formu ekonomické šokové terapie, jaké byla svědkem v Chile.

Nejsilnějším odborovým sdružením Anglie byl Mezinárodní odborový svaz horníků. Když se National Carbon pokusil uzavřít továrny, horníci začali stávkovat. Části centrálního Londýna jsou plné davů lidí, tisíce horníků a sympatizantů pochoduje přes město aby podpořily stávku horníků. Jde o nejdelší a nejostřejší stávka v Británii od roku 1926. A také nejdražší. Stávka trval téměř rok.

Thatcherová využila všechny dostupné prostředky nato, aby zničila odbory. Nakonec byli horníci poraženi. Thatcherová využila toto vítězství na to, aby zavedla revoluci Chicagské školy i v Anglii. Řada nablýskaných reklamních spotů propagovali masivní program privatizace, Thatcherová rozprodala ocelářský průmysl, vodu, elektřinu, plyn, telekomunikace, leteckou dopravu, ropu. Veřejné byty byly prodány. Služby úřadů byly zredukovány.

V roce 1986 došlo k deregulaci bankovních a finančních služeb. Opatření dostaly název Velký třesk. Nikomu z nás netřeba připomínat, že Velký třesk je jen začátek. V Británii, před Thatcherovou vydělal generální ředitel 10krát více než běžný pracovník. V roce 2007, to bylo 100krát více. Ve Spojených státech, před Reaganem vydělal generální ředitel 43krát více než průměrný pracovník, v roce 2005 to bylo už 400krát více.

Friedman otevřeně zdůraznil, jakou roli sehráli Reagan s Thatcherovou při šíření opatření Chicagské školy ve světě. Okolnost, že Thatcherová a Reagan byli u moci ve stejném čase, byla enormně důležitá, aby veřejnost na celém světě akceptovala odlišný přístup k ekonomické a monetární politice. To, o čem mluvím, je plánem naděje pro dalekou budoucnost. Pochod svobody a demokracie zanechá Marxismus a leninismus na smetišti dějin, jako zanechal i jiné formy tyranie, které popírali svobodu a sebevyjádření lidí.

Za železnou oponou Všichni známe pohádku o pádu komunismu. Že západ Reagana a Thatcherové působil tak lákavě pro lidi z komunistického bloku, že sami žádali radikálně opatření volného trhu. Ale toto je skutečně pohádka. Je pravda, že lidé, kteří žili v autoritářským komunismu skutečně chtěli demokracii a také je pravda, že chtěli mít možnost koupit si a nosit džíny a dát si Big Mac, to je pravda.

Ale to neznamenalo, že chtěli ten "divoký západní" kapitalismus šílených oligarchů a bez sociální ochrany, s nímž mnohé východní země skončili a trpí jím dodnes. Thatcherová udělala všechno proto, aby zlomila moc odborů v Anglii. Ale v roce 1988 odešla do Polska aby vyjádřila svou podporu odborovému svazu "Solidarita". Uvědomujete si proces toho, kde jste nyní, a kam se chcete dostat?

Stávky v Polsku umožnily Solidaritě zúčastnit se voleb v roce 1989. To spustilo vlnu demonstrací po celé východní Evropě. V minulosti Sovětský svaz využil vojenskou sílu na to, aby potlačil demokratické hnutí. Ale Sovětský svaz měl nyní nového vůdce Michaila Gorbačova který byl oddán glasnosti a Perestroice. Ten mluvil o třetí cestě o postupném přechodu na skandinávský styl sociální demokracie. Něco mezi svobodným trhem a komunismem.

Gorbacha okouzlil západní veřejnost a politiků. Je to zkušený, odhodlaný a odvážný vůdce. Gorbacha stál a přihlížel na to, jak postupně padaly komunistické režimy. Na konci roku, nejznámější symbol rozdělení Evropy skončil v troskách. Pro Friedmana a "Chicagské chlapce" se tak otevřel nový svět. V Sovětském svazu Gorbačov chtěl postupně reformovat ekonomiku. V 1991, byl Gorbačov pozván na summit G7 v Londýně.

Očekával finanční podporu svých postupných hospodářských reforem. Namísto toho mu bylo oznámeno, že pokud nespustí radikální šokovou terapii, nebude ani žádná podpora. Následující měsíc byl proti němu pokus o převrat. Tvrdé jádro Komunistické strany drželo Gorbačova v domácím vězení v jeho domě v Crimea. Tanky obklíčili Bílý dům, ruský parlament. Ve světle chaosu pouličních střetů bylo zřejmé, že pro posílení své pozice se tvrdá linie uchýlí k násilí.

Podobné střety mezi lidmi a bezpečnostními silami se neobjevily od začátku ruské revoluce. Po rozednění, v závalu trosek bylo stále jasnější, že převrat se rozpadá. Budova ruského parlamentu zůstala nedobytná. Vojsko zůstalo bez pohnutí, a uvnitř Boris Jelcin byl silnější než kdykoliv předtím. Toto byla Jelcinovu hvězdná hodinka. Gorbačov byl propuštěn a vrátil se do Moskvy. Ale ztratil hodně ze své moci.

Cením si vysoké zásady ruského lidu ... a ruského prezidenta Borise Jelcina. V prosinci 1991 se Sovětský svaz rozpadl. Hluboký šok pro ruské obyvatelstvo. Jelcin nyní rozhodoval o hospodářské politice Ruské federace. Volný trh přišel i do Ruska. Všude byl chaos. Přijetí politiky Chicagské školy v Rusku znamenalo začátek nové kapitoly v tažení svobodného trhu. Byl to jen šok, bez terapie. Doktrína šoku.

Navzdory veřejným snahám o lidový kapitalismus, ve skutečnosti jen hrstka byznysmenů získala velké majetky. Státní podniky byly prodány za směšné peníze. Ruský tisk nazýval Jelcinovi poradce Chicagští chlapci. Jelcinovu šoková terapie znamenala, že v roce 1992 průměrný Rus spotřeboval o 40% méně než v roce 1991. Třetina Rusů padla pod hranici chudoby. Mzdy nebyly zaplaceny několik měsíců.

Jeden z odborníků dnes předpověděl, že 140 milionů Rusů bude brzy žít pod hranicí chudoby. Korupce a organizovaný zločin vzkvétaly. Z Moskvy se stal nový "divoký západ". Většina Rusů byla proti radikální vizi chicagských chlapců. V březnu 1993 udělal parlament klíčové rozhodnutí. Hlasoval za odebrání speciálních pravomocí, které byly Jelcinovi uděleny. Jelcin vyhlásil mimořádný stav. Ústavní soud to označil za nelegální.

21. září přijal Jelcin tzv.. Pinochetovu volbu, a rozpustil parlament. Od dnešního dne odebírám legislativní, administrativní ... a kontrolní funkci parlamentu Ruské federace ... Západ se postavil za Jelcina. Myslíme si, že Boris Jelcin je největší nadějí pro demokracii v Rusku. O dva dny na to, parlament hlasoval za odvolání Jelcina, 636 hlasů proti 2. Tisíce příznivců parlamentu se sešli kolem bílého domu a pochodovali směrem k televizi.

Vypadalo to tak, že příznivci parlamentu vyhrávají. Jelcin přiletěl zpět do Moskvy z víkendového sídla. V tu noc bylo zabito 100 demonstrantů, což bylo odpovědí Jelcinových úřadů. 4. října přikázal vojsku aby zastavil Bílý dům střelbou na Bílý dům, který tak chránil dva roky předtím. Nerozumíte? Jsou to vrazi ... Warren Christopher, americký ministr vnitra řekl: Spojené státy nepodporují zrušení parlamentu, Ale toto je výjimečná situace.

Jelcin měl nyní absolutní moc. Pomocí doporučení Chicagských chlapců vládl formou tzv.. cron kapitalismu (Politicky řízený trh) Navíc byl rozprodán státní průmysl a vytvořena nová třída byznysmenů - miliardářů s obrovským politickým vlivem. Třída oligarchů. V roce 1998, 80% ruských farem zkrachovalo. 70.000 státních továren bylo zavřených. Za 8 let narostl počít lidí žijících na hranici chudoby na 72 milionů.

Zatímco Moskva se stávala městem s největším počtem miliardářů na světě. Nový nepřítel. Dobré odpoledne. Děkuji, že jste přišli. Dnes je mi ctí Vám oznámit, že Donald Rumsfeld je novým ministrem obrany. Těším se, že mohu opět sloužit této zemi. Rumsfeld byl ministrem obrany za prezidenta Geralda Forda. Tehdy byl nepřítelem, kterého jsme se měli obávat, Sovětský svaz. Neříkám s jistotou, že Rusové přicházejí, Ale říkám, že se blíží.

Neříkám, že Rusové jsou 10 stop vysocí, Ale říkám, že měli 5,3 stop, nyní mají 5,9 a stále rostou. Tentokrát byl nepřítel mnohem blíž. 10 září 2001, Rumsfeld v projevu představil svůj plán zprivatizovat většinu americké armády. Milton Friedman by byl na něj hrdý. Řekl: Dnešním tématem je nepřítel, který je hrozbou, vážnou hrozbou pro Spojené státy. Tímto nepřítelem je jedna z největších bašt centrálního plánování. která vládne diktováním 5 ročních plánů.

Tento nepřítel se sice podobá předchozímu - Sovětskému svazu. Ale ten je již minulostí. Nový nepřítel je mnohem blíž. Je to byrokracie Pentagonu. Dnes jsme vyhlásili válku byrokracii. Následující den, let American Airlines číslo 77 narazil do Pentagonu a zabil 184 lidí. Šok 9 / 11 Představte si ten pocit po útoku. Kdo jsou ti lidé? Odkud přišli? Proč nás nenávidí? Došlo k totální ztrátě kolektivního chápání skutečnosti.

Nežili jsme ve světě, ve kterém jsme si mysleli, že žijeme. A stále jsme poslouchali od našich politických lídrů, že vše, čemu jsme věřili před útoky, už neplatilo. Vznikl nový termín: "Myšlení před 9 / 11". Od toho momentu se najednou magicky objevily nové příběhy. Nacházeli jsme se v "srážce civilizací", v takovém světě jsme se najednou ocitli. Objevila se "osa zla", se kterou jsme vedli válku proti terorismu.

Tato abstraktní válka bez šance na výhru měla obrovské ekonomické dopady. Před 2001 byla Vnitřní bezpečnost bezvýznamným oddělením. Dnes je větší než Holywoodu a hudební průmysl dohromady. Od 11. 9. 2001 do roku 2006 oddělení Vnitřní bezpečnosti rozdělilo více než 130 miliard dolarů soukromým smluvním společnostem. Toto je komplex katastrofického kapitalismu. Nová ekonomika vybudovaná na strachu. Bude to památný boj dobra proti zlu.

Válka proti terorismu Část 1. Nejlepší obrana proti teroru je globální útok proti teroru kdekoliv je možné ho najít. První fází této války bylo bombardování Afghánistánu. Vláda Talibanu byla svržena rychle. Komplikovanější byly ale následky války. Naše válka proti terorismu začala v Afghánistánu, Ale neskončí tam. Hledáme zajatce, kterých by jsme mohli využít na sběr informací.

Na Guantánamu byly poprvé techniky z KUBARK manuálu explicitně a veřejně použity americkými silami, se souhlasem Bílého domu a vysílané televizemi na celém světě. Psychická a fyzická izolace musí být dodržena od momentu polapení. Schopnost odporu je zmenšená dezorientací. Vězni musí být drženi v absolutním tichu. Nesmí se mezi sebou povídat. Tři z vězňů byly Asif Iqbal, Rhuhel Ahmed a Shafiq Rasul, z Tiptonu v Anglii.

Strávili víc než dva roky v Guantánamu, než byly puštění na svobodu bez obvinění. Nesměli jsme si povídat, nesměli jsme nic dělat, nesměli jsme vstát. Sedíte tam a myslíte si: "Co to má být? Kde to jsem? Zůstaneme tady už navždy? Pustí nás domů? Uvidíme ještě naše rodiny? " Z 779 vězňů držených na Guantánamu byli jen tři odsouzeni ze spáchání trestného činu. Momentálně vím jen jedno, toto jsou zlí lidé.

Byla to zpráva celému světu, zpráva byla jasná: Toto se vám stane, když se nám postavíte do cesty. Válka proti terorismu Část 2. Válka proti teroru není o jednom člověku, a není o jedné zemi. Existuje mnoho důkazů ve prospěch invaze v Iráku. Ale pokud chtěli Spojené státy skutečně napadnout zemi, kde se měli schovávat vůdcové al-Kajídy kteří měli jaderné technologie a prodávaly jejich jiným zemím, tak by byl jednoznačně nejlepší volbou Pákistán.

Měl blízké propojení na Taliban, byl vedený vojenským diktátorem. Místo toho, George Bush si za cíl zvolil Irák. Zemi s třetími největšími zásobami ropy na světě. Válka jako masové mučení. A nyní k plánu Ministerstva obrany Nejde o Golfskou válku, ale spíše o invazi do Panamy v roce 1989 CBS news dostali zprávu, že začne takzvaným N-dnem N jako "nálety", nálety tak ničivé že Saddámovi vojáci nebudou schopni ani ochotni pokračovat.

Hlavní myšlenkou je spustit takovou silnou palbu, která by vytvořila "Šok a hrůzu". Pokud se bude Pentagon držet svého vojenského plánu, v jeden březnový den, letecké a námořní síly vypustí 300 až 400 střel na cíle v Iráku. To je více než bylo vyřazeno za celých 40 dní Golfský války. Takové množství ještě nikdo nikdy neviděl, nikdo předtím ani nepomyslel.

Halla Ullman je jedním z autorů konceptu "šok a hrůza" který je založen na velkém množství přesně mířených střel ... abyste dosáhli simultánní efekt asi jako použitím jaderných zbraní v Hiroshi ... s trváním ne dny nebo týdny, ale minuty .. Město tak srovnáte se zemí, připravíte je o energii, vodu, a začnete tak neúnavné tažení ponižování, takže za 2,3,4,5 dny budou psychicky, emocionálně a fyzicky vyčerpaní.

Tuto noc, centrum Bagdádu se proměnilo v peklo na zemi. Během první vlny bombardování utrpěli obyvatelé Bagdádu určitou podobu deprivace smyslů popsanou v manuálu KUBARK. Během chaosu, který doprovázel svržení Saddáma Husseina zasáhly Spojené státy jen minimálně aby zabránily plenění. Někteří vrcholoví představitelé Spojených států viděli výhodu v ničení iráckého státu.

John Agresto, šéf rekonstrukce vyššího školství řekl, že plenění škol je šance na čistý začátek. Ve skutečnosti, před zásahem, Irák měl nejlepší systém vzdělávání v regionu. 89% Iráčanů bylo gramotných. Naopak v New Mexiku, v domovině Johna Agresta 46% populace bylo funkčně negramotných. Doktrína šoku. Irák zažil tři různé stavy šoku. Všechny tři spolu fungovaly a vzájemně se podporovaly.

Měli jsme tu šok v podobě války, který byl hned následován ekonomickou šokovou terapií, vznesla Paulem Bremer. A jak rostl odpor vůči ekonomické transformaci, velmi rychle rostoucímu ekonomickému šoku, přišel šok prosazování, včetně mučení. Tři různé druhy šoku. Ekonomický šok. V květnu 2003 Paul Bremer byl jmenován za velvyslance v Iráku. Dva týdny poté, co dorazil, označil zemi za otevřenou pro podnikání.

Domníváme se, že koalice má velmi schopné orgány, které určí směřování irácké ekonomiky. Bremer o Iráku hodně nevěděl, Ale věděl hodně o katastrofickém kapitalismu. To on odstartoval "Poradenskou praxe pro krizi" na začátku rozmachu Vnitřní bezpečnosti. Dnešní den je pro Bagdád velmi důležitý. Bremer strávil první čtyři měsíce prosazováním klasických právních norem Chicagské školy.

Rumsfeld označil Irák jako zemi s osvícenými a příznivými daňovými a investičními zákony ve svobodném světě. Jedním z prvních břemenových rozhodnutí bylo, že vyhodil 500.000 státních úředníků. Šlo o součást de-Ba'athifikácie (Zničení vládní infrastruktury) - Radikálně zredukování vlády, také navrhované Friedmanem. Peníze měly být zreformovala. Naše investice v Afghánistánu a Iráku jsou jedním z našich největších závazků od Marshallova plánu.

Ve skutečnosti to bylo naopak Zatímco cílem Marshallova plánu bylo nastartovat evropský průmysl, americké peníze v Iráku šli americkým korporacím. Pokud se nějaká práce přihodila Iráčanům, byla jen v podobě subdodavatelů. "Kreativní společníci" získali smlouvy na 100 milionů dolarů, aby aby navrhly osnovy a zajistily tisk nových učebnic pro nový vzdělávací systém.

Poradenská firma pro management a technologie "Bearing Point" byla odměněna smlouvou na 240 milionů dolarů za vybudování tržně řízeného systému v Iráku. RTI (Research Triangle Institute) se sídlem v North Caroline získal smlouvu na 466 milionů dolarů za poradenství při zavádění demokracie v Iráku. A "Halliburton" byl odměněn 20 miliardami dolarů bez započtení iráckých smluv.

"Parsons" bylo uděleno 186 milionů dolarů na vybudování 142 zdravotních středisek. Pouze 6 z nich bylo dokončeno. Základní elektrické a vodní zdroje se zlepšily jen minimálně navzdory miliardám, které se investovaly v průběhu 4 let. Budeme zde úspěšní. A když uspějeme bude to něco důležitého. Nejen pro 25 milionů Iráčanů. Provedeme něco, co bude sloužit západním zájmem v celém regionu. Dokonce i nová irácká jména byla vytištěna v zahraničí.

Dovolte mi ukázat Vám vzor těchto bankovek. USA dokonce zaplatili soukromé služby, které monitorovaly práci soukromých služeb, které vyhrály zakázky. CHCEME PRÁCI! Byla jsem v Bagdádu v 2004 a to bylo období, kdy v Bagdádu začali pravidelně explodovat bomby. Popravdě, v tu noc, kdy jsem přišla vybuchla bomba skutečně blízko našeho hotelu. Ale, co bylo pro mě opravdu silným zážitkem v té době bylo to, že navzdory násilí, navzdory chaosu, na další den Iráčané byli venku v ulicích a protestovali.

19 zabitých a 100 zraněných v Najaf A to co v té době žádali, byly volby. Jejich právo mít skutečně slovo v tom, jak by měla post Saddamovská éra vypadat. V prvních dnech okupace byly protesty mírumilovné. Ale jak čas plynul a protesty neměli efekt, více a více Iráčanů se přidalo k ozbrojenému odporu. Násilí se vymklo kontrole. Tak jako v jižní Americe tři dekády dříve byla těla pohozené při cestě jako upozornění pro jiné.

Extrémně agresivní opatření byla třeba, aby potlačili opozici. Šok z posílení Za prvních tři a půl roku okupace bylo 61 500 zadržených Iráčanů. Na jaře 2007, bylo 19 000 stále ve vazbě. Ve vězení byli výslechu používaje techniky, jejichž původ bychom mohli najít ve způsobech CIA odvozených z experimentů Ewana Camerona v 50. letech. Podle Červeného kříže vojenští představitelé USA přiznali, že mezi 70 až 90% zadržení v Iráku byly omylem.

Chaos v Iráku vypadal jako porážka šokové terapie. Ale v Iráku, se katastrofický kapitalismus rozvíjel. V tomto okamžiku, katastrofa samotná nabízela možnosti k zisku. Profitovat z války Vojenské výdaje USA se od roku 2001 téměř zdvojnásobily. Blížíc se k 700 miliardám dolarů za rok. Již v roce 1961 prezident Eisenhower, který nebyl vyhlášený liberál varoval před nebezpečím příliš silné armády.

Toto spojení obrovského vojenského establišmentu a velkého zbrojního průmyslu je nové v americké zkušenosti a musíme se chránit před přijetím nechtěných vlivů ať už vyhledávaných, nebo ne. Ze strany komplexu zbrojního průmyslu. Nesmíme nikdy dopustit váhu této kombinace ohrozit naše svobody, nebo demokratický proces. Válka v Iráku je nejvíce privatizována válkou v moderní historii.

Zelená zóna v Bagdádu je extrémní verzí toho, co se děje po celém světě. Privatizován, bezpečný svět chráněn od chaosu zvenčí. V 1991, v první válce v zálivu na každých 100 vojáků byl jeden vojenský kontraktor. V 2003, na začátku války v Iráku na každých 100 vojáků bylo 10 kontraktorů. V 2006, na každých 100 vojáků bylo 33 kontraktorů. O rok později. na každých 100 vojáků bylo 70 kontraktorů.

V červenci 2007, bylo v Iráku více kontraktorů než vojáků. To šlo za očekávání Miltona Friedmana. Jediné oblasti, které bych neodnárodnil jsou ozbrojené síly, soudy a některé vaše cesty a dálnice. Jedním z nejlukrativnějších kontraktorů byla "Blackwater USA". Během povstání v Najaf v dubnu 2004 Blackwater převzalo velení nad vojáky US Marines. Desítky Iráčanů bylo zabitých během této operace.

USA postavili soukromých kontraktorů nad jakýkoliv irácký zákon. Takže operovali v bublině bez zákonů, trochu jako Guantánamo. Zeptala jsem se vašeho ministra obrany před pár měsíci jakým zákonem podléhají jejich akce. Já jsem se ho chtěl zeptat. Pokračujte. Pomoc! Doktrína šoku Tak jako Cameronova šoková terapie zanechala pacientů zmatených a zlomených, tak i několik šoků způsobených Iráku redukovalo zemi na bezprávným, násilný, fanatický bordel.

Ke dni popravy Sadáma Husajna v 2006 bude 1000 zabitých Iráčanů na každý týden. K dubnu 2007, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (ACNUR) odhadoval, že 4 miliony lidí bude muset opustit své domovy, stovky tisíc Iráčanů zemře. Myslím, že historici napíší velmi jasně, že jsme tu provedli velkou vznešenou věc. Hej Amerika, pryč s Bushem! Tato demonstrace je proti terorismu, americkému terorismu! Američané zatýkají a zabíjejí ženy a děti!

Ponižují starších a zabíjejí mladých mužů! Amerika je terorismus! Terorismus je Amerika! Svět zelených zón a červených zón Když hurikán Katrina zasáhl New Orleans v srpnu 2005 svět byl šokován, že byl svědkem jistého "apartheidu katastrofy". Ekonomicky zabezpečení odcestovali z města, zatímco desítky tisíc zranitelných uvízli s malou, či žádnou pomocí od státu.

Šla jsem do New Orleans, kdy bylo město ještě pod vodou a co jsem viděla bylo to, čeho jsem byla svědkem v Iráku, opakovalo se to ne jako důsledek války, ale následek ohromující přírodní katastrofy. Milton Friedman zemřel v roce 2006, jeho posledním veřejným politickým doporučením byl "článek", který napsal pro Wall Street Journal tři měsíce po Katrine. Řekl: "Ty New orleánská školy jsou v troskách jakož i domovy dětí, které je navštěvovali.

Děti jsou nyní roztroušeny po celé zemi. To je tragédie, ale to je také příležitost k radikální reformě systému vzdělávání. " Navrhoval celkovou privatizaci školského systému tohoto města. Byla to jakási labutí píseň. 25. prosinec 2004 Byla jsem svědkem podobného procesu na Srí Lance po tsunami v 2004. Lidé, kteří žili na pobřežích po generace se nesměli vrátit, aby mohla být půda privatizována a vyprodána luxusním hotelem.

A to je přesně to, co myslím pod doktrínou šoku - systematické plundrovaného veřejného prostoru ve chvíli po katastrofě, když jsou lidé příliš zaměřeni na nouzi na jejich každodenní starosti chránit své zájmy. Možná prvním aktem odporu je odmítnout, aby byla kolektivní paměť vymazána. V 2008, Naomi Klein navštívila Villu Grimaldi s Isabelou Morelovou, vdovou po Orlando Letelierovi.

Villa Grimaldi je památníkem krutosti Pinočetovho režimu a jeho konečné porážky. Villa Grimaldi byla hlavním centrem mučení během doby zavádění ekonomických šoků To je ta, o níž píšete ve své knize samotky, kde jste mohli pouze stát. Ne že bych milovala Pinočeta ale myslím, že byl našim učitelem v mnoha věcech. Naučili jsme se o zlu. V 1998, Pinočet byl zatčen, když byl v Londýně.

Jeho starý spojenec Margaret Thatcherová se postavila na jeho stranu. Vím kolik Vám toho dlužím. Trvalo 30 let, aby ekonomický experiment původně testován Pinočetom prošel cestu kolem světa do Iráku. Ale podobnosti mezi minulým a současným jsou zarážející. Mezi Pinočetovými koncentračními tábory a Bushovým centry zadržení na Guantánamu. Mezi zmizením v Chile a těmi v Iráku. Mezi experimenty Ewana Camerona a mučením vězňů v Abu Ghraib.

Vymazat veškerou minulost, proto dával elektrošoky veškerou minulost z pacienta, aby naimplantoval nové ideje. Ale Janine odolala. V 1998 CIA souhlasila, že zaplatí kompenzaci pro Janine a další oběti experimentů Ewana Camerona. Janine: jste hrdá, že se Vás pokusili zlomit, a že jste bojovali tak silně, a vyhráli? Svým způsobem ano, jistým způsobem jsem. Neboť musím mít v sobě nějaké semínka silné vůle.

Je velmi, velmi těžké bojovat s vládou. Lidé mi říkali: "Janine, nebojuj s vládou. Co je to s tebou? Jsou příliš velký. " Ale měla jsem víru, že vyhrajeme. Konec jedné éry Je v přirozenosti neregulovaného trhu, že je nestálý. Bublinám je umožněno se nafukovat, a pak, nevyhnutelně prasknou. Od deregulace "Big Bang" v 80tých letech bylo několik tržních šoků. V roce 1987 to bylo "černé pondělí". Trhy pozoruhodně spadly.

Byl to největší procentuální propad v dějinách akciových trhů. V 1992 byla "černá středa". Kdy měnoví spekulanti vydělali sázením proti libře. V 1997 byla asijská kontrakce. Za jeden rok, 600 miliard dolarů zmizelo z akciových trhů v Asii. A pak v září 2008 se finanční trhy zřítily do sebe. Trhy nefungují jak by měly. Nastala velká ztráta důvěry. Pád! Volný pád. Noční můra na Wall Streetu Strach zachvátil banky. Prodávejte! Prodávejte!

15. září Lehman brothers požádalo o článek 11 ochranu před bankrotem, Ale ani ne týden na to bylo oznámeno, že zaměstnanci v jejich nových kancelářích v New Yorku, si rozdělí 2,5 miliard dolarů bonusů. Předpokládá se, že firmy na Wall Street minulý rok (2008) vyplatily 18,4 miliard dolarů jako bonusy. V roce pádu. Navzdory rétorice populistů: "Raději brát od tučných koček a postavit se za malých, zachraňovat Hlavní ulici ne Wall Street. "

Jsme svědky transferu majetku nepředstavitelných rozměrů. Je to přesun majetku z rukou veřejnosti z rukou vlád, sklizeného od obyčejných lidí ve formě daní do rukou nejbohatších korporací a jednotlivců na světě. Nemusím říkat, že jsou to stejní jednotlivci a korporace, které vytvořily tuto krizi. [Alan Greenspan - bývalý prezident federálních rezerv] Jsme v centru tsunami, která přichází jednou za sto let. Našel jsem trhlinu, nevím nakolik je určující, zda trvalá, ale jsem tím velmi znepokojen.

V USA to byla finanční krize, která zajistila Obamovy vítězství. Američané chtěli změnu kurzu. Tato krize je jasně pochopena skoro všemi jako přímý výsledek jisté dílčí ideologie deregulace a privatizace. Rozměr krize nabízí naději na změnu. Snězte bohatý! Doktrína šoku jako strategie, aby fungovala, spoléhá na to, že si její nejsme vědomi. Co vidím jako naději na současné ekonomické krizi je, že taktika se unavuje. Protože prvek překvapení tam již není. Víme o nich a nefunguje to. Stáváme se šokem odolní.

Naposledy, kdy svět čelil finanční krizi tak vážné, jako je tato se lidé obrátili ke keynesiánské politice New Dealu (1933). Dovolte mi zdůraznit moje pevné přesvědčení, že jediné, čeho bychom se měli bát je strach samotný. Více než 2 miliony lidí přišlo do Washingtonu, aby si vyslechlo Obamovu inaugurační řeč. Mnoho novinářů dělalo přirovnání s F. Rooseveltem. Bylo mnoho řečí v poslední době o podobnosti Obamy s Franklinem Delano Rooseveltem.

Takže se chci o něm trošku zmínit, neboť je zde velká příhoda o Rooseveltem. (A mohla by být příznačná) Když byl navštíven nějakou progresivní organizací nebo odbory a přednesli mu návrh nějaké nové progresivní politiky, že by chtěli být součástí New Dealu přijal jejich, vyslyšel jejich, a nakonec řekl: "Nyní jděte ven a donuťte mě to udělat." A oni tak udělali. V 1937, což byl zásadní rok pro New Deal Víte kolik bylo stávek v této zemi? 4.740 stávek, trvajících v průměru 20 dní.

Víte kolik bylo stávek v 2007? 21. No, a dalším důvodem, proč si pamatovat tento boj je, že nás učí něco velmi důležité. Něco, co potřebujeme mít na paměti v této chvíli, když je tak hodně v sázce. Učí nás to, že pokud chceme odpovědi na tuto ekonomickou krizi dospět k světu, který je zdravější, spravedlivější, mírumilovnější, budeme muset vyjít venku a donutit je. Děkuji Vám. <údiv>