Tornáda, zemětřesení a záplavy. Příroda se chová nestandardně a lidé jsou z ní nervózní. Někteří tak moc, že ji chtějí za každou cenu přinutit k pokoře. Globální oteplování patří k "hitům" současné civilizace. Mluvit o něm dokáže téměř každý, ale o tom, kolik z nás dokáže opravdu říct, co tento proces skutečně obnáší, se dá pochybovat. Pokud opravdu přijmeme fakt, že jsme to my, na koho se příroda zlobí, musíme zároveň připustit, že její léčba nás něco bude stát. Chceme být pánem přírody, chceme jí poroučet. Někteří si myslí, že nám musí sloužit. Že se musí stát zbraní, která dokáže cíleně zabíjet. Že nám bude vydělávat miliardy. Pokora rozhodně nepatří k nosným myšlenkám těchto projektů, přesto se do nich lidstvo znova a znova pouští v naději, že se může stát konečným vítězem. Autoři dokumentu cestují za počasím kolem světa. Opravdu světoví lídři vyvíjejí vojenské programy, v nichž hrají prim klimatické podmínky? V čem spočívá "Tajfun" některých byznysmenů? A proč se dokážou šamani polozapomenutých etnik s počasím "dohodnout"?

Jak praví Wikipedie,"LSD bylo poprvé syntetizováno Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji již v roce 1938, psychoaktivní účinky však objevil náhodou až v roce 1943. Do šedesátých let byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy jejích psychiatrických účinků, např. Timothy Learym na Harvard University. Bylo úspěšně používáno mj. jako psychoterapeutická pomůcka, v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti a alkoholismu a dětského autismu.

Dokument Olgy Sommerové o dívčích snech a realitě života žen Důvod, proč se režisérka O. Sommerová rozhodla vyzpovídat několik žen zralého věku, vychází z jejího přesvědčení, že člověk muž a žena jsou dvě naprosto rozdílné bytosti a tudíž ženská zkušenost ve světě patriarchátu má zcela specifické rysy, které je hodno zaznamenat a vyslovit hodně nahlas. Vznikla tak sugestivní hodinová výpověď, v níž se zralost konfrontuje s dávnými dívčími sny a optimismus prolíná s těžkým osudem. (1999).

Anglická historička Bettany Hughesová zkoumá a oslavuje vliv muslimské říše na dějiny, kulturu a identitu Evropy. Veškeré záběry byly pořízeny v oblasti Španělska a Maroka. Dokument popisuje setkávání východu a západu v jižním Španělsku po více než 700 let v době, kdy se zrodilo evropské myšlení. Hughesová odhaluje zapomenuté příběhy z období pozoruhodné tolerance, kdy křesťané a muslimové žili společně a stali se nezávislými.

Smrtící elektřina... ztělesňuje přírodu v její nejvýbušnější podobě a o život připravuje v milisekundě. Může udeřit bez varování ve formě elektrického šoku, který lidské tělo zcela zpustoší. Zásah 30 milionů voltů stačí na to, aby vám zastavil srdce, vymazal paměť, změnil osobnost... Dokument vypráví příběhy tří lidí, které zasáhl blesk, a odhaluje vědecké pozadí tohoto záhadného a extrémně silného přírodního jevu.

Široce koncipovaný dokumentární film Pavla Kániše, který se pokusil na základě dlouholetého sběru a přípravy dokumentárních materiálů, dotáček vytvořit dokumentární film, v němž by byly objasněny okolnosti návratu M.R. Štefánika do vlasti. Pozitivem filmu je, že nabourává tradovanou teorii, hypotézu o údajné sebevraždě Štefánika, resp. jeho sestřelení. Na základě nových skutečností dojde k závěru, že pád letadla Caproni, na kterém se vezl Štefánik domů se 4 italskými letci byla tragická nehoda zapříčiněna špatnými povětrnostními podmínkami. Po smrti M.R. Štefánika dochází k rozporuplným hodnocením jeho života a díla. Zejména Edvard Beneš - ačkoli po smrti Štefánika, hodnotí jeho život a dílo pozitivně, prezident Masaryk zaujme spíše opatrnou pozici v hodnocení, Italové a Francouzi vysoce hodnotí jeho život a dílo. Ba kritizují předních představitelů první ČSR za vlažný postoj k ocenění jeho díla, nejen jako vědce, ale především jako zakladatele první republiky. Hlavně z české strany dávají o sobě slyšet různé pseudoteórie o jeho životě a díle. Jde zejména o Otakara Španěla a novináře Peroutka, podle nichž šlo o sebevraždu. Avšak francouzský generál Janin, jeho blízký spolupracovník a přítel tyto výpady ostře kritizuje, tuše, že mezi Benešem, částečně i prezidentem Masarykem bylo jisté pnutí. I později z řad Maďarů a části Rakušanů dochází k negativnímu hodnocení Štefánika, zpochybňování jeho přičinění se o vznik první ČSR. Nakonec není se ani co divit, vždyť následné jednání v Trianonu a Pařížské mírové smlouvy rozhodli o zániku Rakousko-uherské monarchie a vzniku nástupnických států. Slovensko se poprvé stalo svobodným a ve světě uznávaným státem v rámci první ČSR.

Třídílný dokumentární pořad Stínoví vojáci zobrazuje nezvykle dramatickou formou dosud málo známé příběhy parašutistů, které vyslalo londýnské ústředí československé armády v období druhé světové války do okupovaných českých zemí, aby zde plnili tajné zpravodajské a odbojové úkoly. Režisér Petr Hvižď zaznamenal desítky unikátních svědectví dosud žijících přímých účastníků těchto speciálních operací a za pomoci hraných rekonstrukcí i archivních materiálů analyzuje jednotlivé klíčové momenty jejich života. Autoři se nevyhýbají ani problematickým otázkám odboje a v nových souvislostech analyzují také chyby, kterých se dopouštěli organizátoři zpravodajských výsadků v Londýně. Autoři akcentovali lidskou stránku událostí před chladným výčtem historických faktů.

Jedním z nejpozoruhodnějších filmových děl posledního období je střihový dokument významného filmového tvůrce Dušana Hanáka Papírové hlavy. Vypovídá o historii naší společnosti v průběhu let 1945-1989 v mozaice autentických archivních materiálů, výpovědí svědkovi stylizovaných hraných sekvencí. Film podává emocionálně silné svědectví o vztahu jednotlivce a společnosti, poznamenaných politickým režimem. "Myslím, že jsme se nedokázali vyrovnat s naší nedávnou minulostí. Papírové hlavy jsou reflexí o svobodě a nesvobodě, o vztahu občana a moci ao různých podobách porušování lidských práv v Československu v období let 1945-1989. Film je rámovaná rovinou pouličního divadla, v závěru jsou tyto happeningové motivy rozšířené o současnou polohu výpovědi o dnešní době. půdorysem filmu jsou klíčové události minulého režimu. Archivní materiály jsou používány zkratkovitě, paradoxním, někdy snad i humorným způsobem. "

Na pobřeží Severního ledového oceánu se setkávají medvědi lední a grizzlyové a dokonce se kříží. Společně čelí změnám klimatu a ustupující led je nutí cestovat stále více k severu. Arktida, Severní ledový oceán. Pro medvědy lední je tu život čím dál těžší. Ledový příkrov se pomalu, ale jistě zmenšuje. A jeho tání způsobené postupným oteplování planety nutí polární zvířata i ptáky ustupovat stále více na sever. Kromě medvěda ledního žije v těchto končinách ještě jeden medvěd - grizzly.

Přepadení. Během jednoho léta v Kanadě vzrostl počet medvědích útoků na člověka. Vědci zkoumají, proč medvědi náhle začali napadat tolik lidí.... To je jen jeden příběh ze seeriálu o lidech a jejich predátorech od satelitního kanálu Natiional Geographics Wild...:)

Mnozí vědci věří, že by do roku 2100 mohla průměrná teplota na Zemi vzrůst až o šest stupňů Celsia. National Geographic se pustil do důkladného zkoumání a postupuje stupeň po stupni, aby zjistil, co by zvýšení o každý - kritický - stupeň mohlo znamenat pro lidi a celou planetu. Prostřednictvím působivých filmových obrazů a důkladných analýz tento speciál ilustruje, jak globální oteplování už poznamenalo australské útesy, ledová pole v Grónsku a amazonské deštné pralesy.