PsychickŽé choroby se stanou podle WHO (Svžětové‡ zdravotnické‡ organizace) nej‹astžjš’ formou onemocnžn’ lidstva v 21. stolet’. Vžědci celéŽho svžěta se od nepaměžti snaží’ porozumžět procesům, kterŽé se odehr‡vaj’ v šedŽ kóře mozkovŽ a kterŽ ovlivňuj’ lidskŽ chov‡n’. U řady duševn’ch chorob existuj’ pomžrnŽ silnŽ studie (např. u schizofrenie) mapuj’c’ procesy prob’haj’c’ v lidskŽm mozku. U depres’ a manickůch stavó zat’m vžda t‡pe, byé jiě dok‡ěe nžkterŽ momenty chemoterapeuticky tlumit. Přesto intenzita próbžhu róznůch, leckdy se prol’naj’c’ch duševn’ch chorob, zóst‡v‡ empiricky nepodchycena a u tžěš’ch klinickůch př’padó kon‹’ z 20 % sebevraědou.
Pořad ukazuje m’ru vždeckůch znalost’ deprese a jej’ch forem z hlediska neuropatologickŽho a fyzioterapeutickŽho a ukazuje nejvžtš’ sv’zel psychiatrie - spr‡vnž stanovit diagn—zu s přihlŽdnut’m k individualitž pacienta. ‰eskŽ znžn’.

Dokument o ‹eskůch řidi‹’ch, jejich prohřešc’ch a policejn’ch metod‡ch v dopravž. Připravila Zora Cejnková‡. D Hlavn’mi př’‹inami dopravn’ch nehod nen’ ani špatnů technicků stav silnic, ani špatnů technicků stav automobiló, ale předevš’m a hlavnž - ‹ešt’ řidi‹i. Zpósob’ 91,8 % všech nehod! Nevad’ jim j’zda na ‹ervenou, omezen’ rychlosti v obci i mimo ni, alkohol, agresivn’ a nebezpe‹nů styl j’zdy a ‹asto se neobtžěuj’ zapnout bezpe‹nostn’ p‡sy. Kdyě na tyto řidi‹e neplat’ bodovů systŽm, co je tedy móěe přivŽst ke slušnosti? Kdo tito lidŽ jsou, jak uvaěuj’, jakŽ jsou jejich hodnoty? Nez‡leě’ jim na ostatn’ch? Pokud ano, neboj’ se, ěe zabij’ nebo zran’ sami sebe? Je v tom adrenalin nebo komplex mŽnžcennosti? To nikdo nev’. Dokument "V o‹’ch smrt" si vš’m‡ jak metod dopravn’ policie, tak zachycuje prohřešky ‹eskůch pir‡tó silnic. Hlavnž tžch, kteř’ přišli o řidi‹sků prókaz nebo zpósobili z‡vaěnou nehodu.

Francouzský dokument‡rn’í cyklus ná‡m představuje pobřeží’ Evropy z ptač틒 perspektivy. V podobž leteckůch z‡bžró zachycuje rozmanitost a róznorodost evropskŽho pobřeě’ v celŽ svŽ kr‡se. Zav‡d’ n‡s na pobřeě’ opuštžn‡, turisticky obl’ben‡ ‹i svžtovž proslul‡. Móěeme tak pozorovat norskŽ fjordy, vytvořenŽ ledovcovou ‹innost’. Obdivovat sope‹n‡ pobřeě’ Liparskůch ostrovó. ShlŽdnout p’se‹nŽ pl‡ěe Andalusie, kterŽ jsou kaědoro‹nž přeplnžny turisty, nebo navšt’vit svžtovž proslulou Francouzskou riviŽru.

Netradi‹ční’ film, který přiná‡ší’ uniká‡tní’ zá‡bžěry ze svěžta moří’ a oceá‡nů. Jeden z nejpozoruhodnžjš’ch a nejucelenžjš’ch projektó, kterŽ kdy byly na poli dokumentó natoč‹eny. Tajemství’ oceá‡nu vá‡s ponoří’ do mořských hlubin, provede v‡s od tžch nejmžl‹’ch kor‡lovůch œtesó aě k pustům břehóm Antarktidy, od širŽho otevřenŽho oce‡nu aě k no‹n’ krajinž nejhlubš’ch mořskůch propast’. Slovy reěisŽra Alastaira Fothergilla: "Zavedeme v‡s do svžta, kterů jste nikdy před t’m nevidžli, zavedeme v‡s do posledn’ neprozkoumanŽ oblasti naš’ planety.

m‡ág elektronickŽé hudby minuléŽho stolet’í :)

‰esků dokument reěisŽrky Angeliky HanauerovŽ. - Středovžc’ poutn’ci se vyd‡vali na cestu do Santiaga de Compostela, aby od‹inili svŽ hř’chy, o‹istili duši a bylo jim odpuštžno. Dodnes maj’ v Belgii v trestn’m z‡kon’ku: poué ke SvatŽmu Jakubovi. Proj’t tuto cestu je i dnes velikŽ dobrodruěstv’. - Autoři dokumentu se nechali vŽst doc. MUDr. Zdeňkem Susou, evangel’kem, kterů tuto katolickou poué šel jiě šestkr‡t a vydal o n’ dvž cestopisnŽ knihy "Ultreia".

Stru‹n‡ historie vůvoje mikroskopó, od prvn’ch experimentó v 17. stolet’, přes elektronovŽ aě po nejmodernžjš’ tunelovŽ mikroskopy. Dokument je souč዇st’ něžmeckéŽho cyklu, prezentuj’c’ho převratnŽ ud‡losti ve vůvoji vždy a techniky.

Dokument‡ární’ film na téŽma ekologie kolem ná‡s.

Tajemstv’í morovéŽ epidemie.

Senza‹n’ objev vraku, kterů leě’ u panamskŽho pobřeě’ od roku 1503. "Do můch lod’ za‹ala tŽct voda... Kotvy, lana a velkŽ mnoěstv’ z‡sob bylo ztraceno. Mnoho n‡mořn’kó utrpžlo zranžn’ a všichni byli ve velmi špatnŽm psychickŽm stavu. Nžkolik jich dokonce př’sahalo, ěe vstoup’ do kl‡štera, kdyě to přeěij’." Kryštof Kolumbus napsal tyto ř‡dky bžhem svŽ posledn’ vůpravy do Ameriky v roce 1503. Tato cesta skon‹ila katastrof‡lnž v KaribskŽm moři. Asi o 500 let pozdžji byl u panamskŽho pobřeě’ objeven vrak lodi, kterů vyvolal rozruch na celŽm svžtž. Nemohlo by se jednat o jednu z lod’ velkŽho janovskŽho mořeplavce? Objev vraku se stal po‹‡tkem intenzivn’ho p‡tr‡n’, kterŽ by na tuto ot‡zku mohlo d‡t odpovž“. Evropšt’ a ameri‹t’ vždci spole‹nž studuj’ senza‹n’ objev uě v’ce neě rok. Jeněe projekt byl pozastaven. GuvernŽr zdejš’ provincie odm’tl d‡t k vyzdviěen’ svolen’. Po velkŽm, nžkolikaletŽm œsil’, kterŽ vždci tomuto n‡lezu vžnovali, mus’ odej’t s pr‡zdnou. Nyn’ je ‹ek‡ dlouhů maraton jedn‡n’ na diplomatickŽ œrovni. Z‡znamy o Kryštofu Kolumbovi nemohou bůt uzavřeny ani po 500 letech. S jeho vůpravami i samotnou osobou je spojeno ještž př’liš mnoho nejasnost’. Nžmecků koproduk‹n’ dokument.

Ben‡átky se pomalu poát‡pěžjí’ a vžědci za‹čí’nají’ přemýšlet, jak tento klenot severovýchodní’ Itá‡lie zachrá‡nit. Vznikají’ proto ambici—ozní’ projekty, kteréŽ maj’í Ben‡átč‹anům vr‡átit pevnou pódu pod nohama.