S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem za bizarními půvaby energetického srdce země, zlověstným proroctvím magistra Kellyho, vinicemi na haldách a golfovými míčky Bohů.

Přední čeští mykologové nás provázejí tajemným světem hub.

Filmový historik a dokumentarista Karel Čáslavský ve svém seriálu "Hledání ztraceného času" v kterém uvádí archivní filmové záběry.

Posádka 109. perutě americké US Force míří se svým letadlem, přezdívaným "ski bird" (pták s lyžemi), na zasněžené pláně Grónska, které patří mezi nejnebezpečnější a nejodlehlejší místa na Zemi. "Ski bird" neboli Hercules LC-130 je kromě obvyklých technologií vybaven speciálními lyžemi, které mu umožňují přistát na polárním ledu. Posádka je směsicí mládí a zkušeností. Tvoří ji většinou vojáci v záloze, kteří se kromě pilotování věnují i nevojenským činnostem. Mise do Grónska má dvojí účel. Dopravit zásoby skupině vědců, působících hluboko v pustém grónském vnitrozemí a při této příležitosti si procvičit polární starty a přistání. Při operacích na takto extrémních místech podmínky často nedovolí tyto nezbytné manévry natrénovat. Polární piloti představují most, který spojuje oblasti věčného ledu a sněhu se zbytkem světa. Kanadský dokumentární seriál s českým dabingem.

1. díl: Megasopka. Pod jezerem v Jihovýchodní Asii číhá obří vulkán. Jestli vybuchne, bude to jedna z největších přírodních katastrof, která přinese oheň, hladomor a smrt milionům lidí.

2:díl: Megapovodeň. 15 m vodní stěna řádí ve státě Washington a navždy mění tvář krajiny. Ale odkud se voda vzala? Vědci zkoumají 12000 let starou záhadu.

Kdysi to byly významné metropole mocných států, ale pak na ně svět zapomněl. Cyklus televize BBC. České znění.

O cestě za vírou a proroky. Z cyklu Inventura Febia.
Dokument o náboženské organizaci, která na našem území působí řadu let a postupně zesílila tak, že si pronajímá i velké sportovní stadiony. Režiséra však zajímal především myšlenkový svět příznivců.

dramaturg: Alena Hynková, střih: Jan Zuska, zvuk: Vladimír Nahodil, produkce: Miroslav Šimčík, kamera: Vladimír Holomek, námět, scénář a režie: Petr Slavík

Tomáš Halík provází světem velkých věroučných systémů.
Struktura lidského života se opírá o několik základních nosných bodů. Jsou jimi svátky, slavnosti, ale i mimořádné či naopak opakující se události, skutky nebo činnosti. Systém těchto životních milníků vnímá každé náboženství trochu jinak, a přece v něčem vždycky stejně. Cyklus Prolínání světů nabízí setkání se způsoby, jak tyto uzly lidského života chápou největší světová náboženství.

Tématem 15. dílu seriálu Prolínání světů je násilí. Je to téma nanejvýš aktuální, spojené s fenoménem terorismu, ale i s řadou otázek nad minulostí a jejími důsledky pro dnešní svět. Dokument ale položí i opačně postavenou otázku: Je spojení násilí a náboženství vůbec relevantní? A pokud ano, do jaké míry? (2006). Režie M. Kratochvíl

lidé bez stále nových léků přežijí, farmaceutický průmysl však ne... dokument s českými titulky.

Dále dokument Money Talks který odhaluje taktiku jakou používají velké farmaceutické firmy k maximalizaci zisku. Zahrávají si se zdravím pacientů. Použitím zavádějící reklamní kampaně, atraktivní reportáže o tom jak je lékaři používají a další neetické praktiky. Farmaceutický průmysl v USA každoročně otáčí miliony dolarů prodejem nebezpečných, nepotřebných a předražených léků.

Čeští odborníci pracují na největším evropském vědeckém projektu všech dob.

Aby lépe pochopili složení hmoty a více nahlédli do tajemství vesmíru, používají vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) nový urychlovač částic. Jde o největší hadronový urychlovač na světě a nachází se pod švýcarsko-francouzskou hranicí. Jaké experimenty provádí a v budoucnosti hodlá provádět? Jaké objevy může přinést? A jaká rizika jsou spojená s jeho provozem? Odpovědi hledá dokumentární film režiséra Jana V. Sachera, kterému se podařilo dostat před kameru špičkové odborníky, včetně řady nositelů Nobelových cen. Snímek vznikl jako absolventský film pražské FAMU. Režie Jan V. Sacher

Industrializace potravin zabydlela v naší ledničce stabilizátory, konzervanty, aromata, barviva a další přídatné látky. Již nekonzumujeme obyčejné jídlo, ale produkty chemického průmyslu. Lze se proti tomu vůbec nějak bránit? Režie L. Kokeš
Většina jídla, které každý den konzumujeme, urazí před tím, než skončí v naší lednici, dlouhou cestu. Od výrobce do skladu, ze skladu do supermarketu, ze supermarketu domů. Potraviny tento dlouhý transport musí vydržet a přitom zůstat čerstvé. Nevyhneme se proto stabilizátorům, konzervantům a dalším přídatným látkám. Častokrát nejíme z hladu, ale protože máme prostě chuť. A naše potěšení z jídla vzrůstá s tím, jak jídlo pěkně vypadá a voní. Množství chemických látek tak v naší kuchyni s aromaty a barvivy dále narůstá.
Dokumentaristé nastupující filmařské generace Lukáš Kokeš a Klára Tasovská zkoumají souvislosti filozofického i praktického dopadu vývoje moderní společnosti na naše stravování. Kam se posunula strava v závislosti na lidském pokroku? Proč Středoevropan nikdy nepozná pravou chuť banánu? A proč se do České republiky dováží potraviny, které jsou méně kvalitní, než v jiných zemích, a navíc dražší? Můžeme s tím jako spotřebitelé něco udělat? A chceme to vůbec?