Japonský ostrov Okikamuro obývá nejstarší populace na světě. Průměrný věk obyvatel je 74 let a přesto je kvalita života daleko za hranicí běžného standardu. Proč se tamní obyvatelé dožívají rekordně vysokého věku? A jak funguje hospodářství téměř bez peněz na principu výměnného obchodu? České znění.

První sovětská jaderná ponorka s označením K-19 nosí smůlu ještě před svým prvním ostrým startem, a od námořníků proto dostává přezdívku Hirošima, která vyrábí vdovy. A svou pověst K-19 potvrzuje hned po vyplutí na počátku 60. let. Kvůli nedbalosti se během plavby ve výsostných vodách NATO šíří její palubou radiace a svět stojí pouhý krůček od nukleárního konfliktu. O jedenáct let později pak palubu Hirošimy zachvátí požár. Bez jídla, v naprosté tmě, s nedostatkem kyslíku a bez možnosti spojení s hladinou začíná několik desítek námořníků bojovat o své životy.

Dne 6. května 1937 přistávala na americkém letišti Lakehurst německá vzducholoď "Hindenburg". Přílet zázraku tehdejší techniky přivábil jako vždy tisíce diváků. Netušili, že onoho květnového večera se stanou svědky zániku jedné historické epochy vzduchoplavby. "Hindenburg" sice přilétal se zpožděním, ale zdálo se, že vše bude probíhat normálně. Jeden z pěti kameramanů, kteří měli přistání vzdušného obra (délka 245 m, výška 41 m, objem 200 000 m3) zachytit pro filmový žurnál, to nevydržel a odešel domů. Prý škoda času. Tento člověk se ve svém životě za kameru již nikdy nepostavil... Při přistávacím manévru "Hindenburg" explodoval. Záběry katastrofy vstoupily do dějin filmového zpravodajství, rozhlasová reportáž z místa neštěstí otřásla Amerikou a nejen jí. Ze 72 cestujících a 54 mužů posádky "létajícího hotelu" jich 35 zahynulo. O příčinách exploze se dlouho spekulovalo.
Německý dokumentární film televizní stanice ZDF rekapituluje slavnou éru řiditelných vzducholodí, rekonstruuje poslední let "Titaniku nebes" (ono přirovnání se vskutku nabízí) a jeho tragický konec. Zároveň ale připomíná, že historie vzducholodí zaznamenala vlastně jenom větší přestávku, která bude patrně díky novým technologiím brzy přerušena. A na závěr autoři snímku diváky seznámí i s poslední verzí příčin tragédie. Významnou faktorem obrazové složky snímku jsou bohatě používáné a často unikátní archivní filmové materiály. Dramatický příběh "LZ 129" není pojat jen z hlediska "velké historie", ale evokuje i lidské osudy, jež ovlivnil.

Proč lidé nezasáhnou, když se před jejich očima na ulici odehrává násilí?
13. března 1964 ubodal osmadvacetiletou Kitty Genovese na newyorské ulici její vrstevník Winston Moseley. Byly 3 hodiny ráno, přesto později vyšlo najevo, že vraždu nějakým způsobem zaregistrovalo 38 lidí v sousedství. Nikdo z nich se však neobtěžoval zvednout telefon. Vrah na její zavraždění potřeboval 50 minut, pozdě přivolaná policie přijela na místo činu za 2 minuty. Vědci Darley a Latane o čtyři roky později tuto nepochopitelnou lidskou vlastnost prozkoumají a pojmenují jako "Janovský syndrom", častěji též jako "syndrom nezúčastněného diváka". Žijeme o čtyřicet let později a musíme si přiznat, že se situace příliš nezměnila. Lidé stále páchají násilí a stále se mezi námi najde málo těch, kteří jsou ochotni pro neznámého a anonymního občana vzdát se svého pohodlí, případně si způsobit nějaké nepříjemnosti. Režisér Radim Špaček přetavil téměř půlstoletí starý příběh v univerzální situaci a tu provokativním způsobem inscenoval na ulici, mezi nic netušícími chodci - diváky - a vlastně i aktéry. V originálním polohraném dokumentu uvidíme mimo jiné Jiřího Černého, Gabrielu Pyšnou nebo Pavla Opočenského. Režie R. Špaček a M. Bambušek

MUDr. Ing. Vítězslav Kříha - přednáška na půdě ČVUT Praha. Doporučuji shlédnout. Obdivujte při tom funkci svého srdce...

Anglický fyzik a profesor na univerzitě v Oxfordu Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších lidí na Zemi a jednou z mála skutečných "celebrit" mezi vědci. Je předním odborníkem v oblasti fyziky černých děr, kosmologie a kvantové teorie gravitace. Ve svých dvaadvaceti letech onemocněl vzácnou neuromotorickou poruchou; postupně přestal ovládat končetiny a má problémy s řečí. Přesto se stal živoucím ztělesněním génia. Ovlivnil tisíce odborníků a miliony laiků. Jedna z jeho prvních knih - Stručná historie času - se stala bestsellerem. Je srovnánván s Albertem Einsteinem. Přesto někteří fyzikové vyjádřili pochybnosti o některých Hawkingových tezích. Zvláště jeho teorie informačního paradoxu vyvolala jednu z nejlitějších intelektuálních bitev nedávné doby. Dokumentaristé BBC se vydali po stopách tohoto konfliktu a pokusili se divákům přiblížit stav věci v oboru zdánlivě tak abstraktním, jakým je teoretická fyzika. České znění.

Mohli pravěcí lidé využívat znalosti hvězd pro svůj život? Důkazy hledá francouzská vědkyně mimo jiné ve slavných jeskyních v Lascaux.

Dokument s názvem ´Ta nejlepší věc´ si dává za úkol zmapovat prostředí současného českého skateboardingu. Autor Honza Zima, dlouholetý skateboardista a kameraman pohybující se v tomto prostředí již přes deset let, v něm poutavou formou představuje aktuální podobu této atraktivní a ve světě stále oblíbenější aktivity (mluvit o skateboardingu jako o sportu se stále ještě nedá). Pětadvacetiminutovým dokumentem se snaží vyvrátit obecnou a mnohdy negativní představu široké veřejnosti o skateboardistech tím, že jim samotným dává slovo k vyjádření vlastních myšlenek a postojů. Nahlíží také do jejich každodenních životů a poodhaluje soukromí. Divákům dále představuje základní stavební kameny této aktivity, kterými jsou přátelství, svoboda a kreativita.

Námět/scénář/střih/kamera/režie: Honza Zima Pomocná kamera: Nikolas Tušl, Tomáš Vyhnánek Fotografie: Jakub Krížo Hudba: No Age

Přilétají, když není času nazbyt. Letecká záchranná služba ve filmu "20 let mezi nebem a zemí" agentury Cumulus připraveném k výročí 20 let letecké záchranné služby v Ústí nad Labem.

Chystáte se do země vycházejícího slunce? Podívejte se na dokument Discovery Atlas a část ze seriálu Japanorama od BBC. Dále uvidíte: Japonske rychlovlaky, Matsue - město vody, Rychle a bezpečně - japonská distribuce vajec, Umělecke balenie darcekov, Azuki - užitečná červená fazolka

Před časem objevená hrobka se zlatým pokladem v severním Peru umožnila pohled na jedinečnou předinckou kulturu. V letech 50-700 našeho letopočtu existoval v severním Peru raný státní útvar - říše Močiků. Tato klasická předincká kultura po sobě zanechala množství památek: od chrámových pyramid, sošek, šperků ze zlata a tyrkysu až po hrobky se vzácnými poklady. Archeologové byli ohromeni propracovaností a mimořádnou krásou zlatých a stříbrných předmětů, potvrzujících, že Močikové byli velmi vyspělou civilizací. Od objevů v Sipánu vědci začali přepisovat dějiny Ameriky.