Dokument zabývající se stavbou egyptských pyramid. Pyramida v Mexiku byla postavena za 150 let, Velká pyramida v Gíze, která je dvakrát tak velká byla podle egyptologů postavena za 20 let. Byly pyramidy opravdu pouze hrobky, nebo byly postaveny za jiným účelem? Jako mohli postavit tak velké a dokonalé stavby za použití jednoduchých nástrojů? Při pátrání po tom, jak byly pyramidy postaveny se navštíví mnohé jiné zajímavá místa a stavby.

Jedinečný dokumentární film 'Královna slunce' se věnuje problematice dramaticky se zhoršujícího zdravotního stavu včelstev a nedozírným následkům, které může mít úhyn včel pro naši samotnou existenci. Film hledá odpovědi na otázky, co nám vlastně včely chtějí říct a jaký význam mají včely v širším kontextu udržitelnosti života na zemi. Autoři filmu i mnozí jeho protagonisté se odvolávají i na předpovědi Rudolfa Steinera, který ve svých přednáškách o včelách varoval již v roce 1923, že určité praktiky, jako je umělý odchov matek, mohou vést až k úplnému zhroucení včelího chovu. Aby k takové katastrofě nedošlo, je nutno zásadně změnit náš přístup k chovu včel. V tomto ohledu film nabízí mnoho podnětů a inspirativních příkladů z celého světa.

Film o sv. Janu Nepomuckém by měl pomoci k poznání života sv. Jana, ale i k pochopení nadčasových myšlenek, které i dnes mají svůj význam. Režisér Otakáro Maria Schmidt ve svých dílech vždy hledá poetiku a jakýsi "nový pohled" na věc. Jeho poslední hodinový dokument o řádu Tovaryšstva Ježíšova sklízí pochvalné reakce v očích veřejnosti právě proto, že ač je to tak citlivé téma, bylo uchopeno velice rozumně a divákovi bylo podáno tak, aby se " kulturně " bavil.
S věhlasem Nepomuckého lze prý z českého prostředí srovnávat jen slávu Jana Amose Komenského nebo fenomén Pražského Jezulátka.
Podle odhadů se v Evropě nachází kolem 30 000 památek tohoto muže. Přitom na území České republiky jich lze lokalizovat jen asi kolem šesti tisíc. Většina soch, obrazů, oltářů a možná i kaplí a kostelů je za hranicemi země, kde se narodil. Známou podobu muže v kanovnickém rouchu, s křížem v ruce a pěti hvězdami kolem hlavy tak můžeme potkat na italském venkově, uprostřed krásy římských nebo třeba benátských chrámů, na Sicílii, ve Španělsku, v Portugalsku, v některých částech Francie, v Německu, Belgii, Holandsku i Lucembursku, nečekaně také v Londýně a samozřejmě i ve slovanských a dalších evropských i mimoevropských zemích.
Znal světce Jana z malého českého městečka Nepomuku opravdu celý svět? Ve snaze odpovědět nejen na tuto otázku objeli autoři dokumentu část Evropy. Zjišťovali, co světu kult českého mučedníka přinesl, jaká zanechal stopu v dějinách a zda by mohl být nazván nejslavnějším Čechem.

Digitální revoluce poslední dekády vypustila do světa kreativitu a talent v hodně zvláštním stylu, způsobu s neomezenými možnostmi. Znamená ale moderní demokratická kultura tvorbu obecně lepšího a kvalitnějšího umění nebo je opravdový talent v záplavě tisíců rádoby umělců nekompromisně utopen? PressPausePlay je dokumentární film obsahující úvahy a rozhovory s některými z nejvlivnějších tvůrců a umělců dnešní digitální éry, kteří se snaží přijít na odpověď.

Dokument PressPausePlay velmi dobře popisuje změnu, kterou do procesu vzniku kulturních statků vnesla digitalizace. Jde v podstatě o pěkné vysvětlení některých změn ve společnosti, které přinesla nová média.

Dnes má každý možnost stát se autorem. Spisovatelem, muzikantem, filmovým producentem. Film si klade otázku, zda je tato demokratizace procesu vytváření kultury pozitivní Đ znamená tato změna, že budeme mít více kvalitní hudby a lepší filmy?

Pokud bych měl dokumentu něco vyčíst, bude to občasná patetičnost. Já to chápu, ten posun je velký, ale všeho moc škodí. Film je dostupný zdarma na Youtube. Píše na blogu Honza Páv.

Johanka z Arku, přezdívaná Panna orléanská (La Pucelle d'Orléans), Panna Jana (Jeanne la Pucelle) či Dobrá Lotrinka (La bonne Lorraine) byla francouzská hrdinka, která stanula v čele francouzských vojsk za stoleté války v boji proti Angličanům a posléze byla upálena za kacířství. Později byla po ospravedlnění prohlášena mučednicí, roku 1909 blahořečena a roku 1920 prohlášena za svatou. Je spolupatronkou Francie. (více zde)

Charizma tehdy čtyřicetiletého Ing. Mariana Kuffy, bývalého horolezce, karatisty, zemědělského inženýra, milovníka koní a římskokatolického kněze z podtatranské obce Žakovce, přitahuje věřící i nevěřící všech generací a to nejen ze Slovenska a Čech. Jeho dramatický životní příběh odhaluje kořeny motivace, která ho vedla k tomu, čím se dnes zabývá a čemu zasvětil celý svůj život. Několikrát se ocitl na hranici života a smrti, a to ho ve třiceti letech přivedlo do kněžského semináře. Málokterý kněz sbírá na ulicích bezdomovce, málokdo by dobrovolně žil po sedm let s bývalými vrahy a recidivisty. Marian Kuffa získal polorozbořenou faru v Žakovcích a požehnání spišského biskupa. To, co se od roku 1992 "z ničeho" podařilo s bezdomovci a bývalými recidivisty vybudovat, je neuvěřitelné. Kromě zrestaurované fary je tu pavilon pro přestárlé a postižené. Bývalí alkoholici, vrazi a asociálové se starají o postižené. Přibyly tři domy pro opuštěné děti. Bývalé prostitutky hospodaří v kuchyni a na statku, který také patří ke komunitě. O Marianovi Kuffovi se říká: "Je to matka Tereza v kalhotách. Jezdíme se k němu učit a inspirovat se, čerpat odvahu a schopnost smysluplně žít." České znění.

Filozofická balada o čtyřech ročních dobách života od známého korejského režiséra Kim Ki-duka. Sám třiačtyřicetiletý tvůrce si zahrál postavu mnicha v čase zralosti.Jaro, léto ... je lyrickým filmem o plynutí ročních období a lidského života. Jaro. V malém buddhistickém chrámu uprostřed horského jezera starý mnich vychovává malého chlapce jako svého nástupce. Léto. Chlapec dospívá a zamiluje se do nemocné dívky, která hledá v chrámu vyléčení. Když ho starý mnich chce vrátit jeho povinnostem, uprchne. Podzim. Dospělý uprchlík hledá v chrámu útočiště před policií: zabil z lásky. Po spravedlivě krutém pokání se vydá do rukou spravedlnosti. Starý mnich se odevzdává smrti. Zima. Muž se vrací, aby se znovu ujal svého poslání. Přijme pod střechu chrámu zoufalou mladou matku a po její smrti se začne starat o osiřelé dítě. _ Jaro. Mnich vychovává svého nástupce.

Dva týdny před historickým letem Charlese Lindbergha se o přelet Atlantiku pokusili dva odvážní francouzští letci.

Výstřižek z filmu Diktátor (1940) s dojemným proslovem Charlie Chaplina. Zde obohaceno o další obrazovou koláž, která dává velmi aktuálnímu a nadčasovému sdělení nové významy. S českými titulky.
Dále 4 krátké grotesky z roku 1917.

Fascinující dokument o současné době a krizi vědomi, kterou jako lidstvo procházíme. Natočil Daniel Pinchback, autor populární knihy Návrat Quetzacoatla. Ve filmu zkoumá skrze svoji osobní cestu probuzeni, co by se mohlo stát, popřípadě co už se děje, kolem roku 2012. Jeho probuzeni přišlo skrze iniciaci s africkým kořenem Iboga a skrze práci s Ayahuaskou, kde si plně uvědomil posun, ke kterému nyní globálně dochází. Probuzeni s pomoci psychoaktivních rostlin věnuje první polovinu filmu, v té druhé se věnuje řešení krize například skrze permakulturu, jógu, design, alternativní peníze, mycelium pro odstraňovaní toxinů či pohon automobilů na vodu. Na rozdíl od jiných dokumentu o roce 2012 tento přináší spíše pozitivní stránku celého transformačního procesu současného světa. Ve filmu vystupuje přes 200 známých osobností z různých oborů lidské činnosti, aby přinesli svůj pohled na tuto problematiku. Mezi jinými můžete vidět například Stinga, Davida Lynche, Ellen Page, Dennise McKennu, Gilberto Gila, Barbaru Marx Hubbardovou, Penny Livingston Starkovou, Paul Stametse a skrze archivní záběry i Terrence McKennu, Buckminster Fullera ci Maharishi Mahesh Yogiho. Film je doplněný animacemi Joao G. Amorimiho.